Semily - Starosta Semily Jan Farský (30) se dostal do sněmovny nečekaně z posledního místa kandidátky.
Jedním z možných důvodů, proč právě jeho lidé kroužkovali, je skutečnost, že za dobu svého starostování zavedl v Semilech protikorupční systém, o kterém ostatní politici dosud jen hovoří.
Transparentnost do zadávání veřejných zakázek chce nyní prosadit i na celostátní úrovni.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz hovoří otevřeně o tom, jaké prostředí panovalo před jeho nástupem do funkce, ale také o tom, jak po zavedení nového systému, klesla cena zakázek o čtvrtinu - tedy o částky, které bývají jinde určeny na úplatky.
„Funguje to tak, že vám třeba z kraje nabídnou veřejné peníze, ale s podmínkou, že výběrové řízení pro vás udělá konkrétní firma a vy se o nic nebudete starat," popisuje postup při rozdělování veřejných peněz, kterému se postavil. „Ta firma to pak rozdělí a vy jste z obliga… Všechny takové nabídky jsem odmítl."
Všechno zveřejnit
A.cz: Vstoupil jste do politiky v roce 2002, kdy jste se svým sdružením Volba pro Semily získal překvapivých 28%. Čím si myslíte, že jste si voliče získali?
Tehdy se hrozně dlouho po volbách dávala dohromady koalice v Praze a lidi byli naštvaní na velké strany. K tomu jsme měli dobrý program a složení lidi. Byl tam doktor, učitel, hasič, ekonom, sociolog… Oslovovali jsme lidi různých oborů, různých částí města, různé zastoupení ve spolcích, někdo, kdo se věnuje kultuře, sportu, skautům. Dávali jsme to dohromady záměrně, abychom to měli co nejvíce pokryté. Rok jsme pracovali na programu. Byla to nádherná práce. Pak jsme si v roce 2008 řekli, že máme dost toho, co se děje na kraji, tak jsme šli i do krajských voleb a získali 7 mandátů.
A.cz: Čím se lišil váš program od ostatních stran?
Nebyla to vzletná hesla, ale konkrétní projekty. V roce 2004 bylo zavřeno pro neúdržbu kino, které mělo kapacitu 500 lidí. Tak jsme si řekli, to nedává smysl, uděláme z toho menší kino a díky tomu se tam vejde ještě knihovna a kavárna. V září se kino otevře s kavárnou a knihovnou. Získali jsme na to evropské peníze. K tomu jsme přidali i rekonstrukci náměstí - předláždíme asfaltové parkoviště, vnikne nějaká vodní plocha a podobně.
Kromě rozvoje města jsme se rozhodli, že to budeme dělat jinak-otevřeně a vše co půjde, zveřejníme. Takže dnes jsou záznamy z jednání zastupitelstva na internetu, 14 dní dopředu zveřejňujeme materiály, které půjdou do zastupitelstva, aby k nim lidé mohli diskutovat. Na internetu jsou také celá výběrová řízení-visí tam zadání, hodnocení nabídek, kritéria, členové komise, kde nesmí být nikdo z vedení města,… A kde to jen trochu jde, soutěžíme za cenu, tedy že jediným kritériem je cena. Těch 20% co bývá třeba za reference, to je přesně ten prostor, kde se s tím dalo manipulovat. Zveřejňujeme i smlouvu, pokud jsou dodatky, tak i ty. Je tam bodování, jak kdo bodoval. Kdokoliv se může podívat tři roky zpětně na danou zakázku a vidí vše do posledního řádku.
Zakázky bez křoví
A.cz: Proč jste to udělali, Semily byly známé tím, že v nich bují korupce víc než jinde?
Ano, mluvilo se o tom, že zakázky v Semilech provází korupce, a že není jednoduché tady zakázku získat. Zároveň to byla i obrana, věděl jsem, že když nemám vazbu na velkou politickou stranu, tak nedostaneme peníze z dělení medvěda. Nebyl jsem ochoten tu hru hrát. Tak jsem si řekl, aby mě pak neuhnali na tom, že jsem něco dělal netransparentně, tak to všechno budu zveřejňovat. Je to nejjednodušší obrana a zároveň tlak na práci úředníku. Kdokoliv totiž může jejich práci zkontrolovat. Už jen ta veřejná kontrola na ty lidi působila a zkvalitnili svoji práci.
A.cz: Museli jste nějaké úředníky vyhodit?
Někteří tu novou logiku odmítali. Především na odboru investic se to hodně přeskupilo. Bylo to i věcí filozofie, já jsem říkal, musíme obesílat ne tři firmy, ale deset. Oni namítali, že když ty firmy dvakrát zjistí, že nevyhrály, tak přestanou posílat nabídky, protože to pro ně budou vyhozené peníze. Já jsem na tom ale trval. Ze začátku mi firmy volaly, jestli jde opravdu o soutěž, nebo zda mají dělat jenom „křoví". To chápání zlomit, že to není naoko, to bylo dlouhé. Teď se nám přihlásí 15 firem na rekonstrukci mostu za 1,5 milionu.
