Prší, protože nelétají letadla, spekulují lidé. Vliv je zanedbatelný, tvrdí odborníci

Radek Dragoun Radek Dragoun
7. 7. 2020 20:14
Uplynulý červen byl z hlediska úhrnu srážek velmi neobvyklý. Přinesl vydatné deště a lokální povodně. Toto počasí bylo natolik vytrvalé, že se mezi lidmi začala šířit teorie, že za dešti může být takřka úplné zastavení letecké dopravy, které způsobilo omezení kvůli pandemii koronaviru. Oslovení odborníci však tvrdí, že souvislost neexistuje nebo je jen zanedbatelná.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Tomáš Vocelka

"Přestala létat letadla a začalo normálně pršet," napsal před časem v jedné z diskusí uživatel Twitteru. Podobným směrem se ubírá i úvaha na webu Neviditelný pes s názvem "Letadla nelétají - a prší a prší". To, že se podobné zvěsti šíří, potvrzuje i mluvčí Českého hydrometeorologického ústavu Monika Hrubalová, která se s nimi také setkala.

V předchozích týdnech skutečně pršelo více, než je obvyklé. V posledním červnovém týdnu to bylo o 67 procent více a o týden dříve dokonce o 192 procent více, než je v tu dobu obvyklé. Český hydrometeorologický ústav ještě nemá zpracovanou souhrnnou statistiku za červen, nicméně z týdenních zpráv vyplývá, že v každém z červnových týdnů pršelo více, než bývá v těchto dnech zvykem.

A letů od poloviny března, kdy vypukla pandemie koronaviru, také skutečně výrazně ubylo. Zatímco na konci února a na začátku března se během páteční špičky celosvětově uskutečnilo podle serveru Flightradar24.com takřka 200 tisíc letů za den, během celého dubna jejich počet ani jednou nepřesáhl 80 tisíc. V červnu se už sice některé linky obnovovaly a počet letů se postupně zvyšoval, dostal se však pouze na úroveň loňského 25. prosince (120 tisíc letů), který již tradičně bývá dnem s nejmenším počtem uskutečněných letů v roce.

Celosvětový počet letů za posledních 150 dní
Celosvětový počet letů za posledních 150 dní | Foto: Flightradar24.com

Podle oslovených odborníků ale výrazně menší počet letů a vyšší míra srážek nemají spojitost. "Cirkulace vzduchu je komplexní záležitost a změny neproběhnou okamžitě. Když letadla přestala létat v březnu, není možné změny v ovzduší pozorovat hned v červnu. Aby se změna způsobená absencí letadel na obloze projevila, musel by útlum trvat delší dobu. Přesto ale nevěřím, že by to zásadním způsobem ovlivnilo množství srážek," říká meteoroložka hydrometeorologického ústavu Markéta Augustinová.

Podobně skeptický k této teorii je i klimatolog Aleš Farda z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. "Domnívám se, že ten vliv je zanedbatelný. Můžeme se k tomu stavět jako k hypotéze, ale dokázat ji pro případné zájemce bude nadmíru těžké," vysvětluje Farda.

Mluvčí hydrometeorologického ústavu Hrubalová pak doplňuje, že na tom, že letecká doprava nemá vliv na aktuální stav počasí, se meteorologové shodují. Upozorňuje ale, že s provozem letadel jsou spojené jiné negativní vlivy jako například to, že do atmosféry vypouštějí zplodiny, které klima ovlivňují. 

Farda pak zmiňuje zejména emise vodní páry, které za určitých podmínek vytvářejí za letadly kondenzační čáry, často viditelné zejména za letních dnů při vysokém tlaku vzduchu. "Přispívají k tvorbě vysoké oblačnosti: ta za dne odráží sluneční záření do vesmíru, což je z hlediska změny klimatu pro nás pozitivní jev. Bohužel je ale silnější opačný projev v noci, kdy vrací tepelné vyzařování zemského povrchu zpět a neumožňují mu uniknout do vesmíru. V celkové bilanci tedy planetu ohřívají, o emisích CO2 nemluvě," vysvětluje Farda.

Co tedy způsobilo, že letošní červen byl v Česku velmi bohatý na dešťové přeháňky, podle klimatologa nelze jednoznačně říct. "Jednoduché, ve smyslu zkratkovité vysvětlení existuje: spustila se nám velmi silná medardovská cirkulace. Tím ovšem ta jednoduchost končí a začíná složité bádání, proč se to v takové míře stalo zrovna letos, a proč ne v minulých letech, a jak na tento jev můžeme spoléhat v budoucnosti," říká Farda.

