Ostrava - Válka v ČSSD má i ostravskou frontu: vnitrostranický konflikt tu smetl jednoho z nejvýraznějších sociálnědemokratických politiků regionu, primátora Petra Kajnara.
Kajnar na stranické konferenci přišel o post předsedy moravskoslezských sociálních demokratů. Vystřídal ho Miroslav Novák. Ohrožena je i jeho pozice primátora, část straníků navíc žádá, aby zcela opustil ČSSD.
Nepřízeň si vysloužil tím, že před volbami podal s dalšími dvěma kolegy k soudu žalobu, v níž napadli údajně nedemokratický způsob vzniku krajské kandidátky. Upozornili tak na bratrovražedný boj ve straně. Začali prát stranickou špínu na veřejnosti a nejspíš tím přispěli k neúspěchu ČSSD ve volebním klání.
Ostravské kdo s koho
V Ostravě tak přerostlo mnohaměsíční napětí v otevřený boj "kdo s koho".
Proti sobě stojí skupinka reprezentovaná Kajnarem a uskupení vedené zastupitelem, členem předsednictva ČSSD Adamem Rykalou. Obě strany tvrdí, že protivník hraje nefér a prosazuje své zájmy pomocí účelově získaných podporovatelů. Tedy uměle vytvořenými klakami, "velrybářskými metodami" známými i z jiných partají.
Rykalovské křídlo už prosadilo vyloučení dvou Kajnarových přívrženců ze strany, válka vedla i ke zrušení jedné z městských stranických organizací. Primátor se tak letos dostal do izolace, takže v letních primárkách nakonec nezískal nominaci na kandidátku do Sněmovny. Proto se obrátil na soud. Rozhodování podle něj bylo nedemokratické, v rozporu se stanovami.
Dění v severomoravské ČSSD podle Kajnara není ničím výjimečným a jen ilustruje současnou krizi české politiky. "Stranám vládnou mocenské mafie, které brání, aby se prosadili schopní samostatně myslící lidé s jasnou vizí. Do věcí města Ostravy začali mluvit prostřednictvím Městského výkonného výboru ČSSD lidi bez kompetencí, kteří dokážou jen politikařit. Připomíná mi to poměry za socialismu, kdy také rozhodovali neschopní," řekl Kajnar v rozhovoru, který poskytl Aktuálně.cz minulý týden - ve chvíli, kdy už bylo jasné, že nemá šanci svou pozici obhájit, a kdy sám sebe označil za "politickou mrtvolu".
Aktuálně.cz: Co se děje v ČSSD?
Kajnar: Selhává demokratický mechanismus, děje se to i v dalších tradičních stranách. Politická strana je uzavřená společnost, něco jako posádka na ponorce. V té uzavřenosti ztrácí schopnost nadhledu.
Dobře je to vidět na ODS - potápějí se dlouho, ale pořád si to nejsou schopni přiznat. Pokles voličské přízně zdůvodňují analýzami, pro neúspěch vymýšlejí různé důvody, tvrdí, že se vypořádají s kmotry, ale ve skutečnosti nejsou schopni změny. Mají pořád pocit, že nepřítel je venku. Ale on je uvnitř.
Co je tím nepřítelem?
Nic nového. Já to poznal už v Občanském fóru pár měsíců po listopadu. Tolik lidí tam vstupovalo jen pro kariéru!
Potíž je v tom, že kariéristi, kteří nemají vizi, dnes mají navrch. V českých stranách jsou ochromeny kontrolní mechanismy. Víte, proč - mimo jiné - zkrachovaly Věci veřejné? Neměly žádný systém vnitrostranické kontroly. Když není kontrola, když nejsou strany vnitřně demokratické, ovládnou je mafie a nefungují. Odrazují od politiky lidi, kteří by do ní měli jít. Skutečné osobnosti, kreativní, aktivní, schopné něco prosadit, lidi s vizí. Z ČSSD dnes slušní lidé odcházejí, nevidí tam pro sebe perspektivu.
Chcete to změnit soudní žalobou?
Bude to zajímavý precedens. Jsem přesvědčen, že vyhrajeme.
Adam Rykala říká - proč by soudy měly mluvit do vnitřních záležitostí stran? Ale demokracie je založená na stranách, když nefungují, když někdo tuneluje jejich stanovy, nemůže fungovat demokracie ani ve společnosti. Ústavní soud už 31. 12. 2011 rozhodl, že stanovy politických stran jsou právně vymahatelné.
Není možné, aby stranu někdo ovládl díky tomu, že si přivede klaku a s její pomocí diktuje, jak se má hlasovat. Já si dopřeju to potěšení, že se tuto judikaturu pokusím prosadit u civilního soudu. Demokracie nesmí být ve stranách znásilňována. Protože strany sice nefungují, ale pořád nikdo nevymyslel nic lepšího.
Jste v politice dlouho a léta jste mlčel. Ozval jste se nahlas, až když jste sám začal prohrávat?
Já dlouho držel lajnu. Mám určitou hranici, do níž jsem schopen dělat kompromisy. Ale ta hranice byla překročena, do věcí města Ostravy začali mluvit prostřednictvím Městského výkonného výboru ČSSD lidi bez kompetencí, kteří dokážou jen politikařit. To, jak se nakonec v Ostravě zformovala volební kandidátka, bylo postaveno na porušování stanov. Lidi kolem Rykaly prostě nechtěli, aby se do Sněmovny dostali sobotkovci. Proto mne taky už na poslední konferenci vyštípali z předsednictva strany. Najednou jsem zjistil, že jsem pro část ČSSD nedůvěryhodný, že prý špatně komunikuju. Dali mi najevo, že jsem pro ně skončil.
Není za vaší soudní žalobou osobní zhrzenost? Musel jste vědět, že ČSSD poškodíte.
Když jsme dali návrh na předběžné opatření na zneplatnění kandidátky, hodně na mne Luboš Zaorálek (místopředseda ČSSD, Kajnarův letitý kamarád - pozn. red.) křičel, že je hloupost tahat vnitrostranické problémy ven. Předtím se mne pokoušeli zpacifikovat, nabízeli mi kandidaturu do Senátu, do Evropského parlamentu... Ale pro mne situace překročila míru únosnosti.
Nebylo by rozumnější prostě z politiky odejít? Co vás v ní drží?
Já do ČSSD vstoupil v roce 1997 proto, že jsem se chtěl stát primátorem. Věděl jsem, co s Ostravou. Bylo mi jasné, jak velký problém je nezaměstnanost, a věděl jsem, co s tím - že je třeba zvýšit atraktivitu Ostravy a lákat sem firmy. Tehdejší primátor Evžen Tošenovský tvrdil, že je naivní představovat si, že Ostravu změní jeden velký investor. Ale já dokázal, že to není pravda.
V roce 2002, když jsem přišel na radnici, měla Ostrava 18 procent nezaměstnaných, do začátku krize se dostala na osm procent, protože se snažila být atraktivní pro investory. To byla moje priorita, moje vize. V roce 2004 jsme připravovali pobídky pro prvního velkého investora, počítačovou firmu ASUS. Chtěl jsem, aby dostali zdarma pozemky a další výhody. Část radních byla proti, ale prosadili jsme to, ASUS přišel a to byl zlom. Začali se hrnout další investoři, v průmyslových zónách na Ostravsku vzniklo skoro 15 tisíc pracovních míst.
Věci nikdo nezmění nadáváním v hospodě. Když se někomu nelíbí, co politici dělají, má jedinou šanci - jít do politiky sám.
Petr Kajnar
- V politice se s přestávkami pohybuje víc než dvě desítky let
- Vystudovaný kybernetik v mládí podepsal Chartu 77, za listopadového převratu v Ostravě spoluzakládal Občanské fórum
- Do ČSSD vstoupil v roce 1997, od roku 2002 působí ve vrcholovém vedení ostravské radnice: čtyři roky byl náměstkem, v křesle primátora sedí více než sedm let.
Kvůli čemu přesně jste se dostal do konfliktu s částí vlastní strany?
Před lety mne zvolili primátorem, protože si mysleli, že jsem měkký, že nebudu nikomu překážet. Ale já začal odstřihovat od radnice firmy, které tady měly kontakty a zajištěné kšefty. Odstřihl jsem sportovně-stavební lobby, která vydělávala na sportovních stavbách. Zabránil jsem zbytečné stavbě střediska správních činností, které mělo stát půl miliardy korun. Nebo předražené stavbě domova důchodců, který tlačila - kromě jiných - místní firma na dodávky interiérů.
Prosadil jsem nákupní portál, přes který jsme zavedli centralizovaný nákup pro všech 180 městských úřadů a institucí. Popravdě to rada schválila proto, že si většina radních neuvědomila, oč jde. Pak mne kritizovali, portál přirovnávali k pražské opencard. Ale on ve skutečnosti šetří z rozpočtu města 80 milionů korun ročně, protože zamezuje dohazování zakázek spřáteleným firmám a zbytečně drahým nákupům. Hlavně proto se mu řada lidí bránila.
Líčíte se jako superman. Těžko věřit, že jste nikdy nikomu neposkytl protekci, nevzal žádnou výhodu, neudělal nikomu protislužbu... Za léta na radnici to není možné.
Já jsem si nikdy neřekl o peníze. Zkoušeli to na mne jednou, jednou se mne ptali, kolik bych chtěl za to, že zvednu ruku pro jeden projekt. Poslal jsem je do háje, pak už to nikdo nezkoušel.
Chcete říct, že v Ostravě na radnici se neuplácí?
Mluvím za sebe. Nestýkám se s lobbisty, za mnou s korupčními nabídkami nikdo nechodí. Jasně, nikdy nebudeme žít v ideálním světě. Kdysi jsme připravovali pro město tendr na mobilní služby. Potřebovali jsme do toho zapojit co největší objem nákladů na telefony, abychom dosáhli na co nejvyšší slevu. Ostrava platila za telefony 50 milionů ročně. Městská rada schválila, aby se najal pro všechny radnice a městské úřady jeden operátor, přesto rozhodnutí nerespektovala polovina ředitelů městských organizací. Mohu u nich předpokládat různé důvody, různé motivace, ale nepátral jsem po tom.
Zavíráte oči nad něčím, o čem tušíte, že je to špatné?
Pokud chcete něco posunout dopředu, občas musíte ustoupit zájmům ostatních. Kompromisy jsou nutné.
Proč se ve sporu mezi haškovci a sobotkovci v ČSSD přikláníte spíš k Sobotkovi?
Rozkol sobotkovci a haškovci v ČSSD trvá od předminulého sjezdu před čtyřmi lety. Já jsem vždycky považoval za varovné, jak se u Haška kumulují funkce poslance, hejtmana a spousta dalších. A u Haška jsem nikdy neslyšel ani náznak žádné vize, u Sobotky vidím aspoň snahu.
Jakou vizi by ČSSD podle vás měla mít?
V programu sociální demokracie není jediný bod, se kterým bychom mohli nesouhlasit, potíž je, že jsou tam těch bodů desítky. A my si neumíme stanovit priority a srozumitelně je vysvětlit. Pro mne by dnes takovou prioritou byla znalost angličtiny. Snažil bych se využít evropské dotace na kvalitní výuku pro všechny děti. Sám posílám děti do soukromé školy, už ve třetí třídě mluví anglicky plynně. Ale vím, že to si nemohou dovolit všichni, a v běžných školách není dost dobrých učitelů angličtiny. Moravskoslezský kraj by na dobrou výuku angličtiny potřeboval alespoň sto milionů korun ročně.
Kdyby Češi uměli dobře anglicky, obrovsky by v zemi stoupla konkurenceschopnost. Česko nemá velké nerostné bohatství, jediné, co můžeme v mezinárodní konkurenci nabídnout, je vzdělaná pracovní síla. Když nebude kvalitní, staneme se v Evropě metaři chodníků. Tohle si uvědomují blogeři, různí esejisti, ale která politická strana to bere za prioritu? Tvůrci politických programů melou o daních, zrovnoprávnění žen a regulačních poplatcích ve zdravotnictví.
Vidíte nějaké východisko z krize systému?
Nevím. Nemyslím, že to vyřeší personální změny, to spíš jednu garnituru neschopných nahradí jiní neschopní. Jenomže náš společenský systém je na politických stranách založen. Nikdo zatím nevymyslel nic lepšího. Pořád je v tom víc pozitiv než negativ, pokud nebude stranický systém fungovat, zvrhne se politika v čirý populismus. Proto je to, co se dnes děje, tak nebezpečné. Já mám jedinou odpověď. Kdo chce, aby to u nás bylo lepší, musí sám jít do politiky. Zkusit stát se lídrem, dělat to lépe, než to děláme my.
Jít do politiky, to je dneska jako jít bojovat za vlast. Měli by tam jít ti nejschopnější, nejlepší.
Co vám osobně politika dala?
Když jsem se do politiky v roce 1997 vracel (po rozpadu Občanského hnutí Kajnar několik let pracoval jako manažer Ostravských vodáren a VOP Olomouc, krátce dělal i soukromý byznys - pozn. red.), věděl jsem, že nemůžu čekat slávu nebo vděčnost.
Kdybych si mohl vybrat, ze všeho nejraději bych byl hudebním skladatelem, ale tak jsem se bohužel nenarodil. Místo toho se pořád s někým dohaduju a v práci jsem 12 hodin denně. Na druhou stranu jsem politice za leccos vděčný. Naučila mne velké pokoře. Ale ne absolutní. Z politiky nakonec vypadnu proto, protože jsem přestal nad některými věcmi zavírat oči. A to asi nejde.
