Prší, protože nelétají letadla, spekulují lidé. Vliv je zanedbatelný, tvrdí odborníci

Radek Dragoun Radek Dragoun
7. 7. 2020 20:14
Uplynulý červen byl z hlediska úhrnu srážek velmi neobvyklý. Přinesl vydatné deště a lokální povodně. Toto počasí bylo natolik vytrvalé, že se mezi lidmi začala šířit teorie, že za dešti může být takřka úplné zastavení letecké dopravy, které způsobilo omezení kvůli pandemii koronaviru. Oslovení odborníci však tvrdí, že souvislost neexistuje nebo je jen zanedbatelná.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Tomáš Vocelka

"Přestala létat letadla a začalo normálně pršet," napsal před časem v jedné z diskusí uživatel Twitteru. Podobným směrem se ubírá i úvaha na webu Neviditelný pes s názvem "Letadla nelétají - a prší a prší". To, že se podobné zvěsti šíří, potvrzuje i mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Monika Hrubalová, která se s nimi také setkala.

V předchozích týdnech skutečně pršelo více, než je obvyklé. V posledním červnovém týdnu to bylo o 67 procent více a o týden dříve dokonce o 192 procent více, než je v tu dobu obvyklé. Český hydrometeorologický ústav ještě nemá zpracovanou souhrnnou statistiku za červen, nicméně z týdenních zpráv vyplývá, že v každém z červnových týdnů pršelo více, než bývá v těchto dnech zvykem.

A letů od poloviny března, kdy vypukla pandemie koronaviru, také skutečně výrazně ubylo. Zatímco na konci února a na začátku března se během páteční špičky celosvětově uskutečnilo podle serveru Flightradar24.com takřka 200 tisíc letů za den, během celého dubna jejich počet ani jednou nepřesáhl 80 tisíc. V červnu se už sice některé linky obnovovaly a počet letů se postupně zvyšoval, dostal se však pouze na úroveň loňského 25. prosince (120 tisíc letů), který již tradičně bývá dnem s nejmenším počtem uskutečněných letů v roce.

Celosvětový počet letů za posledních 150 dní
Celosvětový počet letů za posledních 150 dní | Foto: Flightradar24.com

Podle oslovených odborníků ale výrazně menší počet letů a vyšší míra srážek nemají spojitost. "Cirkulace vzduchu je komplexní záležitost a změny neproběhnou okamžitě. Když letadla přestala létat v březnu, není možné změny v ovzduší pozorovat hned v červnu. Aby se změna způsobená absencí letadel na obloze projevila, musel by útlum trvat delší dobu. Přesto ale nevěřím, že by to zásadním způsobem ovlivnilo množství srážek," říká meteoroložka hydrometeorologického ústavu Markéta Augustinová.

Podobně skeptický k této teorii je i klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. "Domnívám se, že ten vliv je zanedbatelný. Můžeme se k tomu stavět jako k hypotéze, ale dokázat ji pro případné zájemce bude nadmíru těžké," vysvětluje Farda.

Mluvčí hydrometeorologického ústavu Hrubalová pak doplňuje, že na tom, že letecká doprava nemá vliv na aktuální stav počasí, se meteorologové shodují. Upozorňuje ale, že s provozem letadel jsou spojené jiné negativní vlivy jako například to, že do atmosféry vypouštějí zplodiny, které klima ovlivňují. 

Farda pak zmiňuje zejména emise vodní páry, které za určitých podmínek vytvářejí za letadly kondenzační čáry, často viditelné zejména za letních dnů při vysokém tlaku vzduchu. "Přispívají k tvorbě vysoké oblačnosti: ta za dne odráží sluneční záření do vesmíru, což je z hlediska změny klimatu pro nás pozitivní jev. Bohužel je ale silnější opačný projev v noci, kdy vrací tepelné vyzařování zemského povrchu zpět a neumožňují mu uniknout do vesmíru. V celkové bilanci tedy planetu ohřívají, o emisích CO2 nemluvě," vysvětluje Farda.

Co tedy způsobilo, že letošní červen byl v Česku velmi bohatý na dešťové přeháňky, podle klimatologa nelze jednoznačně říct. "Jednoduché, ve smyslu zkratkovité vysvětlení existuje: spustila se nám velmi silná medardovská cirkulace. Tím ovšem ta jednoduchost končí a začíná složité bádání, proč se to v takové míře stalo zrovna letos, a proč ne v minulých letech, a jak na tento jev můžeme spoléhat v budoucnosti," říká Farda.

Čína i Rusko poroučí počasí pomocí letadel

Někteří své domněnky, že za větší množství dešťů může omezení letového provozu, staví i na řadě zpráv z minulosti o tom, jak se vlády některých zemí před pořádáním velkých akcí rozhodly mraky rozhánět letadly. Efekt ale nespočíval v samotném pohybu letadel, ale ve vypouštění speciální chemické směsi. Ta měla zajistit, že pršet nebude.

Chlubila se tím například Čína v roce 2008 před pořádáním letních olympijských her v Pekingu nebo Rusko při pořádání vojenských přehlídek. Zároveň existuje po celém světě mnoho projektů, které se zabývají tím, jak přimět mraky, abych z nich více pršelo. Vědecké studie však uvádějí, že efekt těchto pokusů nelze prokázat nebo je zatím jen velmi malý.

Horší předpověď počasí kvůli absenci letadel

Co je však zcela prokazatelné, je to, že uzemnění většiny letadel zkomplikovalo během koronavirové pandemie práci meteorologům. Dopravní letouny jsou totiž vybavené čidly, která přinášejí data o teplotě, vlhkosti vzduchu nebo rychlosti a směru větrů. Bez těchto údajů se zhoršila předvídatelnost počasí o patnáct procent.

Meteoroložka Radmila Brožková před časem Aktuálně.cz řekla, že letecká pozorování a měření jsou třetím nejdůležitějším zdrojem meteorologických informací, čímž významně doplňují ty z pozemních meteostanic a balonových sond. Využívají se ale také data z meteorologických družic ve vesmíru.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Bohemians se utkají s Pardubicemi v sobotu a s Jabloncem v úterý

Odložený duel 9. kola první fotbalové ligy mezi Jabloncem a Bohemians 1905 se odehraje v úterý 8. prosince od 17:00. Zápas 10. kola proti Pardubicím pak Pražané nesehrají tento pátek, ale o den později od 14:00. Informovala o tom Ligová fotbalová asociace (LFA), která řídí první a druhou ligu.

Další zprávy