Slovensko patří mezi země, kde se koronavirus moc nerozšířil, stejně jako Česko. Hraje roli fakt, že k nám infekce přišla později ve srovnání s jihozápadní Evropou?
Ano, je to jeden z faktorů. Země jako Itálie byly na epidemii nepřipravené. První oficiálně potvrzené případy se tam objevily kolem 21. února, ale zřejmě už měla nakažené dříve. Bylo tam několik přenosových linií, z několika zdrojů. Nemoc se začala šířit, aniž by o tom někdo věděl. Symptomy covid-19 jsou podobné jako u sezonní chřipky, tak ta nákaza byla jakoby maskovaná.
Když Italové zjistili, že se něco děje, už byla nákaza rozšířená. Itálie je navíc země s velkým podílem lidí nad osmdesát let v populaci, což je nejrizikovější skupina.
Česko, Slovensko nebo Maďarsko, když viděly, co se děje, se stihly připravit. A každou pandemii rozšiřuje cestování. Země, do které nebo přes kterou se hodně cestuje, jsou více ohrožené. V zemích, kde jsou velká a rušná letiště jako třeba Paříž nebo Milán, je větší pravděpodobnost, že se nákaza roznese. Čím frekventovanější, tím horší. Což je jeden z důvodů, proč má Slovensko tak málo nakažených. Má malé letiště a není turisticky atraktivní jako třeba Itálie.
Některé země ale taková opatření nepřijaly. Například Švédsko nezavřelo obchody ani restaurace.
Švédští epidemiologové jsou velmi zkušení. A rozhodli se prostě takto vládě radit. Nechtěli přijímat opatření, o jejichž přínosu a smyslu neměli důkazy. I Švédsko přijalo nějaká opatření, například se tam nemůže shromažďovat více než padesát lidí na jednom místě.
Marek Majdan
- Prorektor Trnavské univerzity
- Působí na Fakultě zdravotnictví a sociální práce
- Člen mezinárodního týmu vědců, kteří zveřejnili v roce 2017 velkou studii The Global Burden of Diseases Study
- Publikuje v odborném prestižním časopise The Lancet
Uvidíme, jaké bude s časovým odstupem srovnání Švédska s jinými státy. Ve Stockholmu a okolí zřejmě bude v průběhu května šedesát procent obyvatel imunních vůči covid-19, což znamená, že populace bude přirozeným způsobem chráněná. Ale tím, že nezavedli tolik opatření, epidemie probíhala razantněji. Když srovnáme Švédsko s Dánskem a Norskem, tak Švédsko má násobně větší úmrtnost. Švédové ale tvrdí, že až uplyne rok od začátku pandemie, jejich úmrtnost nebude vyšší ve srovnání s jinými zeměmi. Pravdou také je, že švédský zdravotnický systém nebyl zahlcený a přetížený nakaženými. Že kapacita tam dostačovala, nebyla tam situace jako v Itálii.
Vy jste zastáncem názoru, že bychom měli dosáhnout kolektivní imunity. Jak?
Kolektivní imunita znamená, že počet lidí, kteří jsou vůči nákaze imunní, dosáhne takové úrovně, kdy virus nachází při přechodu z jednoho člověka na druhého jen imunní jedince. Tímto způsobem ta infekce zaniká. Dá se toho dosáhnout dvěma způsoby. Prvním je přirozená cesta - promoření populace a lidé, kteří tu nemoc prodělají, jsou potom vůči ní imunní. Druhým způsobem je vakcína. V praxi to samozřejmě jednoduché nebude.
Je tato pandemie mimořádný exces, nebo nás čeká druhá vlna a budou i další podobné viry?
Myslím si, že druhá vlna může přijít v souvislosti s uvolňováním opatření. Nevidím ani tak problém v otevírání obchodů nebo zmírnění zásad sociální distance uvnitř států, protože tam jde o kontrolovaný proces a stát může znovu opatření zpřísnit, když bude problém. Riziko vidím v obnovení mezinárodního cestování. To může vyvolat druhou vlnu. Je mnoho zemí, které pandemii nemají tolik pod kontrolou jako Česko nebo Slovensko, a lety z nich mohou infekci dovléci zpět i tam, kde už byla na ústupu.
Ale samozřejmě nyní je situace už trochu jiná než na začátku roku. Všichni očekávají, že problémy mohou nastat, znají rizika. Lidé i infrastruktura jsou připravení. Ale počítejme s tím, že když se obnoví intenzivní cestování, nebezpečí vzroste. Proto mám z rychlého obnovení mezinárodní dopravy trochu obavy.
Samozřejmě podobné pandemie mohou znovu nastat. V nedávné minulosti jsme viděli nemoci SARS nebo MERS, určitě přijdou další a mohou být ještě mnohem vážnější. Je třeba, abychom byli připravení. Mít připravené pandemické plány, krizové zdravotnické plány pro případ náhlého nárazu.
A roušky? Máme je nosit dál?
Nosme je, vydržme to. Dá se těžko říct, nakolik v portfoliu všech opatření právě roušky přispívají k tomu, že se daří infekci zabrzdit. To se ani nedá přesně spočítat a určit. Každopádně je prokázaná účinnost roušek při bránění individuálního přenosu kapénkové infekce z nakaženého na zdravého člověka. Je nesmysl mít roušku na obličeji, když není nikdo další v dosahu 200 metrů, ale na místech, kde se shromažďuje mnoho lidí, to smysl má. Na nákupech nebo ve vlaku. A jedno lze říci s jistotou: roušky rozhodně neškodí.
