Vir jsme zvládli. Bojím se druhé vlny, až se začne létat, říká slovenský epidemiolog

Martin Novák Martin Novák
4. 5. 2020 14:43
Slovensko má podobně jako Česko pandemii koronaviru pod kontrolou. Počet nakažených příliš neroste, zatím v sousední zemi na nemoc covid-19 zemřelo 24 lidí, přesto se slovenský epidemiolog Marek Majdan z univerzity v Trnavě obává druhé vlny nákazy. "Riziko vidím v obnovení mezinárodního cestování," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Slovensko patří mezi země, kde se koronavirus moc nerozšířil, stejně jako Česko. Hraje roli fakt, že k nám infekce přišla později ve srovnání s jihozápadní Evropou?

Ano, je to jeden z faktorů. Země jako Itálie byly na epidemii nepřipravené. První oficiálně potvrzené případy se tam objevily kolem 21. února, ale zřejmě už měla nakažené dříve. Bylo tam několik přenosových linií, z několika zdrojů. Nemoc se začala šířit, aniž by o tom někdo věděl. Symptomy covid-19 jsou podobné jako u sezonní chřipky, tak ta nákaza byla jakoby maskovaná.

Když Italové zjistili, že se něco děje, už byla nákaza rozšířená. Itálie je navíc země s velkým podílem lidí nad osmdesát let v populaci, což je nejrizikovější skupina.

Česko, Slovensko nebo Maďarsko, když viděly, co se děje, se stihly připravit. A každou pandemii rozšiřuje cestování. Země, do které nebo přes kterou se hodně cestuje, jsou více ohrožené. V zemích, kde jsou velká a rušná letiště jako třeba Paříž nebo Milán, je větší pravděpodobnost, že se nákaza roznese. Čím frekventovanější, tím horší. Což je jeden z důvodů, proč má Slovensko tak málo nakažených. Má malé letiště a není turisticky atraktivní jako třeba Itálie.

Některé země ale taková opatření nepřijaly. Například Švédsko nezavřelo obchody ani restaurace.

Švédští epidemiologové jsou velmi zkušení. A rozhodli se prostě takto vládě radit. Nechtěli přijímat opatření, o jejichž přínosu a smyslu neměli důkazy. I Švédsko přijalo nějaká opatření, například se tam nemůže shromažďovat více než padesát lidí na jednom místě.

Marek Majdan

Marek Majdan.
  • Prorektor Trnavské univerzity
  • Působí na Fakultě zdravotnictví a sociální práce
  • Člen mezinárodního týmu vědců, kteří zveřejnili v roce 2017 velkou studii The Global Burden of Diseases Study
  • Publikuje v odborném prestižním časopise The Lancet

Uvidíme, jaké bude s časovým odstupem srovnání Švédska s jinými státy. Ve Stockholmu a okolí zřejmě bude v průběhu května šedesát procent obyvatel imunních vůči covid-19, což znamená, že populace bude přirozeným způsobem chráněná. Ale tím, že nezavedli tolik opatření, epidemie probíhala razantněji. Když srovnáme Švédsko s Dánskem a Norskem, tak Švédsko má násobně větší úmrtnost. Švédové ale tvrdí, že až uplyne rok od začátku pandemie, jejich úmrtnost nebude vyšší ve srovnání s jinými zeměmi. Pravdou také je, že švédský zdravotnický systém nebyl zahlcený a přetížený nakaženými. Že kapacita tam dostačovala, nebyla tam situace jako v Itálii.

Vy jste zastáncem názoru, že bychom měli dosáhnout kolektivní imunity. Jak?

Kolektivní imunita znamená, že počet lidí, kteří jsou vůči nákaze imunní, dosáhne takové úrovně, kdy virus nachází při přechodu z jednoho člověka na druhého jen imunní jedince. Tímto způsobem ta infekce zaniká. Dá se toho dosáhnout dvěma způsoby. Prvním je přirozená cesta - promoření populace a lidé, kteří tu nemoc prodělají, jsou potom vůči ní imunní. Druhým způsobem je vakcína. V praxi to samozřejmě jednoduché nebude.

Je tato pandemie mimořádný exces, nebo nás čeká druhá vlna a budou i další podobné viry?

Myslím si, že druhá vlna může přijít v souvislosti s uvolňováním opatření. Nevidím ani tak problém v otevírání obchodů nebo zmírnění zásad sociální distance uvnitř států, protože tam jde o kontrolovaný proces a stát může znovu opatření zpřísnit, když bude problém. Riziko vidím v obnovení mezinárodního cestování. To může vyvolat druhou vlnu. Je mnoho zemí, které pandemii nemají tolik pod kontrolou jako Česko nebo Slovensko, a lety z nich mohou infekci dovléci zpět i tam, kde už byla na ústupu.

Ale samozřejmě nyní je situace už trochu jiná než na začátku roku. Všichni očekávají, že problémy mohou nastat, znají rizika. Lidé i infrastruktura jsou připravení. Ale počítejme s tím, že když se obnoví intenzivní cestování, nebezpečí vzroste. Proto mám z rychlého obnovení mezinárodní dopravy trochu obavy.

Samozřejmě podobné pandemie mohou znovu nastat. V nedávné minulosti jsme viděli nemoci SARS nebo MERS, určitě přijdou další a mohou být ještě mnohem vážnější. Je třeba, abychom byli připravení. Mít připravené pandemické plány, krizové zdravotnické plány pro případ náhlého nárazu.

A roušky? Máme je nosit dál?

Nosme je, vydržme to. Dá se těžko říct, nakolik v portfoliu všech opatření právě roušky přispívají k tomu, že se daří infekci zabrzdit. To se ani nedá přesně spočítat a určit. Každopádně je prokázaná účinnost roušek při bránění individuálního přenosu kapénkové infekce z nakaženého na zdravého člověka. Je nesmysl mít roušku na obličeji, když není nikdo další v dosahu 200 metrů, ale na místech, kde se shromažďuje mnoho lidí, to smysl má. Na nákupech nebo ve vlaku. A jedno lze říci s jistotou: roušky rozhodně neškodí.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Prototyp nové rakety SpaceX explodoval na testovací rampě, nehoda nesouvisí se sobotním startem

Prototyp nové rakety Starship společnosti SpaceX dnes explodoval na testovací rampě v americkém státě Texas. Nehoda podle agentury Reuters nesouvisí s chystaným sobotním startem lodě Crew Dragon stejné firmy k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Informace o případných zraněných zatím nejsou hlášeny.

V sobotu má raketa Falcon 9, která rovněž patří SpaceX, vynést do vesmíru na druhý pokus z floridského Mysu Canaveral loď Crew Dragon s dvojčlennou posádkou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy