Praha - Čipová karta Opencard, Centrální evidence exekucí nebo rekonstrukce železničních tratí firmou Viamont. To je jen výběr z kontroverzních veřejných zakázek, nad nimiž - navzdory jejich názvu - veřejnost prakticky nemá kontrolu. Vyhrály v nich totiž firmy s anonymními majiteli.
Možnost, aby se skuteční vlastníci schovali za takzvané akcie na majitele, by ale mohla brzy skončit. Poslanci dnes pustili do dalšího projednávání návrh ČSSD a Strany zelených na zákaz anonymních akcií. Změnu podporují také lidovci, kteří připravili mírně odlišný návrh, prý "legislativně čistší". Po úspěšném prvním čtení se návrhem budou zabývat sněmovní výbory.
Pokud poslanci stihnou zákaz definitivně schválit ještě před volbami, budou muset být dosavadní listinné akcie na majitele zapsány na konkrétního vlastníka. Na změnu by společnosti dostaly jeden a půl roku (dva podle lidoveckého návrhu). Akcie, které by majitel přes dodatečnou výzvu nepředložil k výměně, by představenstvo muselo prohlásit za neplatné.
Podle kritiků návrhu, zejména z řad ODS, by stačilo zakázat takovým firmám účast ve veřejných zakázkách, není nutné však paušálně zakazovat jejich samotnou existenci.
Český obchodní zákoník umožňuje dva druhy listinných akcií - na jméno a na majitele. S prvními nebývá problém - jejich majitelé jsou evidováni jak samotnou společností, tak burzami.
Oproti tomu listinné akcie na majitele obíhají jako bankovky - patří tomu, kdo je zrovna drží či předloží. V obchodním rejstříku lze sice nalézt jména členů statutárních orgánů (představenstva a dozorčí rady), skutečného majitele ale vypátrat nelze. U veřejných zakázek pak například nejde prokázat, zda politik či úředník nehlasoval pro firmu, v níž má sám podíl nebo jiné blízké kontakty.
Země Evropské unie už většinou listinné akcie na majitele zakázaly, protože umožňují skrývat korupci, střet zájmů a praní špinavých peněz. Jejich zrušení v Česku doporučují i nevládní organizace, jako například Transparency International.
Stejně to prý nepomůže
Petra Janáková ze společnosti Smart Office&Companies však upozorňuje, že i po zrušení "tajných" akciovek by vlastníci mohli dále zůstat v anonymitě, a to díky využití společností v takzvaných daňových rájích.
"V praxi by to znamenalo, že akcie společnosti koupí právnická osoba - zahraniční společnost, jejíž legislativa povoluje vlastnit akcie na majitele. V evidenci Střediska cenných papírů pak bude uvedeno pouze jméno této společnosti. Její vlastníci tak opět zůstanou v anonymitě," vysvětluje Janáková.
Prakticky totožnou výhradu měla i vláda Jana Fischera. Upozorňuje také na náklady, které akciovým společnostem vzniknou kvůli nutnému svolání valné hromady a dalším organizačním krokům, a to i firmám, které o veřejné zakázky neusilují a nechtějí "ze státního" ani korunu.
Podle údajů Smart Office&Companies má akcie na majitele přibližně 75 procent všech českých akciových společností, takže povinná změna by se dotkla většiny těchto firem.
Má vlastník právo na anonymitu?
Také poslanci ODS při projednávání návrhu zdůraznili, že i jim vadí současný stav, kdy veřejné zakázky získávají firmy s utajenými vlastníky. Řešením však podle nich není paušální zákaz existence takových společností.
"Poslanci navrhované paušální omezení v obchodním zákoníku je neopodstatněné a zbytečné. Cíl, kterého chtějí navrhovatelé dosáhnout, je možné řešit například novelou zákona o veřejných zakázkách," říká i Kamil Blažek z mezinárodní právní kanceláře Kinstellar.
Blažek připomíná, že na Slovensku byly listinné akcie na majitele již zrušeny a žádný významnější efekt v oblasti boje proti korupci či praní špinavých peněz to nepřineslo.
"Anonymita k akciové společnosti patří, například ve Francii je to obsaženo dokonce přímo v jejich názvu," řekl poslanec ODS Martin Říman.
Stačí je nepustit k zakázkám
Pokud by Česko chtělo omezit účast těchto firem na veřejných zakázkách, může to podle Římana udělat v zákoně o veřejných zakázkách, což by ale pravděpodobně bylo neslučitelné s právem Evropské unie. Omezilo by to totiž účast firem ze států, které anonymní vlastnictví umožňují.
Naopak podle šéfa KDU-ČSL Cyrila Svobody je takové omezení - pokud by se týkalo neúčasti těchto akciových společností ve veřejných zakázkách - možné, protože pro všechny subjekty ucházející se v Česku o zakázky přináší stejné podmínky, nediskriminuje tedy zahraniční společnosti.
Podle Římana se mnoho společností nechce účastnit veřejných zakázek, ale přesto má zájem na anonymitě vlastníků. "Ti lidé prostě nechtějí, aby jim každý viděl do talíře," vysvětlil Říman.
Cyril Svoboda však namítá, že by se nikdo neměl za své vlastnictví stydět. Připomněl jednu ze základních právních zásad, podle níž "vlastnictví zavazuje". Omezit anonymitu se podle něj snaží také ostatní země Evropské unie, zejména v době hospodářské krize ve snaze ušetřit na veřejných zakázkách.
Od letošního ledna začala fungovat jiná dlouho očekávaná novinka - registr právnických osob se zákazem plnění veřejných zakázek. Na takzvanou černou listinu se na tři roky mohou dostat firmy, které předložily nepravdivé podklady a uvedly nepravdivé informace.
