Praha - Radní pro sociální záležitosti na pražském magistrátě Petr Dolínek z ČSSD chce, aby kraje v republice začaly platit hlavnímu městu poplatek za "své" bezdomovce, kteří se pohybují na území české metropole.
V praxi by to znamenalo, že Praha by ostatním hejtmanům posílala jakési účtenky za sociální služby, které jsou zde lidem bez domova poskytovány.
"Musíme hájit Prahu," řekl Aktuálně.cz radní Dolínek. A odmítá, že by mohlo být celkem problematické zjišťovat, z jakých míst republiky se lidé bez domova do Prahy stahují.
"Lidé, kteří chtějí nocovat na lodi Hermes, musí s sebou mít kromě dvacetikoruny také nějaký průkaz totožnosti, ze kterého je patrné, odkud jsou," namítá.
Nejčastěji do Prahy míří podle magistrátu nejchudší lidé z Moravskoslezského, Ústeckého a Středočeského kraje. Tvoří podle magistrátu minimálně třetinu všech lidí bez domova v Praze.
Vykazovat nebudeme
Dolínkův plán předpokládá výrazné změny v českém právním řádu - především tu, že by se do něj po více než šedesáti letech mohlo v určité formě vrátit tzv. domovské právo.
"Už nyní po lidech, kteří čerpají tento typ sociálních služeb, požadujeme informaci, odkud pocházejí. Teď bychom tento požadavek zakotvili v zákoně," říká radní.
O institutu tzv. domovského práva se v poslední době mluví. Především však v souvislosti s možností radnic vykázat z obce "nepohodlné" přistěhovalce, často Romy, pokud se opakovaně dopustí přestupku.
Takový návrh už předložila sněmovně poslankyně ODS a bývalá primátorka Chomutova Ivana Řápková, přestože pro něj nezískala podporu vlády.
Radní Dolínek ale odmítá, že by s bezdomovci sledoval podobné záměry. "Dokud budu radní, nikdo nebude nikoho z Prahy vykazovat," říká.
Rada hlavního města se bude novou Koncepcí pro postupné řešení problematiky bezdomovectví v Praze do roku 2020 zabývat do konce listopadu. Tedy krátce před tím, než Česko znovu sevřou mrazy, které si za poslední zimu vyžádaly více než dvacet obětí, převážně bezdomovců.
V současné době Praha hostí asi 4 000 lidí bez domova. Odborníci ale přichází s černými vizemi, že v následujících deseti letech se počet lidí bez vlastní postele oproti posledním dvaceti letům ztrojnásobí.
Zmatek ve fakturách
Hejtmani v rychlé anketě Aktuálně.cz Dolínkův nápad odmítají, přestože jsou stejně jako on reprezentanty ČSSD.
"Tento návrh se mi nezdá proveditelný. Stejné problémy, i když v menší míře, zažívají všechna větší města. Je to stejné, jako kdyby chtěla Plzeň platbu po Karlovarském kraji," řekl Aktuálně.cz hejtman Plzeňského kraje Milan Chovanec (ČSSD).
Proti nápadu "fakturovat" krajům služby, které využijí bezdomovci pocházející z jejich regionu, se ale vyjádřil i jeden z autorů pražské koncepce, ředitel humanitární organizace Naděje Ilja Hradecký.
"Prakticky si neumím představit, jak by fungovaly transfery mezi kraji. I lidé s hlášeným pobytem na pražské adrese jsou v jiných krajích mezi lidmi bez domova, ale taky ve vyloučených lokalitách, mám na mysli příslušníky romského etnika," říká odborník.
"Nevím, jestli by náklady na systém nebyly vyšší než užitek. Nevím, jak by si všechny kraje mezi sebou fakturovaly náklady na sociální služby poskytnuté obyvatelům jiných krajů," dodal.
S bezdomovci do zákona
Radní Dolínek sám momentálně detailně neví, jak uvést svůj nápad do praxe a do legislativy.
"Nikdo nemůže očekávat, že Praha může tento problém vyřešit sama. Chceme najít variantu, jak to vyúčtovat, a najít způsob, jak by se na tom ministerstvo práce a sociálních věcí a jiné kraje podílely," říká.
Pojem bezdomovec by se však podle něj měl dostat do zákona.
"Obecně se ví, nebo aspoň tuší, že bezdomovectví je problém. Chce-li někdo problém řešit, musí ho nejprve pojmenovat, vymezit a kvantifikovat. Jak zjistíte počet bezdomovců, když nevíte, koho mezi ně započítat?" souhlasí Hradecký, který se problematikou bezdomovectví zabývá mnoho let.
Podle něj si člověk pod výrazem "bezdomovec" představí staršího muže s krabicovým vínem v ruce vrávorajícího například před supermarketem. "To je ale jen vrcholek ledovce," dodává odborník.
Připomíná, že často jde o tzv. neviditelné bezdomovce, matky s dětmi, seniory či lidi se zdravotním postižením.
Minimální zdraví
Magistrátní úředníci by do zákona rádi prosadili i to, aby lidem bez domova byla garantovaná minimální zdravotnická péče. Naopak by mohli být zapojeni do veřejných prací podobně jako lidé, kteří pobírají dávky.
Vlastní koncepci, jak snižovat počet lidí bez domova, od letošního září připravuje také ministerstvo práce a sociálních věcí. Šéf resortu Jaromír Drábek kvůli této problematice sestavil tým odborníků nejen ze svého úřadu, ale i z řad nevládních organizací, včetně odborníků z oblasti psychiatrie nebo sociologie.
"O zavedení legislativního pojmu tato pracovní skupina nejednala a ani to není předmětem jednání. Snahou koncepce je vytvoření systému prevence ve všech oblastech běžného života a intervencí, které by přispěly ke snížení tohoto novodobého fenoménu," sdělila Aktuálně.cz poradkyně ministra Monika Válková.
Bez bytu, či bez střechy?
Zákonná úprava bezdomovectví by ale mohla zneklidnit i ochránce lidských práv.
"Riziko tady je, slyšeli jsme nápady některých politiků, aby byli lidé bez domova opatřeni čipem, aby se vedly jejich databáze, aby se jim pomoc poskytovala "za odměnu" za to, že se podrobí narušení svých lidských nebo občanských práv," říká Ilja Hradecký z organizace Naděje.
Pražský magistrát však mění svou taktiku, jak problematiku bezdomovectví zvládat. Zatímco loni ještě radní Jiří Janeček (ODS) přišel s návrhem, že by bezdomovce odvezl za město do speciálního městečka, teď se naopak vedení města pokusí lidi bez domova rozptýlit do většího počtu městských částí Prahy.
Do zákona by se měla dostat i typologie bezdomovectví, kterou vytvořila Evropská federace národních sdružení pracujících s bezdomovci.
"Existují čtyři formy vyloučení z bydlení : bez střechy, bez bytu, nejisté bydlení, nevyhovující bydlení - všechny tyto situace ukazují na absenci bydlení," stojí v dokumentu.
