Praha - Téměř dvacet let trvalo, než stát spolu s premonstráty ze Strahovského kláštera dostal zpět na 130 hektarů pozemků u Horoměřic za severním okrajem Prahy. Ty v roce 1999 získal jistý Jiří Kočař, když za ně vyměnil skoupené restituční nároky.
Přestože soudy několikrát pravomocně konstatovaly, že vydání pozemků dnes pětašedesátiletý Kočař dosáhl neprávem a částečně podvodem, on na nich dál hospodaří se svojí společností Naděje Kříže.
Stát pozemky Kočařovi vydal navzdory tomu, že pozemky dříve patřily premonstrátům, takže zákon zakazoval jejich vydání. Stát přes ně navíc už od sedmdesátých let minulého století plánuje vést Pražský okruh.
Jeden v blázinci, druhý s podmínkou
Vydání 133 hektarů polí v katastru Horoměřic podepsal Kočařovi v roce 1998 tehdejší ředitel pražského pracoviště Pozemkového fondu Petr Stárek. Jenže poté, co premonstráti upozornili, že pozemky patřily jim a vztahuje se na ně blokační paragraf, katastr nemovitostí převod jednoduše odmítl zapsat.
Kočař po necelém roce podal tentýž návrh potichu znovu - jen v něm tužkou přepsal datum a katastr tentokrát změnu vlastníka schválil.
Transakcí se vzápětí začala zabývat policie i soudy, které potrestaly tehdejšího právníka katastrálního úřadu Pavla Dobiáše. Ten totiž napodruhé převod do katastru zapsal, aniž by o tom informoval Pozemkový fond či premonstráty. Za maření úkolu veřejného činitele dostal podmíněný trest a dvouletý zákaz činnosti ve funkci právníka katastrálního úřadu.
Již zmíněný Stárek soudu unikl: byl hospitalizovaný na psychiatrii a nemohl být stíhán.
Dva roky vězení a pokutu 1,5 milionu pak dostal i sám Kočař, Nejvyšší soud však po dovolání jeho odsouzení zrušil. "Sice podal návrhy na vklad nekorektním způsobem, ale nevyplývá, že by výsledek řízení nějak dále ovlivnil," uvedl soud. Jinými slovy: to, že by uvedené úředníky uplatil, se neprokázalo.
Paradoxní je, že ač soudy po takřka deseti letech potvrdily neplatnost smluv, premonstráti a stát museli vlastnictví prokazovat dál.
"Pro katastrální úřad bylo rozhodnutí soudu nedostatečné. Požadoval jasné prohlášení, kdo je vlastník," uvedl ředitel Strahovského kláštera Petros Alexandridis. Premonstráti proto museli podat další žalobu o určení vlastnictví. Jenže mezitím byl přijat zákon o církevních restitucích. Premonstráti tak museli vzít žalobu zpět a podat ji nově formulovanou tak, aby soud jako vlastníka určil stát.
A protože šlo o tři skupiny pozemků, museli podat také tři žaloby. Ve dvou případech daly soudy premonstrátům pravomocně za pravdu už loni. Ve třetím, kde šlo o posledních padesát hektarů, pak minulý týden.
Krajský soud v Praze pak - jako již ve dvou případech minulý rok - pravomocně potvrdil rozsudek Okresního soudu pro Prahu-západ, který pozemky státu vrátil. "Bylo prokázáno, že byl porušen paragraf 29 zákona o půdě, tedy že nastala absolutní neplatnost převodu a vlastníkem je nadále stát," uvedla předsedkyně senátu Eva Dlouhá.
Pomohli hlavně státu
Premonstráti přitom pomohli žalobami hlavně státu. Získají totiž nakonec zpět pouze tu část pozemků, přes niž není plánován okruh. Pozemky pod plánovaným okruhem si stát může nechat. Navíc zatímco Kočařovi by stát za vyvlastnění pozemků pro okruh musel platit stamiliony, premonstrátům nemusí platit nic.
Většinu pozemků, které mu soudy pravomocně vrátily už dříve, řád pronajal místní zemědělské společnosti Agrivep. Když je ale Agrivep chtěl začít využívat, zjistil, že nemůže.
"V září jsme s premonstráty podepsali pachtovní smlouvu a chtěli začít orat, ale náš agronom zjistil, že tam Naděje Kříže stále pracuje," říká předseda představenstva Agrivepu Pavel Toulec. Zavolali proto policii, ta sepsala protokol, ale to bylo vše. "Podali jsme proto žalobu na vyklizení," potvrdila právnička řádu Alexandra Bejvančická.
I pravomocný rozsudek lze zmanipulovat, brání se Kočař
Mezitím prý Naděje Kříže zasela ozimou pšenici. "Můžeme zorat a zničit ten porost, nebo toho využít. Právo je na naší straně, máme podepsanou smlouvu s vlastníkem," říká Toulec, podle něhož prý ale zatím firma zvažuje další postup, protože nechce jít do otevřeného střetu.
Kočař i přes pravomocné rozsudky nechce pole i nadále vyklidit a předat. "I pravomocný rozsudek lze zmanipulovat, to je nejhorší v tomto státě," reaguje s tím, že pozemky byly vyvlastněny ještě před únorem 1948. Na všech dokumentech přitom stojí datum znárodnění 1. března 1948.
Kočař pomíjí navíc to, že soud pravomocně řekl, že on sám uvedené pozemky nekorektně získal tím, že za zády Pozemkového fondu podal nový návrh na vklad s přepsaným datem. "Lžete, na shledanou," končí Kočař diskusi.
