Praha - Vládu bude u Ústavního soudu zastupovat ve sporu o zrušení krajně pravicové Dělnické strany (DS) opět advokát Tomáš Sokol spolu s ministrem vnitra Martinem Pecinou. Ministr to oznámil po dnešním jednání kabinetu. Vláda dnes schválila návrh ministerstva vnitra na vyjádření k ústavní stížnosti Dělnické strany proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (NSS) o jejím rozpuštění, v níž argumenty Dělnické strany uvedené ve stížnosti odmítá.

"Vláda rozhodla, že bude zastupována u Ústavního soudu mou osobou a se mnou tam bude pan doktor Sokol, kterého najme ministerstvo vnitra na zastupování státu," uvedl Pecina. Sokol už vládu zastupoval u NSS a připravoval pro ni návrh na zrušení Dělnické strany.

NSS o jejím zrušení rozhodl průlomovým rozhodnutím ze 17. února. V programu, idejích a symbolech strany nalezl xenofobní a šovinistické prvky, rasistický podtext a návaznost na nacionální socialismus, tedy ideologii spojenou s Adolfem Hitlerem. Strana podle soudu podněcuje k násilí a usiluje o radikální změnu demokratického zřízení. Podle verdiktu také uměle vytváří pocity ohrožení, třeba ze strany cizinců a imigrantů.

Strana ve své stížnosti rozhodnutí NSS odmítla jako nezákonné, soudní řízení podle DS neslo typické znaky "středověkého čarodějnického procesu". Rozhodnutí označila za "násilné vynucování politické korektnosti na úkor základních ústavních svobod". NSS zjištěné poznatky podle DS vykládal tendenčně. Úmyslem vlády prý byla násilná likvidace nepohodlné politické strany, kabinet navíc po celou dobu existence DS nevyužil možnosti domáhat se pozastavení její činnosti, stojí v stížnosti.

Dělnická strana vytkla NSS údajné procesní vady. Soud podle strany neměl například pravomoc o návrhu rozhodovat a provedení některých důkazů bylo prý nezákonné. Závěry NSS také podle DS nemají oporu v provedeném dokazování, odůvodnění rozhodnutí označila strana za zmatečné a nepřezkoumatelné. Nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro rozpuštění strany, uvedla DS v ústavní stížnosti.

Ministerstvo vnitra se v návrhu vládního stanoviska například vymezila proti názoru, že by návrh na rozpuštění strany byl podán účelově z důvodů poukazování DS na současné problémy společnosti, jako jsou například soužití s menšinami nebo nezaměstnanost.

Ústavní soud se bude rozpuštěním politické strany z důvodu její závadné činnosti zabývat poprvé. Pravomoc posoudit zákonnost a ústavnost rozpuštění mu dává česká ústava. Podle zákona o Ústavním soudu může strana návrh podat, jestliže se domnívá, že rozhodnutí o rozpuštění není ve shodě s ústavními nebo jinými zákony.