Téměř polovinu dětí v kojeneckých ústavech tvoří romské děti. Letos na jaře v domovech pro děti do tří let vyrůstalo celkem 410 chlapců a děvčat, z nich 189 romského původu. Důvody pro jejich umístění do zařízení byly většinou sociální. Roli hraje i nastavení systému péče, nedostatečná prevence odebírání z rodin a předsudky.

Ve výročních zprávách o dětských domovech pro děti do tří let to uvádí ministerstvo práce. Domovy pro malé děti fungují jako zdravotnická zařízení. Provoz by měly ukončit na konci příštího roku. V případě potřeby by se o děti měli postarat pěstouni.

Ministerstvo práce mapovalo letos na jaře situaci ve všech 23 zařízeních. Bylo v nich celkem 410 dětí. Dvěma třetinám z nich byly víc než čtyři roky, třem z deseti dětí dokonce víc než sedm let. Chlapců a děvčat romského původu vyrůstalo v kojeneckých ústavech 189, tvořili 46 procent osazenstva. "Podíl dětí romského či poloromského původu byl vysoký ve všech věkových kategoriích," uvádí zpráva. U kojenců do jednoho roku dosahoval podíl 37 procent. Nejvyšší byl pak u dětí od čtyř do sedmi let, a to 53 procent.

Loni na jaře tvořily romské děti 48 procent osazenstva kojeneckých ústavů, bylo jich v zařízeních 219. V roce 2021 činil podíl chlapců a děvčat romského původu 53 procent, v domovech jich vyrůstalo 275.