Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) má plán, jak od roku 2014 definitivně skoncovat se zcela anonymními akciemi, které dělají z Česka raritu mezi drtivou většinou zemí na světě.
Deník Aktuálně.cz má k dispozici návrh zákona, kterým ministr chce rozklíčovat vlastnickou strukturu firem dřív než za tři roky, jak bylo původně v plánu.
Pospíšil připouští, že praxi "bílých koní", za které se skuteční majitelé schovávají, nejde zcela eliminovat. Zákon jim to ale má alespoň zkomplikovat.
Firmy, které využívají anonymní akcie - tedy tzv. akcie na doručitele, budou mít dvě možnosti: Buď je zaregistrovat u centrálního depozitáře a přeměnit je na akcie "na jméno", nebo uložit u banky. V zákoně se tomu říká "imobilizovat".
V obou případech má být poté majitel akcií dohledatelný.
"Návrh předpokládá, že v případě, když si akciová společnost v určitém termínu nezvolí žádnou z těchto variant, považují se všechny listinné akcie na majitele za listinné akcie na jméno," říká k tomu ministr Pospíšil.
Dividendy už se nebudou rozdávat v "igelitkách"
Akcionáři budou mít do 30. června 2014 čas na to, aby své anonymní akcie předložili k zápisu do seznamu akcionářů. Pokud to někdo nestihne do stanoveného data, nebude moci až do registrace vykonávat své akcionářská práva.
Dividendy by měli akcionáři dostávat bankovním převodem, nikoliv tedy anonymně "v igelitce".
Zastupitelné cenné papíry se pak dají nahradit "hromadnou listinou", i ta ale bude muset mít identifikační údaje.
V praxi tak zůstanou akcie na majitele, ale v zaknihované a dohledatelné podobě.
Nenápadný půvab anonymních akcií
- Přesněji se nazývají "akcie na doručitele v listinné podobě". Povolené jsou například i v Německu, ale v zaknihované podobě a majitel je tak registrovaný.
- V Česku ale anonymní akcie využívá podle informační agentury Čekia využívá celkem 12 tisíc firem, tedy víc než polovina všech akciových společností.
- Zmíněné firmy vydají libovolný počet akcií, které rozdají svým majitelům. Mohou se předávat z ruky do ruky a firmy nejsou povinny takové transakce hlásit ani evidovat ve firemních listinách.
- Půvab anonymních akcií tedy spočívá v tom, že se poměrně snadno mohou stát prostředníkem korupce.
- "Listinnými akciemi na doručitele se dají převádět obrovské miliardové částky, absolutně bez možnosti to registrovat. Kdyby akcionářem byl Usáma bin Ládin, nikdo to nezjistí," upozorňoval už před časem bývalý ministr pro privatizaci Tomáš Ježek.
Na zrušení naprosto anonymních akcií se dohodla vládní koalice po své dubnové krizi a vtělila to do dodatku koaliční smlouvy. Tlačily na to zejména Věci veřejné. Trojkoalice se o zrušení anonymních akcií dohadovala už v počátcích své spolupráce, toto je ale zatím její první pokus je zrušit.
Konec anonymity? Ne tak docela
Při debatách o rušení těchto akcií se nejčastěji argumentovalo omezováním vlastnických práv.
Ministerstvo to ostatně zmiňuje i teď - tentokrát s dovětkem, že je to ku prospěchu věci: "Navrhovaná právní úprava představuje nepochybně jistý zásah do majetkových práv stávajících vlastníků akcií na majitele. Současně však jde o zásah, který je jednoznačně odůvodněn veřejným zájmem."
Pospíšilův úřad ale v důvodové zprávě upozorňuje, že ani tak se anonymitě skutečných majitelů a praxi "bílých koňů" zcela vyhnout nedá.
"Zaknihování akcií nemůže zaručit vždy jednoznačné určení skutečného ovládajícího vlastníka akcií. Nicméně přinejmenším komplikuje jeho zakrývání, neboť je doprovázeno veřejnoprávní regulací, dohledem, povinností identifikovat skutečné majitele, hlásit podezřelé transakce apod.," píše v důvodové zprávě sám předkladatel.
Skutečný vlastník totiž vždy může nastrčit místo sebe vlastníka formálního.
