Slouží v první linii a říkají: Je to náročné, ale jsme šťastní, že tuto práci děláme

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
17. 4. 2020 12:28
Všichni čtyři pracují v pražské Nemocnici na Bulovce na odděleních, kde pečují mimo jiné o pacienty s covid-19. Když popisují, jak náročné je starat se o tyto vážně nemocné pacienty, jedním dechem dodávají, že by o jiné povolání nestáli. "Naplňuje mě, vždycky jsem toto chtěla dělat," říká zdravotní sestra Tereza Laurincová. "Zamiloval jsem si tuto práci," přidává se zdravotní bratr Ivan Hrkel.
Povídání s jednou ze zdravotních sester v Nemocnici na Bulovce. Nahlédněte také do pokojů, kde ošetřují ve speciálním ochranném oblečení pacienty s covid-19. | Video: Radek Bartoníček

Hana Kožmínová pracuje jako zdravotní sestra na odděleních intenzivní péče už třicet let, a jak říká, nic na její lásce k tomuto povolání nezmění ani příchod nebezpečné epidemie. Spíš naopak.

"Vždycky jsme měly mezi sestřičkami dobré vztahy, ale teď po propuknutí epidemie jsme se ještě víc stmelily. Ani jediná v těchto obtížných týdnech neřekla, že nepůjde do služby, žádná nezůstala doma, nikdo neodmítl chodit do té části oddělení, kde nám leží koroviroví pacienti," raduje se Kožmínová, která je vrchní sestrou na anesteziologicko-resuscitačním oddělení v Nemocnici na Bulovce a pod sebou má 67 sestřiček. Právě tato nemocnice se jako první začala věnovat pacientům s covid-19. Od té doby se nakazilo v Česku 6437 lidí, z nichž se 979 vyléčilo a 170 zemřelo (data k 17. 4. 2020, pozn. red.).

Podle svých slov nikdy v životě nelitovala, že si tuto práci vybrala. "Opravdu nikdy, od dětství jsem chtěla být sestřičkou, vždycky se mi to líbilo. Tehdy byla škola pro zdravotní sestry výběrová, dělali jsme na ni zkoušky, já byla šťastná, že jsem se na ni dostala. Vždycky mě tato práce bavila, proto ji dělám tak dlouho. A ráda bych ji dělala i dál, vždyť mám opravdu úžasný kolektiv, jsou to perfektní sestřičky, nemůžu si stěžovat ani na jedinou," svěřila se deníku Aktuálně.cz.

Máme úžasný kolektiv, nikdo neodmítl jít mezi koronavirové pacienty, pochvaluje si vrchní sestra z ARO Hana Kožmínová.
Máme úžasný kolektiv, nikdo neodmítl jít mezi koronavirové pacienty, pochvaluje si vrchní sestra z ARO Hana Kožmínová. | Foto: Radek Bartoníček

Její ARO patří na Bulovce mezi tři místa, kde pacienti s covid-19 leží. Druhým místem je jednotka intenzivní péče na infekční klinice a třetím místem je oddělení urgentního příjmu, které se od letošního 25. března proměnilo v další pracoviště specializované na koronavirové pacienty.   

V současnosti leží v této nemocnici 29 pacientů z covid-19, z nichž osm dýchá s pomocí plicních ventilátorů. Když přijde řeč na jejich zdravotní stav a to, jak takové pacienty co nejúčinněji léčit, lékaři upozorňují, že každý případ je specifický a vždy záleží na mnoha faktorech. Ano, vyšší věk znamená také větší riziko, ale důležitou roli hraje také to, jak obézní člověk je, jestli má cukrovku či další nemoci. 

Pacienti procházejí sérií klinických vyšetření a každý den se jim dělá celá řada odběrů. Nemoc covid-19 je především nemoc plic, dýchání je klíčové, pacienti ve vážnějším stavu jsou uvedeni do umělého spánku a jsou napojeni na umělou plicní ventilaci. Mimochodem, pacienti jsou na těchto přístrojích přibližně čtyři týdny, jeden pacient mladšího věku ale dokázal sám dýchat už po čtrnácti dnech a z nemoci se vyléčil.

"Péče o tyto pacienty klade velké nároky na odbornou, psychickou i technickou zdatnost ošetřujícího personálu, protože vzhledem k vážnému stavu nemocných a samotné diagnóze používáme zcela nové zdravotní techniky," vysvětluje vedoucí oddělení urgentního příjmu Svatopluk Žáček.

Pro koronavirové pacienty vytvořila nemocnice tzv. multidisciplinární tým, do kterého patří zdravotní sestry, záchranáři, rehabilitační pracovníci a také nutriční terapeuti. "Je to náročné i emočně, protože jde přece jen o péči o pacienty, jejichž onemocnění je zatím neprobádané," říká Kožmín, který začínal jako zdravotnický záchranář.

"V dospívání jsem si uvědomil, že ve chvíli, kdy všichni odcházejí od nějaké dramatické situace, tak já se naopak přibližuji. Nejdříve jsem pomáhal v terénu a postupně se dostal do nemocnice. Mě tato práce velmi naplňuje a motivuje, moc bych si přál, aby současná covid krize přinesla i větší prestiž zdravotnickému povolání," uvedl.

Nejhorší je, když chybí klimatizace, říká sestra

Při péči o koronavirové pacienty patří mezi klíčové věci maximální ochrana těch, kteří se o ně starají. Zdravotní sestry mají na sobě overal s kapucí, čepici, respirátor, na něm ústenku, a ještě brýle, přes které se chrání i štítem. Na rukou mají troje rukavice, první sahají až téměř k loktům, druhé jsou ochranné a třetí mění pokaždé, když se dostanou s pacientem do kontaktu. 

"Ve chvíli, kdy se takto sestřička obleče, tak už se nesmí nijak dotknout vlastního těla. Je to hodně náročné a vyčerpávající. V overalu je obrovské horko, takže se okamžitě zpotíte. Navíc si vydýcháte kyslík a cítíte se dehydratovaný, protože nemůžete nic pít," popisuje vrchní sestra Hana Kožmínová. Po třech hodinách služby se musí sestry z veškerého oblečení velmi opatrně vysvléknout. Čeká je tříhodinová přestávka, během které většinou relaxují, snaží se najíst a napít tak, aby mohly nastoupit na další tříhodinovou službu. 

Chtěla jsem být užitečná. A jsem ráda, že tomu tak je, říká zdravotní sestra z infekčního ddělení Tereza Laurincová.
Chtěla jsem být užitečná. A jsem ráda, že tomu tak je, říká zdravotní sestra z infekčního ddělení Tereza Laurincová. | Foto: Radek Bartoníček

Mezi takové sestry patří také Tereza Laurincová a zdravotní bratr Ivan Hrkel, kteří se starají o pacienty s covid-19 na infekční klinice. Na místní jednotce intenzivní péče jsou speciální boxy, ve kterých se zdravotníci, opět v ochranných kombinézách, střídají v péči o pacienty vždy po dvou hodinách. Problémem je podle Laurincové to, že chybí klimatizace. 

"Toto nám nejvíc ztěžuje práci. Když se staráte opravdu s co největším nasazením o pacienty a máte ještě na sobě ochranný oblek, tak je delší pobyt na takto neklimatizovaném místě, do kterého ještě praží slunce, nesnesitelný. Stéká nám pot do tváře, hůř se nám dýchá, bolí nás hlava a tím také klesá pozornost a soustředění," přiznává tato zdravotní sestra. Zároveň si ale pochvaluje jednorázové ochranné brýle a štíty z 3D tiskárny, které se nezamlžují tak jako klasické ochranné brýle. 

Foto: Lukáš Bíba

Zajímavostí je, že pacienti s covid-19 často neleží na zádech, ale na břichu, což má své velmi dobré a praktické důvody. Zejména, když se ukazuje, že jim taková poloha skutečně pomáhá. Odborně řečeno, jedná se o tzv. pronační pozici, při které se provzdušňují zadní partie plic a dochází tak k daleko lepší výměně plynů - pro pacienty s virovým zánětem plic je něco takového nesmírně důležité.

Pro zdravotní sestry ale znamená každý takový úkon pořádnou šichtu. Pacienty, kteří jsou často obézní, není nijak jednoduché opakovaně otáčet. Mimo jiné je nutné velmi pozorně sledovat každou z mnoha hadiček, které mají na těle, protože se nesmí stát, že by některá zůstala například pod tělem pacienta.

"S takovým otáčením pomáhá šest až osm zdravotníků, většinou sestrám přijde ještě někdo vypomoci. Někteří manipulují přímo s tělem, další hlídají například kanyly v těle," upozorňuje vrchní sestra Hana Kožmínová s tím, že pokud je to možné, pacienti leží na břiše až 48 hodin.

Leží přitom na speciálních pomůckách, které jim podpírají jak břicho, tak nohy a hlavu. "Je velmi důležité je pravidelně kontrolovat. Ať už proto, že mají na těle spoustu invazivních vstupů, nebo proto, aby nikde neměli proleženiny. U pacientů v takto kritickém stavu je nutné hlídat každý detail. Jsem moc ráda, že jsme to natrénovali a zvládáme to bez problémů," dodává.  

Zamiloval jsem si toto povolání, říká zdravotní bratr Ivan Hrkel (vlevo). Mě tato práce naplňuje, přidává se vedoucí oddělení Svatopluk Žáček.
Zamiloval jsem si toto povolání, říká zdravotní bratr Ivan Hrkel (vlevo). Mě tato práce naplňuje, přidává se vedoucí oddělení Svatopluk Žáček. | Foto: Radek Bartoníček

I když každý ze zdravotníků říká, že nemoc covid-19 přinesla větší strach a obavy z nákazy, všichni zůstávají a změnu práce ani neplánují. "Zpočátku jsem měla strach, ale naštěstí máme dostatek ochranných pomůcek, takže se už tolik nebojím jako na začátku," říká Tereza Laurincová. 

A svou práci by rozhodně neměnila. "Od dětství jsem neměla jinou představu než to, že budu dělat zdravotní sestru. Chtěla jsem být užitečná, a jsem ráda, že tomu tak je. Mě toto povolání naplňuje," říká a podobně mluví také její kolega, zdravotní bratr Ivan Hrkel.

"Když vypuklo kolem této nemoci davové šílenství, nevěděl jsem, co od toho čekat. Při přijímání prvního pacienta jsme se báli, jestli budou ochranné pomůcky stačit, ale jak se ze dne na den ochrana vylepšovala, tak strach opadl," vysvětluje Hrkel, který chtěl být od dětství doktorem. "Ale protože se nekamarádím s fyzikou, tak jsem šel na zdravotní školu. Zamiloval jsem si toto povolání a nedovedu si představit, že bych dělal něco jiného než zdravotní sestru," přiznává s úsměvem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Soud v USA uznal zpěváka R. Kellyho vinným ve všech bodech obžaloby v případu vydírání a sexuálního zneužívání mladých žen a nezletilých dívek

Zdroj: ČTK
před 15 minutami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy