Prémie i pro nemocniční uklízečky, žádají odbory. Někde je dosud nedostali ani lékaři

Radek Dragoun Radek Dragoun
17. 5. 2020 6:04
Od začátku pandemie chodili do práce a pečovali o pacienty, přestože často neměli ani odpovídající ochranné pomůcky. Zdravotnické odbory požadují, aby všichni zaměstnanci nemocnic dostali za své nasazení mimořádné odměny - a to nejen lékaři či sestry, ale také třeba uklízečky nebo kuchaři. Přes sliby vlády však prémie dosud nedostali ani všichni doktoři.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Lukáš Bíba

"Jsou z toho rozčarovaní, mají pocit zmaru a beznaděje. Protože se znovu ukazuje, že když je vyhrocená situace, tak se něco slíbí, ale když se mají sliby plnit, tak je k jejich realizaci hodně daleko," popisuje situaci zaměstnanců nemocnic předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Na základě jejích informací z nemocnic po celém Česku mnoho zdravotníků ještě nedostalo vůbec žádné odměny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a premiér Andrej Babiš přitom slibovali, že zdravotníci v první linii odměny obdrží. Žitníková však upozorňuje, že v první linii byl všechen zdravotnický personál.

Nakonec podle informací České lékařské komory se do konce dubna nakazilo celkem 820 zdravotníků, což bylo více než deset procent z celkového počtu všech nakažených v republice. Druhá nejvíce zasažená profese - učitelé - měla "pouze" 165 případů.

"Samozřejmě, že byli ohroženi všichni lidé. To vidíte třeba na příkladu Thomayerovy nemocnice, kde covid-19 byl na geriatrickém oddělení. Nebylo to tak, že pacienti byli pouze na covidových jednotkách, ale v prvních fázích se vyskytovali i na jiných odděleních. Je hezké, že se zdravotníkům tleská nebo že si dá pan ministr děkovný transparent na ministerstvo, ale riziko, které absolvovali při nedostatku ochranných pomůcek, kdy ze začátku neměli ani roušky, by jim mělo být finančně kompenzováno," myslí si Žitníková.

Na odměny nemocnice nedostaly peníze

Ministr Vojtěch se před časem obrátil na státem řízené nemocnice, aby těm pracovníkům, kteří se významně podíleli na zvládnutí mimořádné situace, udělily odměny ve výši 100 až 500 korun na hodinu. Členové odběrových týmů pak měli dostat až o 1500 korun za hodinu navíc.

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze tak odměnila své zaměstnance podle typu pracoviště a vykonávané činnosti. Peníze navíc měli obdržet v březnu, v dubnu a rovněž v květnu, což má sloužit jako "závěrečné poděkování všem zaměstnancům, kteří byli nasazeni v první linii", jak říká mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.

Upozorňuje však, že pro tyto účely nedostala nemocnice žádné peníze navíc. "Tyto prostředky vyplácí nemocnice z vlastních zdrojů, žádné mimořádné finance jsme od ministerstva ani pojišťoven neobdrželi. Výše odměn byla stanovena tak, abychom byli v současnosti schopni tyto odměny pokrýt z rozpočtu nemocnice," vysvětluje Heřmánková.

Výrazně hůře na tom ale jsou podle předsedkyně odborů menší nemocnice v regionech. "V mnoha bývalých okresních nemocnicích nevyplatili skoro nic, ve velkých krajských nemocnicích vyplatili prémie jenom tam, kde byli pacienti s covidem-19," stěžuje si Žitníková.

Z ankety mezi nemocnicemi, které na otázky Aktuálně.cz odpověděly, vyplývá, že pokud skutečně odměny vyplácely, tak pouze těm pracovníkům, kteří pracovali na nejrizikovějších odděleních. "Odměny se vyplácely personálu v takzvané první linii - na infekčním oddělením, v třídicím a odběrovém stanu a podobně," říká například mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Odměna až 45 tisíc měsíčně

Odboráři se však domnívají, že prémie by si vzhledem k určité míře rizika zasloužili všichni zaměstnanci nemocnice, i když ne všichni ve stejné výši. "Chtěli jsme to třeba i pro uklízečky, protože i ty musely v těchto zařízení pracovat a musela to pro ně být obrovská psychická zátěž," vysvětluje šéfka odborů.

Nejvyšší příplatky ve výši 45 tisíc korun měsíčně by za ztížené pracovní a infekční prostředí měli dostat zdravotníci pracující na ARO, jednotkách intenzivní péče, infekčních odděleních, odběrových místech nebo ve zdravotnické záchranné službě.

