Vir jsme zvládli. Bojím se druhé vlny, až se začne létat, říká slovenský epidemiolog

Martin Novák Martin Novák
4. 5. 2020 14:43
Slovensko má podobně jako Česko pandemii koronaviru pod kontrolou. Počet nakažených příliš neroste, zatím v sousední zemi na nemoc covid-19 zemřelo 24 lidí, přesto se slovenský epidemiolog Marek Majdan z univerzity v Trnavě obává druhé vlny nákazy. "Riziko vidím v obnovení mezinárodního cestování," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Slovensko patří mezi země, kde se koronavirus moc nerozšířil, stejně jako Česko. Hraje roli fakt, že k nám infekce přišla později ve srovnání s jihozápadní Evropou?

Ano, je to jeden z faktorů. Země jako Itálie byly na epidemii nepřipravené. První oficiálně potvrzené případy se tam objevily kolem 21. února, ale zřejmě už měla nakažené dříve. Bylo tam několik přenosových linií, z několika zdrojů. Nemoc se začala šířit, aniž by o tom někdo věděl. Symptomy covid-19 jsou podobné jako u sezonní chřipky, tak ta nákaza byla jakoby maskovaná.

Když Italové zjistili, že se něco děje, už byla nákaza rozšířená. Itálie je navíc země s velkým podílem lidí nad osmdesát let v populaci, což je nejrizikovější skupina.

Česko, Slovensko nebo Maďarsko, když viděly, co se děje, se stihly připravit. A každou pandemii rozšiřuje cestování. Země, do které nebo přes kterou se hodně cestuje, jsou více ohrožené. V zemích, kde jsou velká a rušná letiště jako třeba Paříž nebo Milán, je větší pravděpodobnost, že se nákaza roznese. Čím frekventovanější, tím horší. Což je jeden z důvodů, proč má Slovensko tak málo nakažených. Má malé letiště a není turisticky atraktivní jako třeba Itálie.

Některé země ale taková opatření nepřijaly. Například Švédsko nezavřelo obchody ani restaurace.

Švédští epidemiologové jsou velmi zkušení. A rozhodli se prostě takto vládě radit. Nechtěli přijímat opatření, o jejichž přínosu a smyslu neměli důkazy. I Švédsko přijalo nějaká opatření, například se tam nemůže shromažďovat více než padesát lidí na jednom místě.

Marek Majdan

Marek Majdan.
  • Prorektor Trnavské univerzity
  • Působí na Fakultě zdravotnictví a sociální práce
  • Člen mezinárodního týmu vědců, kteří zveřejnili v roce 2017 velkou studii The Global Burden of Diseases Study
  • Publikuje v odborném prestižním časopise The Lancet

Uvidíme, jaké bude s časovým odstupem srovnání Švédska s jinými státy. Ve Stockholmu a okolí zřejmě bude v průběhu května šedesát procent obyvatel imunních vůči covid-19, což znamená, že populace bude přirozeným způsobem chráněná. Ale tím, že nezavedli tolik opatření, epidemie probíhala razantněji. Když srovnáme Švédsko s Dánskem a Norskem, tak Švédsko má násobně větší úmrtnost. Švédové ale tvrdí, že až uplyne rok od začátku pandemie, jejich úmrtnost nebude vyšší ve srovnání s jinými zeměmi. Pravdou také je, že švédský zdravotnický systém nebyl zahlcený a přetížený nakaženými. Že kapacita tam dostačovala, nebyla tam situace jako v Itálii.

Vy jste zastáncem názoru, že bychom měli dosáhnout kolektivní imunity. Jak?

Kolektivní imunita znamená, že počet lidí, kteří jsou vůči nákaze imunní, dosáhne takové úrovně, kdy virus nachází při přechodu z jednoho člověka na druhého jen imunní jedince. Tímto způsobem ta infekce zaniká. Dá se toho dosáhnout dvěma způsoby. Prvním je přirozená cesta - promoření populace a lidé, kteří tu nemoc prodělají, jsou potom vůči ní imunní. Druhým způsobem je vakcína. V praxi to samozřejmě jednoduché nebude.

Je tato pandemie mimořádný exces, nebo nás čeká druhá vlna a budou i další podobné viry?

Myslím si, že druhá vlna může přijít v souvislosti s uvolňováním opatření. Nevidím ani tak problém v otevírání obchodů nebo zmírnění zásad sociální distance uvnitř států, protože tam jde o kontrolovaný proces a stát může znovu opatření zpřísnit, když bude problém. Riziko vidím v obnovení mezinárodního cestování. To může vyvolat druhou vlnu. Je mnoho zemí, které pandemii nemají tolik pod kontrolou jako Česko nebo Slovensko, a lety z nich mohou infekci dovléci zpět i tam, kde už byla na ústupu.

Ale samozřejmě nyní je situace už trochu jiná než na začátku roku. Všichni očekávají, že problémy mohou nastat, znají rizika. Lidé i infrastruktura jsou připravení. Ale počítejme s tím, že když se obnoví intenzivní cestování, nebezpečí vzroste. Proto mám z rychlého obnovení mezinárodní dopravy trochu obavy.

Samozřejmě podobné pandemie mohou znovu nastat. V nedávné minulosti jsme viděli nemoci SARS nebo MERS, určitě přijdou další a mohou být ještě mnohem vážnější. Je třeba, abychom byli připravení. Mít připravené pandemické plány, krizové zdravotnické plány pro případ náhlého nárazu.

A roušky? Máme je nosit dál?

Nosme je, vydržme to. Dá se těžko říct, nakolik v portfoliu všech opatření právě roušky přispívají k tomu, že se daří infekci zabrzdit. To se ani nedá přesně spočítat a určit. Každopádně je prokázaná účinnost roušek při bránění individuálního přenosu kapénkové infekce z nakaženého na zdravého člověka. Je nesmysl mít roušku na obličeji, když není nikdo další v dosahu 200 metrů, ale na místech, kde se shromažďuje mnoho lidí, to smysl má. Na nákupech nebo ve vlaku. A jedno lze říci s jistotou: roušky rozhodně neškodí.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Laine odešel z Winnipegu do Columbusu výměnou za Duboise

Finský hokejový kanonýr Patrik Laine a Američan Jack Roslovic se stěhují v NHL z Winnipegu do Columbusu výměnou za jiného útočníka Kanaďana Pierrea-Luca Duboise a výběr ve třetím kole draftu v příštím roce. Působiště si tak vyměnily osobnosti draftu z roku 2016, na kterém si Jets vybrali Laineho jako dvojku a hned po něm přišel na řadu Dubois jako volba Blue Jackets.

Výměna se odehrála jen dva dny poté, co kouč John Tortorella Duboise v domácím duelu s Tampou Bay při prohře 2:3 v prodloužení vyřadil už v první třetině ze sestavy. Dubois odehrál jen tři minuty a 55 sekund, nejméně v dosavadní kariéře v NHL. Dvaadvacetiletý útočník následně podle Tortorelly uvedl, že za Blue Jackets už hrát nechce.

Další zprávy