Praha - Nekonečný boj s korupcí stojí před významným momentem, o kterém rozhodnou voliči. Jde o to, jestli příští sněmovna vzešlá právě z výsledků voleb zruší takzvané akcie na doručitele.
"Má-li nějaká akciová společnost akcie na doručitele, ministři, starostové, primátoři a další dostávají příležitost zadávat státní zakázky společnostem, které sami vlastní, tedy sami sobě," popsal hlavní problém otec českého kapitalismu Tomáš Ježek.
Akcie na doručitele nejsou nikde evidovány a jejich vlastníkem je podle zákona člověk, který je drží v ruce.
Středové a levicové strany slibují, že po volbách anonymní akcie zruší. Chtějí tím zastavit neblahý trend evidovaný Transparency International. Právě vinou veřejných zakázek zadávaných neprůhledným firmám se Česko loni propadlo v korupčním žebříčku až na 52. místo. V Evropské unii je sedmé nejhorší.
Pouze ODS a TOP 09 doporučují v tomto ohledu zdrženlivost. Zrušení akcií na doručitele zkomplikuje život stovkám poctivých podnikatelů, přitom je v protikorupčním boji neúčinné. Místo toho stačí zveřejnit, jak výběrové řízení proběhlo.
Analýzou, jak se strany chtějí po volbách postavit kourpci, pokračuje seriál Aktuálně.cz před víkendovými volbami. Redakce v něm rozebírá pět témat, která pokládá za nejdůležitější.
Anketu politických stran ke korupci najdete na konci článku.
Co všechno tají firmy
Najít konkrétní argumenty proti akciím na doručitele je v poslední době jednoduché.
Největší stavbou Ústeckého kraje dotovanou z Bruselu má být zimní stadion v Chomutově, který přijde na 1,5 miliardy korun. Za evropské peníze staví chomutovský magistrát a stadion zdarma propůjčí hokejovému klubu KLH Chomutov. O jeho vlastníkovi není nic známo, protože jde o akciovou společnost s akciemi na doručitele. Také město oficiálně tvrdí, že o majitelích akcií nic neví.
V Ústeckém kraji a rovněž v jižních Čechách jdou všechny největší evropské projekty do firem s akciemi na doručitele. Obvykle bývají navzájem spřízněny prostřednictvím svých manažerů.
Právě kvůli veřejným zakázkám chtějí levice a střed anonymní akcie rušit, ovšem pravice má námitky. Česko dnes není jedinou evropskou zemí, která připouští anonymní firmy, do stejné kategorie patří ještě Nizozemsko, Kypr a Lichtenštejnsko.
Všichni významní čeští finančníci dnes registrují své společnosti jako schránky ve zmíněných státech. Matky společností PPF a Appian jsou v Amsterdamu, Penta v kyperském Limassolu. Majitelé další finanční skupiny J&T se najdou na Slovensku, důležité obchody včetně nedávného nákupu opatovické elektrárny ale realizují její dcery z Kypru, resp. další firmy z Nizozemska a Lichtenštejnska.
Kdo tedy chce zůstat anonymní, přeregistruje firmu jednoduše do ciziny, a veřejné soutěže se bez problémů zúčastní.
Levice reaguje na kritiku návrhem, že při veřejné soutěži musí skutečné majitele zveřejňovat i firmy registrované v cizích daňových rájích.
Co všechno tají úřady
Podle pravice stejnou službu poskytne pravidlo, podle kterého se musí zveřejnit veškerá dokumentace o výběrových řízeních. Dosud se dostane na veřejnost pouze minimum údajů předepsaných Evropskou unií. Stát, kraje, města i jejich instituce jsou povinny výběrová řízení publikovat, podrobné zadávací podmínky však předávají za úplatu zájemcům o zakázku.
Veřejnost tak nemůže zjistit, do jaké míry soutěž obsahuje diskriminační podmínky, které umožňují ze soutěže vyloučit všechny firmy, kromě té spřízněné.
Státní či krajský úřad pak už jen musí zveřejnit, kdo soutěž vyhrál a kolik zaplatil.
Podrobné dokumentace jsou dosud vedeny v důvěrném režimu. Aktuálně.cz získalo dokumentaci dvou zakázek z Karlovarského kraje. Dokument o dostavbě ostrovské střední školy ukazuje případ, kdy byli z formálních důvodů vyloučeni dva zájemci a zakázka automaticky připadla třetímu.
Dostavba střední školy v Sokolově je příběh o tom, jak hodnotící komise nejdříve ze soutěže vyřadila společnost s nejnižší cenovou nabídkou a při samotné soutěži našla argumenty, které umožnily zakázku přidělit až třetí nejlevnější nabídce.
Diskriminace a kartely
Strana zelených naopak navrhuje dlouhý výčet dalších pravidel, která mají za úkol zkomplikovat korupčníkům život.
Veřejné instituce například nebudou smět zadat veřejnou zakázku, o kterou bude mít zájem pouze jedna firma. Tato praxe předpokládá diskriminační soutěžní podmínky a v poslední době ji využívají zvláště státní a krajské nemocnice. Například ústecký holding Krajská zdravotní či pražská Nemocnice Na Homolce takové zakázky vypisují na nákup zdravotnických přístrojů.
Zelení chtějí zamezit kartelovým dohodám pravidlem, podle kterého není možné vyhlásit vítěze v soutěži, kde jsou všechny nabídky dražší než poptávková cena státu či kraje. Takové opatření by zlevnilo především stavby dálnic a železnic. Velké dopravní stavby provádějí jen čtyři firmy (Eurovia, Metrostav, Skanska, Strabag), které často nabízejí pouze vyšší ceny, než kterou poptává státní investor.
Pytlákův konkurz na hajného
Nejtvrdší vůči korupci bude podle výsledků ankety Aktuálně.cz středolevá koalice za účasti zelených či Věcí veřejných. Snahu Johnovy strany však může zbrzdit jeden z jejích čtyř hlavních sponzorů a trojka pražské kandidátky Vít Bárta.
Dohlíží jako šéf dozorčí rady na firmu ABL, která má akcie na doručitele. ABL získala v posledních dvou letech nejvíc peněz při třech velkých zakázkách od pražských radnic na bezpečnostní služby za sto milionů korun. U všech veřejných soutěží byl pouze jediný zájemce.
Platí pravidlo, že nejtvrdší kroky proti korupci slibují středové strany a hned po nich levicové ČSSD a KSČM. Spolu s Věcmi veřejnými dokonce plánují posílit byrokracii zavedením centrálního úřadu, který by všechny veřejné zakázky vypisoval.
Naopak pravicové ODS a TOP 09 chtějí v boji proti korupci byrokracii odbourat a končí u transparentních pravidel při veřejných soutěžích.