Příplatek 30 tisíc korun měsíčně by pak měli podle odborů obdržet zaměstnanci, kteří přišli do styku s pacienty, kteří sice nemají potvrzenou diagnózu covid-19, ale existuje zvýšené riziko nakažení. Mohou to být zdravotníci v nemocnicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, ale i zaměstnanci úklidu, prádelen a ti, kteří fyzicky manipulují s infekčním odpadem.

Zbývající zaměstnanci nemocnic by pak obdrželi příplatek ve výši 20 tisíc korun měsíčně. Jde o pracovníky, kteří nepřicházeli do styku s pacienty, ale pomáhali nelehkou situaci zvládnout. Do této kategorie spadají například zaměstnanci stravovacích provozů nebo technicko-hospodářští pracovníci.

Nemocnice budou mít peněz dost, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo zdravotnictví však upozorňuje, že v nestátních nemocnicích je rozhodnutí o odměnách na zřizovatelích zařízení. Podle něj ale dojde k významnému navýšení plateb za státní pojištěnce, což by mělo letos znamenat 20 miliard navíc, v příštím roce dokonce 50 miliard navíc. Resort dále chystá kompenzační vyhlášku, díky čemuž by poskytovatelé mohli obdržet další finance.

"Vyhláška zohlední výpadky produkce kvůli covidu-19, péči o covidové pacienty a také bude motivovat poskytovatele k dohnání odložené péče. Současně je nyní nemocnicím zachována stejná výše záloh i při výpadku části produkce v minulých měsících. Nemocnice tak budou mít dostatečné finanční prostředky na odměny svých zaměstnanců," vysvětluje mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.

Resort si od toho slibuje, že díky tomu dojde k odměnění všech zdravotníků. Vyhlášku však nejprve musí schválit sněmovna, projednávat by ji měla ve stavu legislativní nouze v týdnu od 25. května.

Odborům se však takové řešení nelíbí. Obávají se, že se tyto peníze na výplatních páskách zaměstnanců nepromítnou. "Nemocnice peníze z kompenzační vyhlášky mohou použít na cokoliv jiného. Máme tu zadlužené nemocnice, které už teď nemají finanční prostředky, takže je vysoké riziko, že peníze použijí na úhradu případných dluhů a k lidem se nedostanou," obává se Žitníková.

Odbory proto navrhují, aby výši odměn nařídilo ministerstvo závazným právním předpisem a peníze na to poskytlo formou dotace, o kterou by si jednotlivé nemocnice zažádaly podle toho, kolik mají zaměstnanců.

Takové řešení však ministerstvo odmítá. "Český zdravotní systém je postaven na pojišťovenském modelu, kde zdravotní pojišťovny hradí zdravotní péči. Nejedná se o národní zdravotní službu, kde by ministerstvo proplácelo poskytovatelům náklady," říká mluvčí resortu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Východní Indii zasáhl cyklón, do pobřežních oblastí přinesl záplavy

Prudké deště a silný vítr přinesl do východní Indie cyklón, který vyvrátil tisíce stromů a sloupů elektrického vedení. Část pobřežních oblastí postihly záplavy, které odřízly od spojení s okolním světem stovky vesnic, informovala v pondělí agentura AP.

Ze zasažených oblastí zatím nejsou hlášeny žádné potvrzené oběti. Jeden rybář je pohřešován a další utrpěl zranění, když jejich loď smetla vysoká vlna.

Úřady ve státech Odiša a Ándhrapradéš byly v neděli v nejvyšší pohotovosti před příchodem cyklónu, který provázela rychlost větru až 85 kilometrů v hodině. Tisíce lidí byly preventivně evakuovány. V pondělí už bouře zeslábla, zatímco postupuje směrem na západ.

Letos v květnu zasáhla západní pobřeží Indie silná bouře, která si vyžádala nejméně 140 obětí. O týden později zasáhl východní pobřeží Indie a sousední Bangladéš další cyklón, který si vyžádal nejméně šest mrtvých a evakuaci více než miliónu obyvatel.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Policie chce postavit nový hangár pro vrtulníky za 800 milionů

Policie chce nechat postavit na Letišti Václava Havla v pražské Ruzyni nový hangár pro vrtulníky a drony za 800 milionů korun. V pondělním vydání to píše deník E15.

Stavba by mohla začít v roce 2023 a trvala by asi dva roky. Policie podle deníku nyní provozuje devět vrtulníků EC-135 a šest vrtulníků Bell­ 412. Stávající ruzyňský hangár pro policejní vrtulníky je starý více než 100 let a během své existence byl podle policie jen částečně upraven. Policie má ještě druhý hangár, a to na letišti Brno-Tuřany.

Zdroj: ČTK
Další zprávy