Mladík chtěl podle soudu odpálit vozy s výbušninami u velvyslanectví USA, Izraele a Číny. "Doznal se, že plán připravoval, popřel ale, že by ho chtěl realizovat," uvedl předseda senátu Adam Kafka. Mladík připravoval akci podle zahraničních vzorů, zaznělo v rozsudku.
Mladík byl od loňského prosince ve vazbě. Soud mu uložil 30 měsíců vězení podmíněně odložených na tři roky. Vzhledem k nízkému věku mu hrozil maximálně pětiletý trest vězení. Podle rozsudku mladík v roce 2021 vypracoval podrobný plán na bombové útoky, začal už získávat materiál k výrobě bomb i na sestavení rozbušky. Plán chtěl uskutečnit v roce 2025, na výročí teroristického útoku v americkém Oklahoma City, který spáchal Timothy McVeigh. Zemřelo při něm bezmála 170 lidí.
Jeho kolega s tím podle soudu souhlasil. Podle rozsudku mladík už provedl i experiment s vyrobenou bombou, kterou vyzkoušel v lesích. Soudce uvedl, že nastala slabá exploze a mladík se pak bombu snažil zdokonalovat. "Do počítače si stáhl návody, jak takovou bombu vytvořit, zjistil si i dojezdové časy záchranných složek," uvedl soudce.
"Jsem spokojená s rozsudkem, myslím si, že bylo rozhodnuto rozumně a spravedlivě tak, jak byly prokázány důkazy. Domnívám se, že i uložení trestu je adekvátní," uvedla státní zástupkyně Petra Lastovecká. Doplnila, že se v této kauze objevily rezervy vězeňského systému, kdy u mladistvého byla v polovině pobytu ve vazbě diagnostikována duševní porucha a nijak s ním v tomto smyslu nepracovali. Šlo o Aspergerův syndrom, který se vyznačuje především potížemi v komunikaci a sociálním chování.
Obhájce Petr Pařil uvedl, že zvažuje podání odvolání. "Spokojenost s tím, že nebyl ukládám nepodmíněný trest, nespokojenost s ochranným opatřením, podle nás duševní porucha nesouvisí se spáchanou trestnou činností," uvedl Pařil.
Soud mladíka v pátek pravomocným usnesením propustil z vazby, vzhledem k tomu, že rozsudek ale není pravomocný, tak na případné nařízení ústavní léčby bude čekat v domácím prostředí.
Hlavní líčení ve věci začalo 26. října, následovalo 9. listopadu, kdy se pokračovalo v dokazování. Jednání nebylo veřejné, novináři v obou případech čekali před jednací síní. Obžalobu podala státní zástupkyně v polovině srpna. Jednání bylo veřejnosti nepřístupné, rozsudek ale soud vyhlašoval veřejně.