A.cz: Nedoplácíte potom na vícepráce, když máte jedinou podmínku cenu?
Někdy se to stane. Ale častěji se naopak stává, že ty ceny skončí nakonec ještě níž. Úředník, který má zakázku na starosti, je totiž motivován, aby tu cenu tlačil dolů. V průběhu té akce firma bojuje o to, aby ji byly zaplaceny vícepráce, on naopak bojuje za to, aby pokaždé, když neseknou kladívkem, se to naopak objevilo jako méněpráce.
A.cz: Hovoří se o tom, že úplatky v zakázkách tvoří 10,20 %. Pocítili tedy po zavedení větší transparentnosti, že se cena právě o tyto procenta snížila?
Určitě. Ještě než jsme tento model zavedli, tak jsem si říkal, že ty firmy se zázračně strefují přesně do ceny, která je dána v rozpočtu. Proto jsme riskli s vedoucím odboru investic - nikdo jiný to nevěděl, vše v rozpočtu snížit o 20% (ale měli jsme rezervu, ze které bylo možné čerpat, ale to nebylo potřeba). Uděleni jsme podfuk na ty firmy, dělají to tak, že se podívají do rozpočtu, a podle toho nasadí cenu. A najednou to šlo a oni nabízeli cenu o 20% nižší.
A.cz: Projevilo se ta vaše opatření také na složení vítězných firem?
To je velké překvapení, že se to moc neproměnilo. Například zakázku na náměstí, kde byla původně cena 19 milionů, nabídli cenu pod 15 milionů Stavby a.s., což jsou lidé kolem Filipa Bušiny (pozn. red.: bývalý poradce hejtmana Ratha, obviněný z podvodů) Pracují velmi dobře, zaplatí archeologický průzkum, nechtějí vícepráce. Přišli s tím, zda bysme jim neprominuli platbu za zábor náměstí, že to zapomněli dát do rozpočtu. Tak jsme řekli, že ne a oni: to se nedá nic dělat. Žádné boje, vydírání…
Válka nervů
A.cz: Jak to tady v Semilech fungovala předtím, než jste se pustil do změn?
Jsem rád, že už o tom dneska můžu mluvit. Těžko se o tom hovoří starostovi, toho by to mohlo odstřelit. Funguje to tak, že vám třeba z kraje nabídnou veřejné peníze, ale s podmínkou, že výběrové řízení pro vás udělá konkrétní firma a vy se o nic nebudete starat. Ta firma to pak rozdělí a vy jste z obliga… Dostal jsem takové nabídky a odmítl jsem je. Šli jsme do voleb s tím, že nebudeme brát úplatky ani podporovat klientelismus. Byly to dva roky neuvěřitelných bojů, nešla sem pak ani koruna, ani z kraje ani od státu, či peníze z porcování medvěda. Evidentně chtěli ukázat, že bez vazby na velkou politickou stranu to město nechají vyhladovět.
Před mým nástupem chodilo hodně dotací z kraje, po volbách to úplně zmizelo, maximálně jsem dostali desetitisícové částky pro místní spolek. Musel jsem se vypořádat s tím, že v očích lidí budu neschopný. Ale radši, ať jsem považován za neschopného, než abych z politiky odcházel zašpiněný. Ale nakonec se to zlomilo a peníze začaly chodit. Byla to válka nervů. Nemohli vydržet sem nic neposílat, když jsme projekty připravené a kvalitní.
A.cz: Řešení korupce je pro vás největší úspěch v komunální politice?
To ano. Když NERV mluvil o tom, že základní princip boje proti korupci je vše zveřejňovat, tak jsem psal Sedláčkovi, že to my už dva roky děláme. Ale není to jen o korupci, ale i o zdánlivých drobnostech, které nestojí miliony. Je to i o lavičkách, opravách domů, koších, detailech. Je to levné, ale ty lidi to potřebovali. Jde o to slyšet, co jim chybí.
A.cz: Zveřejňujete i údaje o majetku lidí ve vedení města?
To, co vyplývá ze zákona ano, nad rámec asi ne. Ale když se mě někdo ptal v rámci Otázek, odpovědí, co máme na webu, tak jsem mu odpověděl. V Semilech mám secesní vilu, na kterou jsem si vzal hypotéku. A v roce 2003 jsem koupil v Kamenickém Šenově tři činžovní domky, kde je 13 bytů. Jeden byt tam vyšel na 50 tisíc., návratnost investice byla 2-3 roky, byl bych hloupý, kdybych do toho nešel a neudělal si jistotu zadních koleček. Použil jsem na to stavební spoření a rodina mi pomohla. Rok na to jsem si koupil dům v Semilech, stál 3,233 tisíc. Je to nádherná secesní vila, kterou teď pronajímám a rekonstruuji v ní půdní byt. Nájmy mi zaplatí celou hypotéku a ještě polovina zbyde.
