Po dvouapůlhodinovém jednání představil premiér Topolánek pětibodovou deklaraci, podle které se budou další jednání ubírat.

Jejím nejdůležitějším východiskem je, že koalice bude vycházet ze stávající smlouvy, která však bude různě měněna.

Dohodli jsme se, že se dohodneme

"Východiskem pro diskusi musí být nevyhnutelně stávající návrh smlouvy o ústavě pro Evropu. Budoucí nový smluvní text musí být ovšem transparentnější, přehlednější a jednodušší," řekl novinářům Topolánek.

Na tom, co v textu přesně škrtnout či přepsat, se bude podle deklarace dohadovat jednak skupina K9, složená ze tří zástupců za každou z koaličních stran, jednak speciálně ustavený koaliční expertní tým.

První výsledky jednání obou skupin by pak měly být připravené tak, aby s nimi mohla Česká republika vstoupit do rozhovorů s německým předsednictvím, které se očekávají v druhé půlce jeho trvání.

Koalice se dohodla také na tom, že společně vytvoří stanovisko k tzv. Berlínské deklaraci, která se bude jako další plán činnosti EU schvalovat v březnu.

Zelení jsou spokojení

Předseda Zelených Martin Bursík, jehož strana dnešní setkání iniciovala, byl s jeho výsledky spokojený.

"Je důležité, že budeme postupně probírat jednotlivé principy, abychom zaujali pozici, která bude pro Českou republiku nejvýhodnější a zároveň přispějeme i k tomu, aby Evropa byla konkurenceschopná," uvedl Bursík.

Než však koaliční partneři do Kramářovy vily vstupovali, vypadalo to ve vládě skoro na roztržku.

Zelení již dlouho požadovali, aby ODS řekla, co přesně jí na euroústavě vadí. Občanští demokraté to ale vždy odmítli. Taková diskuse by podle nich byla předčasná.

Teprve po tlaku Zelených, pro které je ústava klíčové téma, se odhodlali k dnešnímu příslibu.

"Ta klíčová věc, na které jsme se shodli, je, že euroústava nesmí rozdělovat ani Evropu, ani vládní koalici a že Česká republika bude v jednání o euroústavě aktivní," uvedl premiér Topolánek.

Česká republika se tak přidala k zemím, které mají ke stávající smlouvě spíše vstřícnější postoj, byť za cenu přepisování.

Koalice hledá jednotu, Evropa zatím ne

Mezi největší kritiky stávající smlouvy patří Francie. To se však může změnit po dubnových prezidentských volbách. Socialistická kandidátka Ségolène Royalová je totiž se stávajícím textem spokojená, chtěla by jej rozšířit jenom o tzv. sociální chartu.

Její pravicový soupeř Nicolas Sarkozy naopak požaduje tzv. mini-smlouvu, která by řešila jenom institucionální reformu unie.

Stejný požadavek má také nová nizozemská vláda premiéra Balkenendeho. Ta požaduje vytvoření nové smlouvy, která by se měla "v obsahu, velikosti i názvu přesvědčivě odlišovat od ústavní smlouvy, která byla dříve odmítnuta".

Sarkozyho řešení se líbí také politikům v Británii. Premiér Tony Blair požaduje rovněž mini-smlouvu, která by obsahovala jen změnu hlasování v institucích EU a zavedla stálejší předsednictví unie, než je současný rotační systém.

K radikálním odpůrcům ústavy patří také polský prezident Kaczyński, který představí polský postoj začátkem března.

K příznivcům stávajícího textu naopak patří Německo, Itálie a Španělsko.