"Dne 5. dubna rozhodl policejní orgán u jedné fyzické osoby o rozšíření trestního stíhání, a to pro spáchání přečinu výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií," potvrdil žalobce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Aktuálně.cz a Radiožurnál identitu stíhaného znají, vzhledem k citlivosti případu ji ale zatím odkrývat nebudou. Delikt se v tomto případě trestá až dvěma lety vězení.
Téměř přesně před rokem, loni 21. dubna, spustila Národní centrála proti organizovanému zločinu zatýkání, po kterém bylo nakonec zadrženo pět lidí. Zásah mířil proti extremistickému spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír, před kterým varovalo ministerstvo vnitra i Bezpečnostní informační služba. Sdružení je prorusky orientované a odmítá příslušnost Česka k NATO.
Podstatou kauzy je aktivita spolku, jenž vyslal bojovníka na východ Ukrajiny. Právě tam v samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice válčí od roku 2014 proruští separatisté proti centrální vládě. Dotyčný tam podle policie měl nabrat bojové zkušenosti, které by zúročil po návratu do České republiky v případném povstání s cílem svrhnout stávající demokratické zřízení.
Fotky velmi malých dětí
Součástí loňského zátahu Národní centrály proti organizovanému zločinu proti této skupině byly také domovní prohlídky. Právě ty stojí za aktuálním posunem v kauze. V počítači jednoho z obviněných našli policisté dětskou pornografii, šlo o erotické snímky velmi malých dětí.
"Jedná se o trestnou činnost, která byla zjištěna při vyhodnocování věcí zajištěných při domovních prohlídkách, nikoliv o trestnou činnost, které by se obviněná osoba dopustila po zahájení trestního stíhání v loňském roce," poznamenal příslušný státní zástupce Martin Bílý.
Redakce dotyčného muže kontaktovala. Otázku ke svému čerstvému obvinění si vyslechl a následně zavěsil. Když mu reportéři zavolali znovu, zvedl telefon jeho syn. Ten pak odkázal jen na otcova advokáta Dana Dvořáčka. Ani on se ovšem nechtěl k případu vyjadřovat.
Spolek ze zpráv vnitra a BIS
Spolek Českoslovenští vojáci v záloze za mír vznikl v dubnu 2016. Ve stanovách přitom bojové ambice nedeklaroval, jeho členové se měli věnovat zájmové aktivitě jako sběru staré vojenské techniky, přednáškám či sportovnímu tréninku. "Účelem spolku je zvyšovat vzdělanost v oblasti civilní obrany. Výchova k vlastenectví, zachovávání evropských hodnot a demokratických principů ve společností," stojí ve stanovách.
"Domobranecké skupiny, tedy zejména Českoslovenští vojáci v záloze za mír, Národní domobrana a Zemská domobrana dlouhodobě vyjadřují podporu Ruské federaci, zejména pak v rámci sporů s Ukrajinou. Někteří jejich členové jsou zastánci a šiřiteli různých konspiračních teorií," uvedlo například ministerstvo vnitra ve zprávě o extremismu za rok 2019.
"Jak je vám nepochybně známo, jsem jako advokát vázán mlčenlivostí stran skutečností, o nichž jsem se dozvěděl v rámci poskytování právních služeb. To je vše, co vám k věci mohu sdělit," uvedl právní zástupce Dvořáček. Včetně obvinění jeho klienta chce policie uzavřít kauzu brzy. "Policejní orgán má uloženo skončit vyšetřování do konce května," uvedl žalobce Bílý.
Za terorismus až 20 let vězení
Jak Aktuálně.cz a Radiožurnál dříve informovaly, stíhanými za terorismus jsou šéf spolku a podplukovník v záloze Ivan Kratochvíl, elektromechanička Andrea Krulišová s funkcí "náčelnice štábu" spolku, senior Vladimír Štádler a pravoslavný kněz Přemysl Hadrava. Podle policie vytvořili podmínky, aby na východ Ukrajiny vyrazil bývalý voják Miloš Ouřecký. Také on je obviněný.
"Miloš Ouřecký po svém návratu do České republiky měl původně dle udělených instrukcí v těchto dovednostech cvičit další osoby z řad organizované skupiny Českoslovenští vojáci v záloze za mír tak, aby jich tyto osoby mohly využít v rámci případné ústavní, hospodářské a politické změny v České republice," citoval Radiožurnál z usnesení o zahájení trestního stíhaní.
Členové spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír čelí obvinění z teroristického útoku, financování terorismu a podpory terorismu. Spolek coby právnická osoba je obviněný z podpory terorismu. Za jednotlivé delikty je horní hranice trestní sazby od 12 do 20 let vězení. Po zátahu skončili ve vazbě Kratochvíl, Hadrava a Ouřecký, dva z nich tam strávili dva měsíce. Poslední ji opustil loni v prosinci.
Z financování terorismu se zodpovídá šéf spolku Kratochvíl, kněz Hadrava a Štádler, proruským bojovníkům podle policie přispěli nejméně 140 tisíci korunami. Krulišovou NCOZ stíhá za propagaci a podporu terorismu. Dříve měla politické ambice, roku 2014 neúspěšně kandidovala na radnici Prahy 8 za Svobodné. O tři roky později se nedostala za hnutí Blok proti islámu do sněmovny.
