Praha - Ženy tvoří v Česku jen 27 procent kandidátů do evropských voleb. Často jsou navíc na nevolitelných místech.
Podle předvolebních průzkumů se nejspíš podíl českých poslankyň v europarlamentu nezvýší, zasednout by tam mohly čtyři. Připadla by jim tak necelá pětina českých křesel.
Vyplývá to z analýzy, jejíž výsledky představilo sdružení Fórum 50 %. Vyzývá voliče a voličky k tomu, aby ženám dali preferenční hlasy. Česká republika patří v Evropském parlamentu k zemím s nejnižším zastoupením žen.
Pouze čtyři křesla v Evropském parlamentu pro ženy
"Po volbách v roce 2009 jsme měli druhé nejhorší skóre po Maltě. Náš podíl žen dosahoval osmnácti procent, evropský průměr činil šestatřicet procent. V pětiletém volebním období se čísla změnila díky výměně poslanců. Než my je teď horší Polsko a Lucembursko, Malta dosáhla naopak zastoupení půl na půl," řekla šéfka sdružení Jana Smiggels Kavková.
V roce 2009 tvořily ženy osmadvacet procent kandidujících, při prvních evropských volbách v roce 2004 čtvrtinu. V posledním volebním období sice podíl českých žen vzrostl z 18 na 23 procent, ale jen díky výměnám poslanců.
Podle Smiggels Kavkové předvolební průzkumy zatím ukazují, že by ženám mohla připadnout čtyři křesla, tedy devatenáct procent.
Ženy na kandidátkách obvykle končívají na nevolitelných místech. V první pětici představují pětinu kandidujících, v první desítce pak 28 procent. Z osmatřiceti kandidujících uskupení a stran má na prvním místě ženu jen osm z nich - Česká Suverenita, Občané 2011, Hnutí Úsvit, Česká strana regionů, VIZE 2014, LES, KSČM a Klub angažovaných nestraníků.
Fórum 50 % zahájilo ve čtvrtek kampaň, v níž vyzývá k využití preferenčních hlasů pro ženy. Je možné zakroužkovat dvě jména. Sdružení připravilo letáky s návodem či dva spoty, které odvysílá televize. Evropské volby se konají 23. a 24. května.
Skeptické středoškolačky, aktivní vysokoškolačky
Na postoje Češek k politice a EU se zaměřila menší studie sociologického ústavu. Zjišťovala postoje středoškolaček a vysokoškolaček od 24 do 34 let. Ženy sice předem říkaly, že je politika nezajímá, o konkrétních tématech a kauzách ale dost věděly. S věkem zájem rostl.
Pokud dotázané nechtěly jít k volbám, zdůvodňovaly to tím, že není koho vybrat, jsou z politiky znechuceny, vadí jim neférovost kampaní a korumpovatelnost i nekompetentnost politiků. "Objevoval se pocit bezmoci a frustrace, že svým hlasem nemůžou nic změnit," přiblížila socioložka Marta Vohlídalová.
Spíš skeptické byly středoškolačky. Naopak vysokoškolačky chtěly být aktivnější a do politiky se zapojit.
Čím víc informací o EU ženy měly, tím byl jejich postoj k osmadvacítce pozitivnější. Evropský parlament, Komisi a další instituce vnímaly ale často jako něco neprůhledného a vzdáleného, popsala Vohlídalová.
"Když už se k nim informace o EU dostanou, tak jsou většinou negativní. Týkají se byrokracie a regulací. Chybí pozitivní zprávy," řekla socioložka.
Právě na pozitiva chce poukázat ve své kampani i Fórum 50 %. Zmiňuje například dotace na mateřské školy, podporu slaďování práce a rodiny či flexibilních úvazků, odstranění bariér mezi státy i ochranu spotřebitelů.
O těchto tématech mluvily i ženy, které se do studie zapojily. Poukazovaly i na propast mezi mzdami žen a mužů či upřednostňování mužů při obsazování manažerských postů či při přijímání do práce. Dotázané také odpovídaly, že by v eurovolbách daly přednost kandidátkám, ale ne automaticky. Podle Vohlídalové "jako odstrašující příklad zmiňovaly velice často bývalou europoslankyni Janu Bobošíkovou".
