


Největší důvěře české veřejnosti se na přelomu loňského listopadu a prosince těšil prezident Petr Pavel a na komunální úrovni starostové obcí či městských částí. V průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jim vyjádřilo podporu shodně 58 procent občanů.

Nadpoloviční důvěru měly ještě obecní zastupitelstva. Naopak nejvýraznější část lidí vyjádřila nedůvěru vůči končící vládě a sněmovně, bývalému kabinetu Petra Fialy (ODS) nedůvěřovalo 55 procent respondentů a dolní komoře Parlamentu téměř dvě pětiny.
Průzkum se konal loni od 28. listopadu do 8. prosince a zúčastnilo se ho 1196 obyvatel Česka starších 15 let. Kvůli změně metodologie nejsou výsledky srovnatelné s výsledky předchozích průzkumů, upozornilo CVVM.
Prezidentovi loni ke konci roku rozhodně důvěřovalo 30 procent lidí a 28 procent mu spíše důvěřovalo, 14 procent dotázaných se k němu stavělo „tak napůl“ a nedůvěru mu vyslovilo 28 procent respondentů - 14 procent rozhodně nedůvěřovalo a 14 procent spíše.
Starostům a starostkám vyjádřilo rozhodnou důvěru 15 procent lidí a spíše jim důvěřovalo 43 procent, naopak nedůvěru volilo celkově 17 procent občanů.
Fialově vládě důvěřovala necelá třetina české veřejnosti, v tom sedm procent rozhodně a 22 procent spíše, naopak 55 procent lidí vládě nedůvěřovala - 21 procent spíše a 34 procent rozhodně. Poslanecké sněmovně vyjadřovala důvěru zhruba pětina občanů a 39 procent jí nedůvěřovalo. U Senátu vyjádřilo 38 procent občanů důvěru a nedůvěru třetina.
Společnost je podle CVVM nejvíc nejistá u Poslanecké sněmovny a krajského zastupitelstva. „V obou případech volí 'tak napůl' shodně 38 procent lidí. Přitom jde o dvě instituce se stejnou mírou nerozhodnosti, ale s velmi odlišným celkovým obrazem,“ uvedli autoři průzkumu.
U krajského zastupitelstva byla důvěra přes dvě pětiny a nedůvěra 16 procent. Relativně vysoký podíl odpovědí „tak napůl“ se objevil ještě například u hejtmana, obecního zastupitelstva a Senátu, dodali autoři. To podle nich naznačuje, že u těchto aktérů má značná část veřejnosti spíš nevyhraněný postoj než jasnou důvěru či nedůvěru.



Třiatřicáté předávání filmových cen Český lev se z noblesních prostor Rudolfina přestěhovalo do neofunkcionalistického Kongresového centra. Tvůrci slibovali svěží energii, která přitáhne i mladší publikum. Monumentální sál byl ale plný prázdných míst. Podobně jako scénář večera.



Členské státy EU schválily prodloužení sankcí uvalených na ruské a běloruské občany a firmy kvůli narušování územní celistvosti Ukrajiny. Prodloužení o dalších šest měsíců do poslední chvíle blokovaly Slovensko a Maďarsko, dvě jména byla nakonec ze sankčního seznamu odebrána. Slovensko usilovalo o vyřazení dvou ruských miliardářů, ze seznamu ale nakonec zmizela jiná dvě jména.



Českého lva za nejlepší celovečerní film získal Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové otevírající téma života lidí s mentálním postižením a autismem. Nejvíce ocenění ale získal film Franz polské režisérky Agnieszky Hollandové. Scénář napsal Marek Epstein ve spolupráci s Hollandovou. Snímek o pražském židovském německy píšícím spisovateli Franzi Kafkovi z 15 nominací uspěl ve čtyřech kategoriích.



Tenistka Kateřina Siniaková na prestižním turnaji v Indian Wells vybojovala 34. titul ve čtyřhře, s americkou spoluhráčkou Taylor Townsendovou triumfovala počtvrté. Ve finále porazily srbsko-kazašskou dvojici Aleksandra Kruničová, Anna Danilinová 7:6, 6:4. Siniaková si v deblovém žebříčku polepší ze třetího místa na druhé.



Fotbalisté Slavie zvítězili ve 26. kole první ligy ve Zlíně 3:1. Obhájce titulu udržel neporazitelnost v sezoně nejvyšší soutěže a neúplnou tabulku vede o 13 bodů před druhou Spartu, která má k dobru nedělní utkání se Slováckem.