Praha – Vládní koalice sice nejprve požadavku opozice na zařazení bodu o uprchlické krizi ustoupila, nakonec ji ale sama umlčela poté, co se debata změnila na záplavu faktických poznámek. Bod tak Sněmovna dokončí buď po nejbližším jednání premiérů nebo ministrů vnitra osmadvacítky - tedy zhruba v polovině října.
Přestože o zařazení bodu stála i TOP 09, nejvíce byli slyšet zástupci občanských demokratů, Úsvitu a Tomio Okamura. Právě on tepal vládu Bohuslava Sobotky nejostřeji. Podle něj se chová, jako když Česká republika není suverénní stát. "Když Němci udělají první krok, tak naše vláda teprve reaguje. No to je šílené. A pošle se tam 200 policistů, upozorňuji na tři směny musí pracovat, na celou hranici tedy máme pár desítek policistů. To je přece úplně k smíchu, co ta vláda předvádí," hřímal od pultíku.
"Budeme všichni překvapeni, až v příštích volbách díky naší lehkovážnosti získá kvartet Konvička, Okamura, Landa a Adam Bartoš 15 nebo 20 % hlasů," zareagovala na námitky bývalého šéfa Úsvitu a jeho někdejších kolegů poslankyně za ANO Kristýna Zelienková.
Předseda ODS Petr Fiala sice nebyl tak radikální v odsuzování postoje vlády, ale i podle něj by nemělo zůstat jen u odmítání kvót. Podle něj by měl kabinet zpřísnit postihy pro pašeráky. "Bude to mít odstrašující důsledek a zároveň to bude konkrétní příspěvek k boji proti převaděčství," prohlásil Fiala.
Sobotka: Pokud bude potřeba, armádu na hranice pošleme
Naopak Helena Langšádlová (TOP 09), která je předsedkyní sněmovního podvýboru pro migraci, postoje a kroky vlády kvitovala. "Jsou situace, kdy se nemáme dělit na pravici - levici, koalici - opozici, ale máme hledat společný zájem České republiky. A já jsem přesvědčena, že otázka řešení migrační krize je právě takovouto otázkou," podotkla Langšádlová.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) Sněmovnu nicméně ujistil, že vláda nebere situaci na lehkou vládu. Dokonce je připravena nasadit i armádu, pokud nebudou dostačovat policejní kapacity.
Zopakoval ovšem, že to je pouze odpověď na následky, nikoliv příčiny problému. Řešením je tak podle něj zejména lepší ochrana vnější hranice a zároveň efektivnější imigrační politika.
"Je potřeba si přiznat, že současný systém migračních politik Evropské unie nefunguje. Nefunguje zejména pod tak silným tlakem, pod jaký ho dostala do značné míry čtyři roky ignorovaná občanská válka v Sýrii," prohlásil šéf kabinetu. Podle něj je potřeba zejména třídit legitimní uprchlíky a ty, kteří do Unie míří z ekonomických důvodů.
Trochu překvapivě se rozpravy vůbec nezúčastnil vicepremiér Andrej Babiš (ANO), který o víkendu po návštěvě uprchlického zařízení v Bělé pod Bezdězem a v úterý před začátkem schůze dolní komory hovořil o krocích, které by měly vést k řešení krize.