Čína i Rusko poroučí počasí pomocí letadel

Někteří své domněnky, že za větší množství dešťů může omezení letového provozu, staví i na řadě zpráv z minulosti o tom, jak se vlády některých zemí před pořádáním velkých akcí rozhodly mraky rozhánět letadly. Efekt ale nespočíval v samotném pohybu letadel, ale ve vypouštění speciální chemické směsi. Ta měla zajistit, že pršet nebude.

Chlubila se tím například Čína v roce 2008 před pořádáním letních olympijských her v Pekingu nebo Rusko při pořádání vojenských přehlídek. Zároveň existuje po celém světě mnoho projektů, které se zabývají tím, jak přimět mraky, abych z nich více pršelo. Vědecké studie však uvádějí, že efekt těchto pokusů nelze prokázat nebo je zatím jen velmi malý.

Horší předpověď počasí kvůli absenci letadel

Co je však zcela prokazatelné, je to, že uzemnění většiny letadel zkomplikovalo během koronavirové pandemie práci meteorologům. Dopravní letouny jsou totiž vybavené čidly, která přinášejí data o teplotě, vlhkosti vzduchu nebo rychlosti a směru větrů. Bez těchto údajů se zhoršila předvídatelnost počasí o patnáct procent.

Meteoroložka Radmila Brožková před časem Aktuálně.cz řekla, že letecká pozorování a měření jsou třetím nejdůležitějším zdrojem meteorologických informací, čímž významně doplňují ty z pozemních meteostanic a balonových sond. Využívají se ale také data z meteorologických družic ve vesmíru.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Tenisové US Open snížilo kvůli koronaviru dotaci o čtyři miliony

Pořadatelé tenisového US Open snížili kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru celkovou dotaci turnaje na 53,4 milionu dolarů (asi 1,18 miliardy korun), což je o téměř čtyři miliony méně než loni. Vítězové grandslamu, který se v New Yorku uskuteční bez diváků, si odnesou rovné tři miliony dolarů (zhruba 66 milionů korun) a oproti loňsku si pohorší o 850 tisíc.

Naopak se o pět procent zvýšila odměna za první kolo na současných 61 tisíc dolarů (1,3 milionu korun), další dvě kola zůstávají beze změny (100 a 163 tisíc dolarů). Teprve od další fáze se budou částky snižovat. Ještě více se škrty dotknou čtyřher, jejichž vítězové si odvezou jen 400 namísto loňských 740 tisíc dolarů.

Startu na US Open, jež má za přísných hygienických podmínek začít poslední srpnový den, se už vzdali světová jednička Australanka Ashleigh Bartyová či dvojka Španěl Rafael Nadal. V hlavní soutěži je i deset Čechů v čele s Karolínou Plíškovou a Petrou Kvitovou.

Ženy se po pětiměsíční koronavirové pauze vrátily na okruh v tomto týdnu v Palermu. Pro muže bude první akcí od březnového přerušení sezony srpnový Western & Southern Open, který byl kvůli pandemii přeložen ze Cincinnati do New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Arsenal kvůli dopadům pandemie zrušil 55 pracovních míst

Londýnský fotbalový klub Arsenal zrušil kvůli ekonomickým důsledkům pandemie koronaviru 55 pracovních míst. Do finančních potíží se vítěz Anglického poháru dostal po výpadku příjmů mimo jiné z televizních práv, prodeje vstupenek a komerčních aktivit. Hráči a vedení sice přistoupili v průběhu přerušené minulé sezony na snížení platů, před tou další je ale nutné přistoupit k dalším úsporám, oznámil klub, který se letos nekvalifikoval do lukrativní Ligy mistrů.

"Náš cíl je chránit co možná nejdéle pracovní pozice a základní platy, ale bohužel jsme se ocitli v situaci, že musíme přistoupit k propuštění 55 zaměstnanců," uvedl klub na svém webu.

Ke škrtům se vedení odhodlalo vzhledem k nejisté situaci v následující sezoně. "V současnosti to vypadá tak, že na začátku sezony nepřivítáme na stadionu žádné fanoušky a potom se jich bude moci vrátit jen omezené množství. To se projeví na příjmech ze vstupného, sponzorských peněz i z televizních práv. Globální ekonomické prognózy jsou také velmi nepříznivé," dodal klub.

Zdroj: ČTK
Další zprávy