Ačkoliv expremiér Andrej Babiš v prvním kole prezidentských voleb dostal o zhruba 23 tisíc hlasů méně než první Petr Pavel, svůj výsledek označil za fantastický. Jeho volební zisk se totiž přiblížil maximu, které mohl vůbec získat. Předvolební průzkumy ukazovaly, že Babišův nejvyšší možný výsledek se pohybuje kolem 35 procent, které nakonec skutečně získal. Předseda hnutí ANO tak patrně dokázal přesvědčit všechny voliče, kteří o něm alespoň uvažovali.
Svůj vliv mohlo mít i pondělní nepravomocné zproštění obžaloby v kauze padesátimilionové dotace na farmu Čapí hnízdo, po němž se už žádné výzkumy veřejného mínění neprováděly.
"Je možné, že někteří voliči odmítali Babiše kvůli soudu, což pro ně byla nepřekročitelná linie, ale když byl osvobozen, tak ho znovu zvážili. Nemyslím si však, že těch lidí mohlo být tolik," domnívá se ředitel výzkumu agentury STEM Jaromír Mazák.
Za Babišovým vzestupem tak mohla být rekordní volební účast. Volit přišlo 68 procent lidí. Ačkoliv ještě neexistují žádné detailní volební analýzy, možným vysvětlením je, že se Babišovi podařilo dostat k volbám ty, kteří standardně volit nechodí. "Nevoliči mají častěji blíže k parlamentní opozici než vládním stranám," vysvětluje Mazák.
Svědčí o tom i zvýšená volební účast v sociálně znevýhodněných regionech. "Jejich obyvatelé chodí k volbám spíš méně, tentokrát v nich ale volilo na 62 procent, což je nečekaně hodně. Mobilizovat je dokázal hlavně Babiš, který přes svou někdejší vládní účast zůstává protestním kandidátem," říká Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
V posledním týdnu před volbami se ale hlasy přelívaly výrazně i u jiných kandidátů. Posílil i Petr Pavel, naopak oslabila třetí favoritka, Danuše Nerudová. Ta po výrazném nárůstu preferencí v prosinci začala před Vánoci ztrácet.
Trend nezvrátily ani televizní debaty, které podle marketérů jednoznačného vítěze neměly. "Domnívám se, že debaty toho nakonec příliš neovlivnily. Aby to mohla Nerudová otočit, musela by v nich výrazně zabodovat, což se jí nepodařilo," říká ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Svou roli mohla sehrát také skutečnost, že voliči se před volbami často přiklání k favoritům. Chtějí být na straně vítězů. Voliči, které získal navíc Pavel, tak mohli z velké části být původní příznivci Nerudové. Ta dokonce přišla i o některé své skalní podporovatele. Průzkum STEM ze začátku ledna ukazoval, že bývalou rektorku Mendelovy univerzity chce určitě volit 16 procent voličů, dalších 16 ji chtělo spíše volit. Nakonec obdržela jen necelých 14 procent hlasů.
Podobný efekt mohl nastat i u kandidáta SPD Jaroslava Bašty, jehož preference před volbami výrazně rostly - takřka dvojnásobně. Hned dva lednové průzkumy mu přisuzovaly sedm procent, nakonec ho volilo jen 4,5 procenta lidí. Voliči, které ztratil, patrně přešli z velké části k Babišovi, s nímž měl největší překryv.
Volební výsledky měly výrazné regionální odlišnosti. Pavlovi se dařilo především v největších městech a v jejich okolí. V Praze dokonce získal 51 procent hlasů, dominantní byl i ve Středočeském kraji. Babiš byl naopak velmi silný v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Na Lounsku a Mostecku je dlouhý pás obcí, kde Babiš už v prvním kole získal nadpoloviční většinu hlasů.
Podle analýzy PAQ Research se Babišovi výrazně dařilo v regionech s vyšší mírou chudoby, exekucí a počtu lidí, kteří nedosáhli na maturitní vzdělání. "Tohle geografické rozdělení české společnosti je dlouhodobé. Poukazuje to na větší a širší strukturální rozdíly mezi regiony a celkem stabilně se propisuje do volebního chování," vysvětluje Jaromír Mazák z agentury STEM.
Zřejmé rozdíly jsou mezi postupujícími kandidáty v regionech i podle toho, jak zde lidé volili před pěti lety ve druhém kole prezidentských voleb. V obcích, kde preferovali současnou hlavu státu Miloše Zemana, získal Babiš přes 41 procent hlasů. Naopak v obcích, kde zvítězil Jiří Drahoš, obdržel přes 43 procent generál Petr Pavel.
