Postup StB v kauze Gott: Zábor majetku, výslech rodičů

Eliška Bártová Eliška Bártová
1. 8. 2009 10:00
StB podrobila oba Gottovy rodiče několikahodinovým výslechům kvůli jeho emigraci
Křest CD Karla Gotta
Křest CD Karla Gotta | Foto: Jiří Herman/www.hermina.cz

Praha - V létě 1971 zůstal Karel Gott "za kopečky". Komunistický režim propadl panice. Když se zpěvák nevrátil ve stanovený termín do vlasti, zahájila StB jeho stíhání.

Nastal kolotoč výslechů zpěvákových rodičů, přátel, známých, dohadování se zpěvákem, zda se vrátí a za jakých podmínek, a nakonec rychlé odpuštění, když ikona svou vlast ujistila, že nechce emigrovat.

Archivní dokumenty, které shromažďovala StB ke "Kauze Gott", přesně ukazují, jaké byla totalitní tajná policie s to použít praktiky: nátlak, výslechy, zastrašování.

Lze to ilustrovat například na tom, jak probíhaly výslechy rodičů Karla Gotta a co vše StB našla v jejich domech.

Čtěte více:
O tanečcích kolem Gottovy "cvičné emigrace"

Pásky, desky, paroží

Ještě v týž den, co tajná policie Gotta obvinila, provedla domovní prohlídku ve vile jeho rodičů na Praze 10.

"36 ks magnetofonových pásků, 2 ks filmu 8mm, 1 ks magnetofonového pásku rozmotaný, 333 obalů s velkými gramofonovými deskami," zapsala si mimo jiné StB. Kromě Gottových nahrávek zabavila i obálky s dopisy.

O dva dny později s povolením prokurátora prohlížejí také druhý dům Gottových v Jevanech.

Tady už soupis zabavených věcí čítá stovky položek. Z něj je patrné, že tajná policie prozkoumala celý dům od sklepa přes spíž až po půdu, zahradu i garáž.

Do seznamu zajištěných věcí si zanesla například peřiny, povlaky, ozdobná paroží, obrazy, či dokonce zahradnické kolečko nebo samovar.

Z dochovaných záznamů vyplývá, že rodiče zpěváka se proti zásahu bránili s tím, že jde o jejich majetek, nikoliv majetek syna. StB však na jejich argument nepřistoupila a zakázala jim věcmi disponovat: pokud se zpěvák nevrátí, propadne všechen zaevidovaný majetek státu.

Byl citlivý, vypověděl otec

Ve stejný den byli zpěvákovi rodiče předvoláni k výslechu do centrály StB v Bartolomějské ulici. Otce Karla Gotta si tajná policie předvolala dvakrát, na dotazy StB odpovídal déle než pět hodin.

Tajnou policii zajímalo především, s kým se Gott stýkal, proč se rozhodl zůstat v zahraničí a také jaký je jeho majetek.

"Pokud se týká důvodů, které mohly jeho rozhodnutí nevrátit se do republiky ovlivnit, uvádím, že si stěžoval na potíže pracovního charakteru," uvedl Gottův otec ve výpovědi. "Například mu v televizi vyčítali, že jej nemohou vysílat, protože má dlouhé vlasy... dále jej pozlobilo i to, že nebyl vysílán asi 20minutový pořad o jeho vystoupení v Moskvě."

Zpěvákův otec popsal ještě další důvody - jako například nespokojenost s množstvím hraných písní. "...Byl citlivý v práci a měl rád, když mohl vystupovat na koncertech a v televizním vysílání, protože jeho vystoupení sledoval větší počet diváků."

Trvám na tom, že se vrátí, řekla matka

Druhý výslech otce následoval za dva dny a točil se především kolem peněz, které Gott vydělával, a kolem vkladních knížek, které měl k dispozici.

StB si záhy nato nechala zjistit pohyby na tuzexových účtech Karla Gotta. Do záznamů také zahrnula darovací smlouvu, kterou Gott před svým odjezdem převedl svůj podíl na domě v Jevanech na své rodiče.

Právě to tehdejšího vyšetřovatele utvrzovalo v přesvědčení, že zpěvák chtěl skutečně odejít do exilu.

Tajná policie podrobila tříhodinovému výslechu také zpěvákovu matku. Ta před vyšetřovatelem trvala na tom, že její syn se chce vrátit domů.

"...v poslední době před odjezdem do zahraničí byl nějaký divný, neustále hovořil o tom, že zde v ČSSR je mu bráněno v aktivnější činnosti...," píše se v dochované výpovědi Marie Gottové. "Na druhé straně je však pravda, že syn byl a je silně ctižádostivý, že by chtěl ještě dlouhou dobu zpívat a v této souvislosti též vydělat další finanční částky a jak mě i mému manželovi řekl, že po této stránce nebyl v ČSSR spokojen... Přesto však jsem přesvědčena, že se domů vrátí."

 

Právě se děje

před 37 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy