Brno - Nejvyšší soud v rozhodnutí, kterým minulý týden vyňal z pravomoci orgánů činných v trestním řízení trojici exposlanců ODS, na konkrétním případu Petra Tluchoře poprvé vysvětluje, co je vlastně projev poslance.

Jde o zásadně konkrétnější popis, než soud poskytl v uplynulých dnech.

Je nutné si připomenout, že výklad termínu "projev poslance" ze strany Nejvyššího soudu vyvolal ostrý odpor.

Soud zvolil velmi široký výklad toho, co má být z ústavy projevem chráněným imunitou. Rozhodnutí vedlo k osvobození Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy, kteří jsou podle státních zástupců podezřelí z korupce. Měli získat trafiky ve státních firmách výměnou za své poslanecké mandáty.

Deník Aktuálně.cz nyní získal rozhodnutí o Tluchořovi. Z celého usnesení vyplývá, že soudci pod imunity zahrnuli mnohé.

Rozšiřující výklad platí

"Projevem může být verbální vyjádření, není však vyloučena ani jiná forma - například vyjádření se pokřikem, gestem, prostřednictvím transparentu, způsobu chování, typu oblečení aj. Podle extenzivního pojetí se projevy rozumí i písemná vyjádření, například legislativní návrhy, podpisy na dokumentech, písemné interpelace, tedy 'jakýkoli úřední úkon, jímž se poslanec či senátor projevuje při plnění svého mandátu v příslušné komoře Parlamentu,'" uvedli soudci s odkazem na odbornou literaturu.

Proto je podle nich projevem i nesouhlas s určitým zákonem (daňový balíček) a vzdání se mandátu, jak to udělali exposlanci ODS.

Soud tak znovu v Tluchořově případu potvrdil, že na projevy poslanců se vztahuje hmotně právní imunita, takzvaná indemnita, spojená s vyloučením trestní odpovědnosti.

"Kromě historicko-jazykového zdůvodnění je možno rozšiřující interpretaci vyvodit i z toho, že není důvodu chránit imunitou verbální projevy a nechránit písemné projevy, ačkoliv mají v podstatě shodný význam," uvedl senát vedený soudcem Petrem Šabatou.

"Nejvyšší soud je toho názoru, že projev ve smyslu čl. 27 odst. 2 Ústavy by měl být vždy učiněn v souvislosti s výkonem mandátu poslance či senátora, ačkoli to není v tomto ustanovení výslovně uvedeno, avšak vyplývá to ze smyslu právní úpravy," uvedli soudci.

Jak vidí soudci Parlament

Na rozdíl od verdiktu v případu Marka Šnajdra se stejný senát Nejvyššího soudu také vyjádřil k tomu, jak vidí činnost sněmovny a poslanců.

Podle soudců z ústavy vyplývá, že mandát poslanců není vázán na žádné pokyny nebo příkazy. A konflikty se řeší dohodami.

"Jelikož se v Parlamentu střetávají názory skupin reprezentujících různé části voličstva, jde o místo, kde dochází k řešení konfliktu zájmů uzavíráním dohod mezi zájmovými skupinami. Zájmové střety jsou tak řešeny nikoli cestou striktního dodržování stranické linie, ale hledáním ad hoc kompromisů. Jelikož jsou zákonodárci jak reprezentanty lidu, tak i členy politických stran, musí při konečném rozhodování řešit, jaké zájmy budou reprezentovat. Konečné rozhodnutí je tak odrazem buď jejich svědomí, nebo zájmů, které by měli v Parlamentu v souladu se stranickou politikou hájit," uvedli soudci.

Jinak soudci i ve verdiktu ve prospěch Petra Tluchoře zopakovali argumenty, které jsou použity i v rozhodnutí u Marka Šnajdra. Soudci tak třeba nevyloučili možnost dalšího stíhání exposlanců.

To, jak se mají vykládat z ústavy projevy poslanců, vyvolalo po zveřejnění verdiktu ostré právní spory. Velká část expertů totiž označila výklad Nejvyššího soudu za příliš široký a nejasný.

Senátorka Eliška Wagnerová dokonce uvedla, že bude prosazovat krok, při kterém by se senátoři obrátili na Ústavní soud s návrhem na zrušení ustanovení trestního řádu, který se týká imunity poslanců a senátorů. Podle Wagnerové je příliš obecný a umožňuje široký výklad.