Pro ANO je výhra povinnost, koalici Spolu může nakopnout
Ačkoliv to ještě pár měsíců zpátky tak nevypadalo, probíhající volby do Evropského parlamentu mohou být velmi vyrovnané. Favoritem zůstává nejsilnější opoziční hnutí ANO, vyhrát však může i koalice Spolu. I když nakonec mohou získat stejný počet europoslanců, pro obě uskupení bude podstatné být první.
Hnutí ANO se od svého založení v roce 2012 zúčastnilo dvou evropských voleb a v obou vyhrálo. A to navzdory tomu, že v nich bývá slabší než v jiných volbách. Kdyby hnutí expremiéra Andreje Babiše letos nevyhrálo, byla by to pro něj velká porážka. Zvláště když druhé skončilo už ve sněmovních volbách v roce 2021 a jeho předseda neuspěl v souboji s Petrem Pavlem ani v loňských prezidentských volbách. Na vítězství v celostátních volbách čeká už od roku 2017.
Pro koalici Spolu, tvořenou ODS, TOP 09 a lidovci, by zase vítězství ve volbách bylo vzpruhou. Průzkumy CVVM ukazují, že vláda Petra Fialy je jedna z nejméně důvěryhodných v polistopadové historii. Vítězství koalice Spolu by bylo důkazem, že společný projekt tří stran funguje, zejména když by přišlo v evropských volbách.
Právě v evropských tématech se koaliční strany značně rozcházejí, proto například i lídr kandidátky Alexandr Vondra prosazoval, ať každá strana jde do voleb samostatně. Premiér však dokázal prosadit společnou kandidátku a koalice i přes rozdílné pohledy na bruselská témata působila jednotně. Případné vítězství před sněmovními volbami v příštím roce by koalici utužilo, oslabilo pozice odpůrců koalice uvnitř jednotlivých stran a posílilo pozici Petra Fialy.
Vzepřou se voliči svým stranám?
Lidé mohou na kandidátních listinách udělit dva preferenční hlasy. Je proto možné, že někteří kandidáti se díky kroužkování dostanou do Evropského parlamentu na úkor někoho, koho strana v Bruselu preferuje.
Výraznou osobní kampaň, kterou si financuje ze svého, před volbami rozjel například bývalý pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Ucházel se o post stranického lídra do eurovoleb, ve stranickém hlasování ale prohrál se současným kvestorem Evropského parlamentu Marcelem Kolajou. Ferjenčík tak nakonec kandiduje až z 12. místa. Pokud se bude chtít dostat do Bruselu, bude ho muset zakroužkovat minimálně každý dvacátý volič, který hodí hlas Pirátům.
Nepříjemnosti může kroužkování způsobit v koalici Spolu. Na její kandidátce jsou na prvních dvou místech zástupci ODS, následuje Luděk Niedermayer z TOP 09 a lidovec Tomáš Zdechovský. Pak už se zástupci ODS, TOP 09 a KDU-ČSL vždy střídají tak, aby rozdělení mandátů bylo spravedlivé podle síly jednotlivých stran.
Jenže voliči mohou veškeré plánování koalice zhatit. Teoreticky se může například stát, že se do evropského parlamentu dostane více lidovců nebo politiků TOP 09 než občanských demokratů. Nebo naopak KDU-ČSL nebo TOP 09 nezíská ani jednoho europoslance. Kdyby na jeden z těchto scénářů došlo, mohlo by to způsobit v koalici pnutí. Podobně jako například u společné kandidátky Pirátů a Starostů při sněmovních volbách v roce 2021. Tehdy kvůli kroužkům získali Piráti pouze čtyři poslanecké mandáty, zatímco STAN 33.
Nerudová může definitivně přijít o možnost stát se českou eurokomisařkou
Starostové si od nasazení ekonomky Danuše Nerudové do čela své kandidátky slibovali, že využije popularitu z loňských prezidentských voleb a dokáže získat hlavně mladé voliče. V souboji o Hrad pro ni hlasovalo bezmála 800 tisíc lidí, a proto se v následujících týdnech o ni vládní strany přetahovaly. Tento souboj nakonec vyhráli Starostové.
I se známou tváří z prezidentských voleb v čele kandidátky se ale v závěru kampaně ve straně objevovaly pochyby o tom, jak volby dopadnou. Ještě před dvěma měsíci měli za cíl získat čtyři mandáty, nyní se uvnitř strany obávají, zdali se podaří získat alespoň dva.
Pokud by Starostové v eurovolbách neuspěli, může to Nerudové zkomplikovat cestu k postu české eurokomisařky. Podle dohody z podzimu 2021, kdy se formovala vláda Petra Fialy, má českého zástupce do nové Evropské komise navrhovat koalice Pirátů a Starostů. S blížícími se volbami se mezi oběma uskupeními ale rozhořel spor, kdo z nich má na nominaci právo. Navzdory dohodě se postu nechce vzdát ani část hlavní vládní strany ODS, která se podle informací Aktuálně.cz chystá nabídnout vlastní jméno, náměstka ministra financí Marka Moru.
Dotáhne Turek Přísahu k prvnímu úspěchu, nebo ho zbrzdí nacistické symboly?
V posledních dnech ovládl kampaň střet mezi Nerudovou a lídrem kandidátky Přísahy a Motoristů podnikatelem Filipem Turkem. Oba dva na sebe útočili. Pro Starosty Turek původně nebyl soupeřem a Nerudová komentáře k němu odbývala s tím, že jí za to nestojí. Jak stoupala jeho popularita, stal se pro Starosty terčem. Podobně jako Nerudová cílí totiž na mladé voliče.
Turek pro část z nich může být přitažlivý svými vyhraněnými názory na Green Deal i bojem za spalovací motory. Vše vyvrcholilo jejich pondělním duelem v televizi CNN Prima News. V závěru kampaně se objevily snímky, které Turka zachycují s nacistickými prvky. Následně se podnikatel z debat zcela stáhl.
Kdyby se Turkovi podařilo dostat do europarlamentu, bylo by to poprvé, co by Přísaha vedená Róbertem Šlachtou uspěla v celostátních volbách. Společně s uskupením Motoristé sobě by pak mohli odstartovat tažení do sněmovních voleb, které se konají příští rok. Motoristé svou vizi sami prezentují na webu sloganem "Do Evropského parlamentu v roce 2024, do českého parlamentu v roce 2025."
Konečná má šanci spasit komunisty
Poté co komunisti vypadli v roce 2021 poprvé od svého založení v roce 1921 ze sněmovny, převzala po Vojtěchu Filipovi jejich vedení Kateřina Konečná. V té době slíbila spolustraníkům generační obměnu, nastartování změn nutných pro obrodu KSČM a její návrat mezi hlavní politické síly v zemi.
Konečná spojila komunisty s dalšími dvěma mimoparlamentními stranami a do letošních eurovoleb vyrazila s formací Stačilo!. Konečná je sama europoslankyní už od roku 2014, kdy se do Bruselu dostala jako jednička komunistické kandidátky. Podobně jako pro Přísahu a Motoristy může výsledek v eurovolbách předznamenat budoucnost KSČM pro volby do Poslanecké sněmovny.
Konečná chce mluvit o tom, co bude s koalicí dál, až po evropských volbách. Nicméně letos na jaře přiznala, že koalice Stačilo! není projektem jen pro jedny volby. "Četla jsem v minulosti mnoho komentářů o tom, jak jsou komunisté mrtví. Moc ráda jim po volbách ukážu, že mrtví nejsme," řekla v květnu pro Aktuálně.cz.
Ambicí každopádně může být opět začít ovlivňovat směřování Česka jako v minulosti. Naposledy v roce 2018 komunisté umožnili vznik menšinové vlády hnutí ANO na základě dohody o toleranci.
