Strávili jsme den s romskou rodinou. Vízum nedostali, měsíc a půl žili v Maďarsku

Michaela Endrštová Julia Makhinchuk Michaela Endrštová, Julia Makhinchuk
19. 5. 2022 18:35
Na pražském hlavním nádraží stále zůstávají stovky Romů. Někteří se tam z asistenčního centra vrací bez víza dočasné ochrany. Při kontrole dokladů úředníci mnohdy zjistí, že se uprchlíci už registrovali v jiné zemi nebo mají například maďarské občanství. Redaktorky Aktuálně.cz strávily s jednou z romských rodin několik hodin. Včetně cesty z nádraží do asistenčního centra ve Vysočanech.
Romští uprchlíci na hlavním nádraží.
Romští uprchlíci na hlavním nádraží. | Foto: Radek Bartoníček

Metro zastavuje ve stanici Vysočanská. Dobrovolník v oranžové reflexní vestě, který početnou rodinu doprovází z hlavního nádraží, mává, aby vystoupili. K asistenčnímu centru pro ukrajinské uprchlíky je to odsud jen pár desítek metrů, stačí projít parkem. Romské rodině čítající 24 členů to však trvá dlouho. Jsou mezi nimi malé děti, stařenka, která bez ustání pláče, že ztratila tašku, i starší děti táhnoucí těžké kufry.

Doufají, že se budou moct zaregistrovat a dostanou v Česku dočasnou ochranu. A s ní i nárok na pomoc, jako je ubytování či humanitární dávka ve výši pět tisíc korun na osobu.

"Pokud pojedeme na Vysočanskou, zaregistrují nás tam? Pokud nás nepřijmou, co máme dělat? Lituji všechny lidi, kteří tady jsou," ptal se rusky ještě před cestou mladý otec Štěpán. Rodina podle jeho tvrzení pobývá na nádraží prvním dnem. 

Ve Vysočanech je dobrovolník usadí v parku poblíž asistenčního centra. "Musíme počkat na příjezd hasičů, kteří mají na starost ověření dokumentů," vysvětluje jim. Rodina se dočasně utáboří v přilehlém lesíku. Jedna z matek mění nejmladšímu dítěti plenku, zbytek dětí vesele pobíhá kolem.

Po půlhodinovém čekání se vydají k přístřešku, kde se kontrolují doklady. Ve frontě tu čekají další desítky Romů. Nahlédnout dovnitř bez povolení z magistrátu nelze. Venku se však někteří z nich rozpovídají. "Nevíte o ubytování? Jsme tu dva dny. Sedíme na Vysočanské od rána do večera. Přespíme na nádraží a zase jedeme sem. Na nádraží nemáme kde si ustlat ani kde přespat," svěřuje se jedna z žen.

Jízda z hlavního nádraží na registraci do Vysočan.
Jízda z hlavního nádraží na registraci do Vysočan. | Foto: Julia Makhinchuk

Rodina pobyt v Maďarsku zapřela

Zhruba po dvou hodinách se dostává na řadu i "naše" rodina. Po chvíli se ale její členové dozvídají, že na dočasnou ochranu v Česku nemají nárok. Situace se vyhrocuje. Dohadují se se dvěma dobrovolníky a policistkou, kteří jim vysvětlují důvody, proč vízum nemohou získat.

Rodina se totiž podle koordinátora asistenčního centra Ivana Veselého při útěku z Ukrajiny - a před příjezdem do Česka - již zaregistrovala v Maďarsku, kde pak měsíc a půl pobývala. O svém tamním pobytu se však nikomu nezmínila, naopak tvrdila, že do Česka přijela rovnou z Ukrajiny. 

"Toto je uprchlický turismus. Kdyby zůstali v prvním bezpečném státě, byl by to úprk, když ale jedou dál, je to turismus," upozorňuje jeden z dobrovolníků. 

