Z výzkumu společnosti Scio z roku 2016, jež se specializuje na testování uchazečů o vysokou školu, vyplývá, že mezi studenty, kteří se nehlásí na pedagogické fakulty, je téměř 20 procent těch, které by bavilo učit, ale od této kariéry je odrazuje řada důvodů: 44 procent respondentů uvedlo nízké platové ohodnocení, 29 procent náročnost práce učitele, 23 procent nemožnost seberealizace a 13 procent uvedlo nízkou společenskou prestiž učitelů.
Z dat výzkumu provedli Daniel Prokop a Tomáš Dvořák podrobnější analýzu, v níž zkoumali, jaké by bylo třeba odstranit bariéry, aby se ke studiu na pedagogických fakultách podařilo nalákat nejen více uchazečů, ale také více uchazečů s vyšší motivací učit a s lepšími výsledky v testu obecných studijních předpokladů.
"Z této předběžné analýzy vyplývá, že aby se na školy dostali potenciální učitelé, kteří mohou být kvalitní a budou mít zájem o učení, je zejména nutné překonat bariéry ve vnímání učitelské profese (prestiž, podmínky na školách) a bariéry finanční," konstatují Prokop a Dvořák v Analýze výzev vzdělávání v ČR.
Na prestiž povolání učitele u české veřejnosti se v červnu 2019 zaměřilo šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. Všichni respondenti dostali seznam šestadvaceti profesí a měli je obodovat podle toho, nakolik si jí váží.
Na prvním místě v žebříčku se umístil lékař, s více než desetibodovým odstupem. Na děleném druhém místě se umístili se stejným počtem bodů vědec spolu se zdravotní sestrou. Hned třetí příčku zaujímá učitel na vysoké škole a čtvrtou učitel na základní škole. Středoškolský pedagog ve výčtu nebyl. Uvedené pořadí se od roku 2004, kdy byl výzkum proveden poprvé, příliš nezměnilo. Učitelé se pravidelně umísťují v první pětce a porážejí soudce, policisty, vojáky či programátory.
