Praha - Schodek českého státního rozpočtu, zformovaný krizí, překročí 160 miliard korun. A výsledek může být ještě horší, pokud ekonomický růst poklesne pod jedno procento a pokud nezaměstnanost překročí 6,5 procenta.

"Deficit přesáhne tři procenta HDP a myslím si, že výrazně," potvrdil premiér Mirek Topolánek, že důsledky krize i náklady krizového balíčku tvrdě zasáhnou veřejné finance. Tři procenta HDP odpovídají necelým 120 miliardám korun.

Ruší se daňové zálohy

Národní krizový plán vláda schválila v podobě, kterou předložila skupina expertů NERV ve spolupráci s ministrem financí Miroslavem Kalouskem.

Ke klíčovému opatření, kterým vláda odpustí podnikatelům 18 miliard na sociálním pojistném, však ministři přidali ještě jedno stejně důležité: živnostníci a podnikatelé, kteří mají do pěti zaměstnanců, nebudou muset platit zálohy daně z příjmu. Finanční úřady tak odepíšou 22 miliard korun, které chtěly od podnikatelů letos vybrat.

Dalších slíbených devět miliard umožní podnikatelům rychleji odpisovat, dvě a půl miliardy otevírá šanci, aby odečítali z daňového základu DPH u nově koupených automobilů.

Dvě miliardy korun umožní Českomoravské záruční a rozvojové bance ručit za provozní úvěry firmám v celkové výši 40 miliard korun. Šest miliard se může investovat do zateplení soukromých budov.

Hlavním cílem záchranného plánu je podle Topolánka udržet české firmy nad vodou a tím pokud možno zabránit propouštění.

Platí jen do roku 2010

62 miliard ze záchranného balíčku zvýší deficit státního rozpočtu na 136 miliard korun. Dalších třicet miliard ke schodku přidal ministr Kalousek v lednu, když do jeho příjmů rozpustil 30 miliard korun z ministerských rezerv.

Schodek se může zvýšit, pokud ekonomika nesplní předpoklady ministerstva financí a neporoste o 1,4 procenta. Snížení ekonomického výkonu o každé procento přitom znamená rozpočtový výpadek 15-20 miliard korun.

Topolánek přesto tvrdí, že druhou hlavní prioritou balíčku je udržet stabilitu veřejných financí.

Paradox vysvětlil ministr průmyslu Martin Říman, když upozornil, že většina opatření má omezenou platnost. "Pokud podnikatelé odepíší své nákupy během dvou let, nebudou moci odepisovat později," připomněl Říman.

Jen dočasně budou smět firmy šetřit na pojistném, živnostníci budou muset nezaplacené zálohy odvést v příštím roce při celkovém vyúčtování roku 2009.

Vláda sází na středu

Topolánek předloží krizový balíček sněmovně už ve středu. V paragrafech chce záchranný plán poslancům dodat na schůzi, která začíná 16. března.

"Zřejmě zákony nepředložíme jednotlivě, ale jako jeden legislativní návrh," popsal další postup premiér. Vyzve sněmovnu, aby zákon přijala ve zrychleném řízení ihned v prvním čtení. To by umožnilo, aby pomoc podnikatelům začala fungovat už počátkem června.

Tato strategie může narazit na sociální demokraty, kteří mají dost poslanců, aby zrychlené projednání balíčku vetovali. "Pokud vláda nechce jednat zvlášť o jednotlivých opatřeních, pak nemá skutečný zájem ekonomice pomocí," upozornil první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka, že některé vládní kroky jeho strana odmítá.

Nepodpoří například plán na snížení pojistného o 18 miliard a má také vážné výhrady k postupu, kterým chtějí ministři rozdělovat peníze na zateplování. Sobotka na druhé straně chválí zrychlení odpisů a také odpuštění záloh živnostníkům.

Bezdůvodné dohadování

Politický spor postrádá do značné míry věcný důvod. Pouze tři protikrizová opatření vlády vyžadují změnu zákona, konkrétně snížení pojistného, zrychlení odpisů a možnost firem odečíst DPH u automobilů.

Zavedení odpočtu u aut však už navrhuje novela zákona o dani z přidané hodnoty, kterou může sněmovna definitivně schválit právě ve středu. Je tedy lhostejné, jestli se o dvou zbylých krocích bude hlasovat zvlášť, nebo najednou.

Větší konflikty mohou přinést návrhy sociální demokracie, která připravuje pro březnovou schůzi vlastní krizový balíček. ČSSD zatím nezveřejnila konečnou verzi, slibovala však mimo jiné tak sporné kroky, jako jsou třinácté důchody, vyšší daňová sazba pro zaměstnance s ročními příjmy nad milion korun a vyšší dávky v nezaměstnanosti.