Praha - Jak se ten či onen stal lídrem kandidátky Věcí veřejných pro komunální volby? To se od partaje samotné nedozvíte. Alespoň ne zcela.
Nováček na české politické scéně, který v současné době určuje i vládní agendu, totiž tají důležité informace o svém víkendovém referendu. Během něj příznivci strany - Véčkaři - hlasovali o kandidátech na starosty a primátory.
Partaj nechce zveřejnit, kolik hlasů jednotliví lídři ve vnitropolitickém referendu získali. Pozice lídra je přitom podle stranických regulí Véček klíčová. Je to právě on, kdo zodpovídá za sestavení celé kandidátky, včetně pořadí jednotlivých kandidátů.
"Absolutní čísla nezveřejňujeme, procenta nejlépe odrážejí sílu získaných hlasů," tvrdí mluvčí Věcí veřejných Petra Hrušová.
A důvod? "Kandidáty bychom vystavovali trapnosti, že dostali například jen deset hlasů," dodává předsedkyně poslaneckého klubu VV Kristýna Kočí, která jakoukoli změnu ve strategii zveřejňování výsledků vnitrostranických referend odmítá.
Přitom právě počet hlasů je důležitý. Z výsledku referenda, tak jak ho VV prezentují na svých internetových stránkách, nelze vyčíst, jestli například k zisku sta procent hlasů nestačí pouze jediný hlas.
Průměr sedmnáct
Strana se totiž spokojila s konstatováním, že hlasování se zúčastnilo přes sedmnáct procent řádně registrovaných Véčkařů, což představuje zhruba 3,5 tisíce hlasujících. Pro to, aby bylo hlasování platné, je podle lídrů VV potřeba účast deseti procent z nich.
Ovšem nikdo z centrály VV nedokáže odpovědět, jak pojistka desetiprocentní hranice funguje v případě jednotlivých měst, o jejichž komunálních kandidátkách Véčkaři hlasovali.
Není tedy jasné, zda víkendové referendum partaj brala jako jednolité hlasování, a tedy sedmnáct procent je celorepublikový průměr, či zda desetiprocentní hranici překročila i referenda v jednotlivých městech.
Někde ani hlas
V některých volebních obvodech nezískali kandidáti ani jeden hlas a o komunálním lídrovi tak rozhodne až stranické grémium, které se sejde ve čtvrtek.
Přesto se funkcionáři Věcí veřejných právě desetiprocentní hranicí jako pojistkou zaštiťují.
A co na rozpory mezi deklarovanou průhledností a realitou stranický předseda Radek John? Přímé odpovědi, zda by on sám byl pro zveřejnění kompletních výsledků referenda, se vyhýbá.
"Může to být předmětem vnitrostranické diskuze. Já sám bych byl pro, aby se podařilo škrtnout peníze tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost státu," přeskakuje k vládní agendě, kterou řeší jako ministr vnitra.
Později přišla mluvčí Věcí veřejných s novým vysvětlením. Vybírání lídrů komunálních kandidátek nebylo referendum jako takové, ale použe o hlasování. U něj pak dokonce není potřeba ani desetiprocentní hranice účasti.
