Češi si covid-19 zdémonizovali. Nahlédnout za zdi nemocnic je terapie, říkají filmaři

Češi si covid-19 zdémonizovali. Nahlédnout za zdi nemocnic je terapie, říkají filmaři
Štábu České televize se podařilo domluvit s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) na Karlově náměstí v Praze, která kromě toho, že léčí tyto pacienty, je také  hlavním českým příjemcem a zároveň distributorem některých experimentálních léků na covid-19.
Natáčelo se například na zdejší Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) 1. lékařské fakulty UK a VFN.
Jeden z hrdinů dokumentárního cyklu, Dr. Michal Otáhal, vedoucí lékař KARIM. "O své zdraví se nebojím. My víme, že tam je nepřítel, chráníme se před ním, jak to nejvíc jde."
"Chtěli jsme ukázat lékaře, kteří se o pacienty starají, jako normální lidi, ukázat jejich klid a rozvahu, aby se diváci měli s kým identifikovat, aby si dokázali představit někoho konkrétního," říká scenárista Holý.
Foto: Česká televize
Zuzana Hronová Zuzana Hronová
19. 4. 2020 20:35
Cyklus České televize Nemocnice v první linii zve diváky přímo na nemocniční oddělení, kde léči pacienty s covid-19. Sleduje příběhy lékařů, sester i pacientů a snaží se toto téma odtabuizovat. Klid, rozvaha a humor zdravotníků tváří v tvář obávané nemoci působí na diváky jako určitý druh terapie. "Seriál může rozpouštět společenské strachy," říká scenárista Zdeněk Holý.

Docusoapy, tedy zachycení reálných všednodenních hrdinů v jejich práci i soukromí, se většinou chystají měsíce. Probíhá například dlouhý casting na vhodné protagonisty sledovaného oboru, kterým by nedělalo problém hovořit a pohybovat se před kamerou. Jenže nyní stál před Českou televizí společenský požadavek, který nesnesl odkladu.

Z koronavirové pandemie se stal strašák, mytizovaný démon sídlící za zdmi nemocnic. Scenáristu Zdeňka Holého napadlo vydat se se štábem za tyto zdi a divákům vše zprostředkovat.

"Říkali jsme si, že když se dostaneme dovnitř zdravotních zařízení, která pečují o pacienty s covid-19, a ukážeme jim doktory při výkonu jejich práce, ale i v soukromí, že to jsou normální lidé jako my, diváci se zbaví přehnané úzkosti a bude to mít pro společnost terapeutickou funkci," vysvětluje Zdeněk Holý.

Štábu České televize se mimo jiné podařilo domluvit s Všeobecnou fakultní nemocnicí (VFN) na Karlově náměstí v Praze, která kromě toho, že od začátku léčí tyto pacienty, je také hlavním českým příjemcem a zároveň distributorem některých experimentálních léků na covid-19 (více si přečtěte v článku Remdesivir, chlorochin, nebo favipiravir… Který lék bude spásou lidstva?).

Podle Holého je také dobré vidět, jak doktoři v bezprostředním kontaktu s nemocí reagují. "Lékaři se tu nedostávají ani do jednoho extrému - ani nemoc nebagatelizují, ani nerozpoutávají žádnou hysterii, na vše se dívají střízlivýma očima." Česká společnost jde podle něj z jednoho extrému do druhého - od panické úzkosti až po úplnou ignoraci.

"Myslím, že tenhle cyklus může rozpouštět společenské strachy. Prostřednictvím našich kamer se diváci mohou podívat nepříteli do tváře. Je to důležité u nemoci, která je takto neviditelná, a přitom všude mezi námi," líčí scenárista. Může to podle něj zlepšit i tvář českého zdravotnictví, na které jsou Češi zvyklí nadávat, ale přitom je na mnohem lepší úrovni, než si myslíme.

Hrdinové, kteří se nevnímají jako hrdinové

Také producentka České televize Rebeka Bartůňková doufá, že na veřejnost bude tento cyklus působit uklidňujícím dojmem. "Moc se mi líbila reakce jedné divačky, která nám napsala, že se díky našemu dokumentu přestala bát," říká.

Lékaři byli k jejich nápadu velice vstřícní i oni by sebe, prostředí, kde pracují, pacienty i nemoc samotnou rádi odtabuizovali. "Naši hrdinové - lékaři a sestry - se jako hrdinové nevnímají, hodnotí se velmi střízlivě a berou svou práci s nadhledem. Vyzařuje z nich klid a rozvaha," charakterizuje hlavní protagonisty producentka Rebeka Bartůňková.

Zaujal ji i milý přístup k pacientům, který byl podle ní nehraný. "Naše kamery tam s nimi byly dlouho, doktoři je pak už nevnímali, zapomněli na ně. Takže z jejich strany nešlo o nějakou ‚kašírku‘," říká.

Dokumentární cyklus Nemocnice v první linii

Dokument Nemocnice v první linii - druhé foto

Cyklus Nemocnice v první linii bezprostředně zachycuje aktuální situaci českého zdravotnictví v době pandemie koronaviru a soustředí se na příběhy protagonistů různých odborností. Nahlíží do jejich každodenní reality, prožívá s nimi jejich vysoké pracovní nasazení, únavu, obavy, stres ale také osobní život.

Vysílá se až do konce května každou středu večer na ČT1.

Více informací zde

Zatímco první díl byl odvysílán ve středu 15. dubna, druhý se teprve v pátek ráno dotáčel a pak začínal střihat. "Když film zpracováváme ve střižně, snažím se, abychom neukazovali nikoho v nějakých nedůstojných situacích. Nejde nám o to být bulvární, nechceme dělat žádnou senzaci, ale rozkrýt mediální hysterii a čistě ukázat situaci takovou, jaká je," říká režisérka Zuzana Kirchnerová.

Ta má k tématu blízko, protože její sestra je vedoucí lékařka na pneumologickém oddělení ve Fakultní nemocnici v Plzni, otce má lékaře, který je rovněž nyní v "první linii". Věděla tedy, jak to v nemocnicích vypadá a co zhruba se dá očekávat. A také co to bude vyžadovat pro její tým.

Popisuje, jak složitá bezpečnostní a hygienická opatření museli dodržovat. Měli dva štáby, které se nesměly potkat, aby projekt neohrozila nákaza. "Dlouho mi trvalo, než jsem sehnala lidi ochotné tento docusoap natáčet a jít rovněž tzv. do 'první linie', mnozí se báli o své rodiny. Jak kameraman, tak zvukař, když jdou na natáčení, jsou plně chráněni stejně jako lékaři. Také veškerou techniku máme obalenou a vše se hned dezinfikuje," líčí.

Na protagonisty jsme měli štěstí

Na casting nebyl čas, jejich štáb měl však velké štěstí, když se během rešerší dozvěděli o dvou hlavních hrdinech prvního dílu - Michalu Otáhalovi, vedoucím lékaři Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK a VFN, a také Michalu Šotolovi, vedoucím lékaři na jednotce intenzivní péče 1. Kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN.

"Jsou skvělí nejen jako lékaři, ale také lidsky. Všechny protagonisty zde chceme ukázat jako reálné lidi, nic nezlehčovat, ale také je zbytečně neheroizovat," dodává Kirchnerová.

V plánu je šest dílů, vysílat by se měly vždy ve středu kolem 21. hodiny na ČT1, cyklus by měl končit na konci května.

 

Právě se děje

před 45 minutami

U Jasenné na Zlínsku se stala smrtelná autonehoda, silnice je uzavřená

U Jasenné na Zlínsku se v neděli ráno stala smrtelná dopravní nehoda. Silnice mezi obcemi Jasenná a Liptál na Vsetínsku je uzavřená, policisté v obou obcích odklánějí dopravu, sdělila zlínská policejní mluvčí Monika Kozumplíková. Nehoda se stala na hlavním tahu ze Zlína na Vsetín.

"Řidič osobního vozidla při jízdě od Vsetína do Vizovic čelně narazil do stromu a s vozidlem skončil na střeše. Vozidlo začalo po havárii hořet. Veškeré okolnosti této tragické dopravní nehody na místě prověřují dopravní policisté ve spolupráci s kriminalisty," uvedla Kozumplíková. Silnice by podle ní měla zřejmě být uzavřená celé dopoledne.

před 1 hodinou

Smlouvu o zákazu jaderných zbraní podepsalo potřebných padesát zemí

Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (TPNW) už podepsalo 50 zemí. Poté, se k ní v sobotu připojil Honduras, tak dokument může za 90 dní, tedy 22. ledna, vstoupit v platnost, oznámila v noci na neděli OSN. Jaderné mocnosti však dokument odmítají, upozorňuje agentura AP.

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že vstoupením smlouvy v platnost vyvrcholí světové hnutí, které upozorňuje na "katastrofální důsledky jakéhokoli používání jaderných zbraní proti lidem" a že dokument je "holdem přeživším jaderných výbuchů a zkoušek, z nichž mnozí se o tuto smlouvu zasazovali".

Zdroj: ČTK
Další zprávy