Praha - Na poslední chvíli a na své poslední schůzi se poslanci rozhodli změnit českou ústavu.

Donutilo je k tomu předběžné rozhodnutí Ústavního soudu, který na základě stížnosti nezařazeného poslance Miloše Melčáka de facto zpochybnil předčasné volby v říjnu. Melčák kritizoval jednorázovou úpravu ústavy, která říjnové volby umožňuje.

Soudci budou rozhodovat ve čtvrtek. Poslanci se zásahem do ústavy chtějí pojistit pro případ, že by soud žádosti Melčáka vyhověl nebo o ní nerozhodl.

V takovém případě existují tři způsoby, jak změnit ústavu tak, aby bylo možné rozpustit sněmovnu a vyhlásit předčasné volby v náhradním termínu.

Pro všechny tři varianty je shodný takzvaný nosič, tedy zákon, který samotnou změnu ústavy umožňuje. Vzešel ze Senátu a ve sněmovně leží už tři roky.

Návrh č. 1 - modrý

S tímto návrhem přišel poslanec ODS Marek Benda. Píše se v něm, že prezident musí rozpustit sněmovnu v případě, že mu to navrhnou nejméně tři pětiny poslanců.

Tato varianta je asi nejpravděpodobnější. A co znamená? Pokud tedy ústavní soud vyhoví poslanci Melčákovi nebo nestihne ve čtvrtek rozhodnout, tuto změnu ústavy ve čtvrtek večer nebo v pátek ráno schválí definitivně sněmovna, příští týden ji posvětí senát a poslanci se mohou, lidově řečeno, příští týden rozpustit.

Poté je na tahu prezident, který vyhlásí datum nových voleb.

Návrh č. 2 - zelený

Svou vizi, jak dojít k předčasným volbám, mají i zelení. Ti navrhují de facto stejný způsob samorozpuštění sněmovny s tím, že prezident bude mít možnost, ne povinnost vyhlásit předčasné volby.

Co by to znamenalo? V zásadě to samé, co u návrhu číslo jedna. Liší se jen ve formulaci, že prezident může-musí.

Nejmenší parlamentní strana nadto využívá zásahu do ústavy a navrhuje snížení počtu poslanců ze 200 na 199. Chtějí tak zabránit povolebnímu patu známému z června 2006, kdy levice i pravice měla po sto hlasech.

Návrh č. 3 - rudý

Komunisty navrhovaná změna přichází s tím, že opět ústavní většina (tedy 120 poslanců, tři pětiny) může odhlasovat datum, ke kterému se sněmovna rozpustí.

Komunisté jako jediní v návrhu nepočítají s tím, že se sněmovna rozpustí ihned poté, co své rozpuštění schválí. Chtějí si zachovat mandát až do prvního dne voleb.

Kdy budou volby?

Datum voleb není ani po dnešním jednání jasné. Poslanci sice hodlají pomocí novely volebního zákona změnit lhůty, ve kterých prezident může volby po rozpuštění sněmovny vyhlásit, konečné slovo má ale právě on.

Zatím se jeví jako nejpravděpodobnější pátek a sobota 6. a 7. listopadu. Podle zákona je to ale právě prezident, který o termínu voleb rozhodne. Václav Klaus tak může vyhlásit i pozdější termín. Zřejmě to ale neudělá bez předchozí dohody s politiky.

Sporný zákon může zaniknout

A co se stane s oním jednorázovým zákonem, který nyní zkoumá Ústavní soud a kterým si poslanci zkrátili volební období právě do voleb 9. a 10. října? Všechny varianty počítají s tím, ža automaticky zaniká přijetím jedné ze zmiňovaných variant.

To ovšem platí pro případ, že Ústavní soud ve čtvrtek vyhoví stížnosti Miloše Melčáka, nebo rozhodnout nestihne.

Pokud Ústavní soud ve čtvrtek Melčákovu stížnost zamítne, volby se budou konat 9. a 10. října. Změnu Ústavy zákonodárci ale přijmou tak jak tak, aby mohla platit pro případné příští vyvolání předčasných voleb.