Oproti poslednímu průzkumu z konce roku 2019 se u Zelenského, jehož země čelí od konce letošního února ruské invazi, téměř zečtyřnásobil podíl důvěřujících, a to z 12 procent na 49 procent. Současně se u něj mírně, o šest procentních bodů, zvýšil podíl nedůvěřujících na 32 procent.
Čaputové spíše důvěřuje 60 procent dotázaných a 18 procent jí spíše nevěří. Za Čaputovou a Zelenským skončil francouzský prezident Emmanuel Macron, který měl 42 procent důvěřujících a 27 procent těch, kteří mu spíše nevěří. Americký prezident Joe Biden se těší důvěře víc než třetiny respondentů, ale větší část oslovených - 45 procent - mu nedůvěřuje.
Za Bidenem se objevuje pětice politiků, kteří mají asi čtvrtinu důvěřujících, a to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, britský premiér Boris Johnson, maďarský premiér Viktor Orbán, polský prezident Andrzej Duda a německý kancléř Olaf Scholz. Necelá pětina české veřejnosti důvěřuje generálnímu tajemníkovi NATO Jensi Stoltenbergovi, podobný podíl mu spíše nevěří.
Z hlediska podílu nedůvěřujících jsou u Čechů nejhůře vnímanými světovými politiky Putin a Lukašenko, jimž nedůvěřuje výrazná nadpoloviční většina oslovených.
Oproti sklonku roku 2021 vzrostla důvěra u Stoltenberga, von der Leyenové a Bidena. U Putina se zvýšil podíl nedůvěřujících a současně klesl podíl těch, kteří ruskému prezidentovi důvěřují. Mírně se snížila důvěra u Čaputové a Johnsona. U Lukašenka, na kterého se Centrum pro výzkum veřejného mínění ptalo naposledy v roce 2015, se zřetelně zvýšila nedůvěra - o 13 procentních bodů.
Průzkum se konal od 8. března do 9. května a zapojilo se do něj 845 lidí starších 15 let.