Rodina zoufale stojí na místě a neví, co dál. "Kam máme jít?" ptají se ženy a nakonec se rozhodují, že se nejspíš vrátí na nádraží. Hasiči sice postavili stanové městečko v pražské Troji s kapacitou 150 osob, to je ale téměř zaplněné. Navíc do něj mohou jen lidé, kteří projdou registrací v uprchlickém centru.

Romští uprchlíci ukazují své dokumenty.
Romští uprchlíci ukazují své dokumenty. | Foto: Michaela Endrštová

S maďarským pasem bez nároku na pomoc  

Na pražském hlavním nádraží nocují denně stovky převážně romských uprchlíků. Na zemi na dekách tu polehávají jak staré ženy, tak i mnoho dětí. Oslovení tvrdí, že neví, kam mají jít, a nedokážou se zorientovat, přestože jim přímo na místě pomáhají dobrovolníci, například z Iniciativy Hlavák.

Od zástupců organizace i některých uprchlíků zaznívá názor, že je stát diskriminuje kvůli romskému původu. "Není akceptovatelné, že kraje odmítají ubytovat romskou menšinu nebo se odvolávají na to, že na svém území nechtějí Romy, protože mají třeba negativní zkušenost s vyloučenými lokalitami. Nelze dál akceptovat, že lidé po stovkách žijí na nádraží na zemi, v přistaveném vlaku nebo se toulají bez domova po celé republice," říká ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček. 

Pro Romy podle něj není k dispozici bydlení, protože ti, co ubytování nabízejí, je obvykle nechtějí přijmout. "Proto se pro Romy vyčleňují ubytovací kapacity téměř výlučně ve Správě uprchlických zařízení, ale ty kapacitně nedostačují, takže nemají možnost dočasného ubytování," dodává. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) má stát potíže s tím, že Romové mnohdy odmítají převoz do uprchlických zařízení a zároveň vyžadují, aby rodina zůstala pospolu, i když jde třeba o desítky lidí.

Romští uprchlíci před budovou hlavního nádraží.
Romští uprchlíci před budovou hlavního nádraží. | Foto: Jakub Plíhal

Rakušan upozorňuje, že na nádraží jsou tři skupiny lidí. Jedni čekají na to, až stát ověří, zda nemají dvojí občanství - obvykle maďarské a ukrajinské. V takovém případě by v Česku neměli nárok na pomoc. Druhou skupinu tvoří lidé, kteří odmítli nabízené ubytování a vrátili se na nádraží. Ve třetí skupině jsou lidé, kteří mají maďarský pas.

Dobrovolníci z nádraží ale upozorňují, že mnozí Romové pocházejí z Ukrajiny, i když v minulosti využili nabídku Maďarska na získání občanství. "Uprchlíci, kteří mají dvojí občanství, jsou z drtivé většiny Ukrajinci, kteří celý život žili na Ukrajině," říká Veronika Dvorská z Iniciativy Hlavák. Ukrajina však dvojí občanství neuznává.

Na hlavním nádraží spí na zemi i děti.
Na hlavním nádraží spí na zemi i děti. | Foto: Jakub Plíhal

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) tento týden uvedl, že situace na hlavním nádraží se týká pouze zhruba půl procenta uprchlíků v Praze. Čili téměř všichni váleční utečenci ubytování seženou. Cizinecká policie podle Hřiba zjistila, že dvě pětiny lidí, kteří se na nádraží nachází, nemají nárok na žádnou pomoc. "Tito lidé teď budou informování o tom, že my jim tady už další pomoc nejsme schopni poskytnout a že se budou muset vrátit zpátky, tedy například do Maďarska," řekl Hřib. 

Pro lidi s maďarským pasem plánuje ministr Rakušan nechat vyslat zvláštní vlak do Maďarska. Zároveň chce na hlavní nádraží postavit informační kiosek a poslat tam pracovníky, kteří budou uprchlíky informovat a identifikovat už na místě. "My bychom chtěli, aby lidé dostávali včasné informace a do asistenčního centra (ve Vysočanech) se dostávali jen ti, kteří mají šanci dostat nějakou konkrétní pomoc," sdělil Rakušan.

Ukrajinští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy