Praha - Za problém legislativy označuje ministerstvo zemědělství skutečnost, že řada zemědělců hospodaří neoprávněně na cizí půdě a pobírá za to evropské dotace. Na případ, který se týká mimo jiné holdingu Agrofert, kdysi patřící šéfu hnutí ANO Andreji Babišovi, upozornil server iRozhlas. Popsal, že zemědělské podniky zaberou půdu bez jasného majitele a začnou na ní hospodařit za přispění Evropské unie, což je podle právníků podvodné jednání.
"Dotace na plochu jsou zemědělcům vypláceny za činnost na zemědělské půdě podle evidence LPIS. U jednotlivých pozemků zde nejsou zapsaní vlastníci, ale zemědělci, kteří na půdě hospodaří," uvedla mluvčí ministerstva zemědělství Martina Ježková.
Agrofert, který Babiš kvůli zákonu o střetu zájmů vložil do svěřenského fondu, takto údajně hospodařil na ploše 1700 hektarů. Přestože není znám majitel těchto pozemků, dotace za ně mířily Babišově holdingu.
Ministerstvo zemědělství se domnívá, že se jedná kvůli nevyjasněným majetkovým vztahům u některých pozemků pouze o legislativní problém. "Pro oprávněnost výplaty dotací není určující právní vztah žadatele k zemědělským pozemkům," potvrdil ministr zemědělství Marian Jurečka.
Jak ale upozorňuje předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík, každý, kdo podává žádost o evropské dotace přidělované na hektar, musí mít dotyčné pozemky nahlášené v takzvaném registru LPIS, což je registr zemědělské půdy pro účely výplat zemědělských podpor.
"Jinak na dotace nemá nárok," uvedl Stehlík. Ke všem pozemkům, které má zemědělský podnikatel v evidenci LPIS, by měl prokázat právní důvod užívání. To znamená doložit, že je buď vlastní, nebo je má v nájmu.
"Tento požadavek se začal uplatňovat zhruba před deseti lety. Vždycky by tedy pozemek evidovaný v LPIS měl být dohledatelný," potvrdil předseda zemědělské asociace.
Velké podniky dělají obstrukce
Nikdy by se podle něj nemělo stát, že nějaká akciová společnost užívá půdu bez vědomí vlastníka a jeho souhlasu. Stehlík říká, že pokud to vlastník zjistí, měl by jít na příslušnou zemědělskou agenturu a chtít, aby jeho pozemky ze systému vykreslili. "Bohužel některé agentury, navázané na šéfy velkých podniků, vůli vlastníků mnohdy neakceptují. Nebo dělají různé obstrukce," poukazuje Stehlík.
Tvrdí, že po soukromých zemědělcích úředníci naopak striktně vyžadují, aby jakékoliv změny v registru LPIS prokázali nájemní smlouvou nebo doložili, že je vlastní.
Ministerstvo přesto trvá na tom, že pro poskytnutí dotace je rozhodující obhospodařování zemědělské půdy a plnění dalších dotačních podmínek, nikoliv samotné vlastnictví půdy nebo alespoň její řádný pronájem. "Pokud je subjekt zapsán v LPIS, je oprávněným žadatelem o zemědělské dotace," potvrdila tento názor Ježková.
Na stranu zemědělců, kteří pobírají dotace na neoprávněně obdělávané pozemky, se postavila i Agrární komora České republiky. Problém se podle ní týká tří až pěti procent všech pozemků, tedy stovek tisíc hektarů.
Důvodem jsou mimo jiné směny pozemků mezi majiteli, úmrtí majitelů, opuštění pozemků či jejich dělení při dědickém řízení. "Pobírat podpory je podle aktuálního právního řádu oprávněn uživatel pozemku, tedy ten, kdo se o půdu stará, zúrodňuje ji a tím ji zhodnocuje," uvedl tajemník Agrární komory Jan Doležal.
Jenomže i ministerstvo zemědělství přiznává, že vyplácet evropské dotace na "pozemkový squatting" není v pořádku. "Důrazně žádám, aby všichni, kteří pobírají nárokové dotace na plochu, o ně žádali pouze pro pozemky, pro které mají jakýkoliv platný užívací titul v podobě vlastnictví, pachtovní smlouvy a podobně," uvedl ministr Jurečka.
Oznámil také, že nechá Státní zemědělský intervenční fond, který dotace přiděluje, prošetřit, o kolik půdy jde, kolika zemědělců se tento problém týká a jaké se dají navrhnout legislativní změny.
