Nejen mnozí poslanci, ale také zástupci krajů, měst a obcí i stovky provozovatelů sociálních služeb z celé země vyzývají vládu, aby začala řešit svízelnou situaci v poskytování sociálních služeb. Momentálně spočívá největší problém v tom, že domovům a dalším zařízením, které poskytují tyto služby, chybí od státu peníze.
"Situace je alarmující, na sociální služby chybí letos dvě miliardy korun, je nezbytné, aby vláda tyto peníze poskytla," prohlásil v úterý prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký. Podle jeho slov dostává dopisy od zástupců mnoha organizací, kteří si na tento nedostatek stěžují. "Všem říkám, ať tyto své dopisy posílají paní (Janě) Maláčové, paní (Aleně) Schillerové a panu (Andreji) Babišovi," dodává Horecký s odkazem na ministryni práce a sociálních věcí, ministryni financí a premiéra.
Podle Horeckého sice vláda navýšila peníze pro tuto oblast ve srovnání s minulostí, jenže to přesto zdaleka nestačí. Důvody jsou především dva. Těch, kteří potřebují sociální péči, je stále více, navíc jich bude raketově narůstat s tím, jak v Česku stárne populace. Druhým důvodem je to, že vláda sice ke konci loňského roku navýšila platové tarify pro pracovníky v sociální oblasti, jenže už na to nedala dost peněz. Pracovníky tak musí dotovat města či kraje.
Že je situace skutečně vážná, potvrzuje také předseda Svazu měst a obcí František Lukl. "Situace je opravdu alarmující," přiznal v úterý. Jako starosta Kyjova má každodenní zkušenost s problémy v sociální oblasti a tvrdí, že vládě chybí dlouhodobá koncepce. "Není možné plánovat finanční prostředky z roku na rok, ale měli bychom mít minimálně pětiletou nebo desetiletou vizi v návaznosti na analýzy, které by se k tomu měly připravit," uvedl.
Za ministra Drábka bylo mnohem hůř, brání se Maláčová
Podobná kritika zněla už minulý týden v Poslanecké sněmovně, kde na návrh opozice debatovali 27. března poslanci na téma "Postoj vlády k problémům s financováním sociálních služeb". Ministryně Maláčová tvrdila, že vláda dělá maximum a poukazovala mimo jiné na to, že do této oblasti jde podstatně více než v době, kdy vládly pravicové kabinety. Konkrétně když byl v letech 2010 až 2012 ministrem práce a sociálních věcí tehdejší místopředseda TOP 09 Jaromír Drábek.
"Dotace tehdy činila tristních 6,83 miliardy korun a mnoho sociálních služeb muselo skončit nebo bojovalo o přežití. Oproti tomu v letošním roce máme historicky nejvyšší dotaci, a to 15,72 miliardy korun," oznamovala Maláčová a poukazovala i na to, že od té doby došlo také k výraznému navýšení peněz pro ty, kteří různým způsobem pomáhají lidem v těžké sociální situaci.
Jenže Horenský i Lukl jí oponují, peněz sice přišlo víc, ale rostou také mzdové náklady a přibývá klientů. "I když se objem finančních prostředků zvětšuje, tak to poskytovatelé sociálních služeb nepociťují," sdělil Lukl. Sám je starostou Kyjova a popisuje, jak se města a obce snaží platit nejen své vlastní sociální služby, ale pomáhají i dalším provozovatelům. "To je ale dlouhodobě neudržitelná situace. Pokud se vláda a další zainteresovaní nezačnou touto problematikou zaobírat, nejenže situace do letošního podzimu bude velmi tristní, ale v budoucnosti se nebude mít kdo o naše seniory starat," upozornil Lukl.
Ministryně Maláčová připustila, že by do sociálních služeb mělo jít ještě více peněz, a slíbila, že bude jednat. "Navýšení je důležité, to nezpochybňujeme. Já ale navrhuji, abychom si znovu sedli ke společnému stolu k jednání a k upřesnění požadavků," řekla.
Vize roku 2050
Prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Horenský ale volá po tom, aby kromě aktuální situace řešila vláda také budoucnost celého tohoto odvětví. Předložil dokument s názvem Současná struktura služeb dlouhodobé péče a prognóza potřebnosti služeb 2019-2050, podle které Česko víc a víc bude oproti vyspělému světu ztrácet.
"Český systém sociálních služeb není na důsledky stárnutí populace připraven. Závislost poskytovatelů na přiznání dotací ze státního rozpočtu brání potřebnému rozvoji sociálních služeb," vysvětluje Horenský. Poukazuje i na nízké mzdy, kvůli kterým chybí zaměstnanci, takže se řada poskytovatelů sociálních služeb potýká s nedostatkem pracovníků. "To se promítá v prodlužování čekací doby na umístění v pobytových zařízeních. Terénní služby se nerozvíjejí, podpora pečujících osob ze strany státu je nedostatečná," říká.
Aby se zachovala současná úroveň služeb, musel by se v domovech pro seniory zvednout podle zmiňované analýzy do roku 2050 počet lůžek z 35 tisíc na téměř 90 tisíc. V domovech se zvláštním režimem by místo nynějších více jak 15 tisíc lůžek muselo být téměř 39 tisíc lůžek. Pečovatelskou službu by mělo dostávat od roku 2025 téměř 99 tisíc lidí, nyní ji dostává necelých 65 tisíc lidí.
