Výzkumníci z Kalibra otestovali matematickou a čtenářskou gramotnost žáků pátých tříd základních škol poté, co se v květnu vrátili do lavic. Výsledky porovnali s těmi samými testy páťáků z loňského února, tedy s výsledky dětí, kterým docházku protikoronavirová opatření neovlivnila.
Zjistili, že se výsledky zhoršily v češtině u 60 procent škol a v matematice u 69 procent. Ve zbytku zůstaly podobné jako v loňském roce. Propad většinou nastal ve školách v obou sledovaných předmětech a výrazněji se projevil u devítiletek s nižším socioekonomickým statusem a škol, kde je menší podíl rodičů s vysokoškolským vzděláním.
"Práce školy a rodičů tedy ovlivnila, jaký dopad měla distanční výuka na žáky. Slabší žáci se vzdělanějšími rodiči mohli profitovat z domácího prostředí a účasti rodičů na vzdělávání, zároveň školy s vyšším statusem mohly lépe zvládat přechod na distanční výuku. Nejhůře z pandemického roku vyšly školy s nízkým statusem a výsledky, u nichž hrozí riziko výrazného zaostávání do budoucna," upozorňuje ve výzkumu sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Gramotnosti žáků se propadly méně ve školách, kde učitelé zmiňovali vyšší podporu od školy při vedení distanční výuky. Na druhou stranu se ukázalo, že zhoršení výsledků nesouvisí s rozmanitostí distanční výuky, schopnostmi učitelů ovládat informační technologie nebo četností komunikace s rodinami.
Jako kdyby žáci tři měsíce vůbec neměli školu
Společnost Kalibro na základě dlouholetého testování znalostí žáků tvrdí, že je znát každý měsíc vyučování. Zaostávání za tímto tradičním růstem gramotností naznačuje, že žáci během pandemického roku efektivně ztratili zhruba tři měsíce výuky. Vzhledem k tomu, že od loňského března mnohé děti přišly až o deset měsíců prezenčního vzdělávání, není tento rozdíl až tak dramatický. Odhady ukazují, že se gramotnosti žáků v průměru snížily o 16 percentilních bodů.
"Celková zjištění nepotvrzují nejkritičtější očekávání ve smyslu velmi omezené efektivity distančního vzdělávání, v němž dojde k masivnímu a nenapravitelnému zaostání," konstatuje Prokop. Českou distanční výuku pak srovnává s nizozemskou, kde výsledky z loňského jara ukázaly, že ztráta žáků ve vzdělávání odpovídala celé době zavření škol.
Podle Prokopa mohla být efektivita v první fázi pandemie nízká, školy se ale v dalších vlnách uzavření škol znatelně zlepšily v organizaci a i ve způsobu vedení distanční výuky. Na druhou stranu odhadnutý propad gramotností je významný a vyšší, než ukazují některé výsledky ze Spojených států.
Jak PAQ Research a Kalibro dále uvádějí, dopad pandemického roku odhadly s velmi nízkou mírou nejistoty: výsledky žáků se v češtině zhoršily s jistotou 94 procent a s jistotou 96 procent v matematice.
Dlouhodobě podporovat slabší žáky i jejich rodiny
Obě společnosti také vydaly doporučení, jak naměřené ztráty vykrýt. Vzhledem k tomu, že k poklesu výsledků pravděpodobně došlo ve většině škol, dává podle nich smysl, aby část prostředků na akutní zmírnění dopadů pandemie směřovala do většiny škol. V nich by pak pomoc měla být cílena na žáky, kteří se v pandemii zhoršili nejvíce či jsou obecně znevýhodněni.
Podobně by měl stát rozdělit peníze z Národního plánu obnovy, které by měly směřovat v prvním kole na znevýhodněné a slabší školy a část by se měla využít na budování systému stálé podpory žáků na školách včetně práce se žáky a rodinami mimo školu - tedy kombinovat podporu vzdělávání se sociální prací.
Efektivní vyrovnávání dopadů distančního vzdělávání nespočívá podle autorů studie pouze v doučování, ale také ve změnách přístupu k učení. Učitelé by se měli snažit co možná nejvíce výuku individualizovat a co nejčastěji ověřovat pokroky v učení u slabších žáků a aktivizovat žáky z méně podnětného prostředí.
Předchozí studie PAQ Research a Kalibra kromě toho ukázaly, že až u dvaceti procent žáků výrazně narostly problémy v duševním zdraví. Well-being žáků, tedy jejich duševní pohoda a spokojenost se životem, souvisí se vztahem ke škole a motivací ke studiu. Obnova po pandemii covid-19 by tedy měla dle výzkumu cílit i sem.
Školám by měly přibýt výchovní poradci, psychologové či speciální pedagogové, vyplatilo by se také investovat do nízkoprahových volnočasových aktivit, kde by žáci z horších sociálních a ekonomických poměrů mohli smysluplně trávit svůj volný čas.
