Praha - Co se nepodařilo za posledních 20 let, chce Fischerova vláda stihnout za jediný týden.

Schválila úspory za 74 miliard korun a spolu s dřívějšími kroky tak ušetří 113 miliard. Tak vysoké úspory byly dosud nepředstavitelné.

Sněmovna bude o tzv. Janotově úsporném balíčku hlasovat už ve čtvrtek.

Téměř shoda

Ještě víc překvapuje, že obě velké strany přijaly plán úspor v zásadě příznivě.

"Janotův balíček podpoříme, i když se nám nelíbí," reagovala ODS. "Plán podpoříme, ale s mírnými úpravami," oznámila ČSSD.

Zní to jako konsenzus, avšak jakoby symbolicky, dvěma největším stranám stačí i tři slova k další verbální přestřelce. Sociálnědemokratický dovětek "s mírnými úpravami" okamžitě vyprovokoval místopředsedu občanských demokratů Petra Nečase ke kontru: "Pokud dojde k úpravám, pro balíček hlasovat nebudeme."

Co tedy lze čekat? Sociální demokraté sami připouštějí, že další politickou lapálii snad ne: "Hlavním cílem je pro nás schválit rozpočet," míní ekonomický expert Jiří Havel.

"Politici jsou zřejmě přesvědčeni, že si veřejnost nějaké škrty přeje. Přesto není úplně jasné, proč jsou strany tak vstřícné," hodnotí idylu na politické scéně ekonom Raiffeisen Banky Pavel Mertlík.

Náprava staré chyby

Úsporný balíček umožní ministru financí Eduardovi Janotovi sestavit rozpočet se schodkem 157 miliard korun, tedy cca 5,2 procenta HDP.

Bez balíčku by se rozpočet propadl do sedmiprocentního schodku. Ani tím by se ale podle Mertlíka Česko nevymykalo z bilance středoevropských zemí v druhém roce ekonomické krize.

ODS například připustila, že se o 20 miliard zvýší spotřební daně, ještě víc se ale zvýší přímé odvody.

Nejvíc to bude vidět na pojistném. Topolánkova vláda na jaře prosadila protikrizový balíček, který obsahuje slevu na sociálním pojistném pro zaměstnavatele. Sleva se ruší a firmy tak přijdou v příštím roce o 16,5 miliardy.

Topolánkova reforma veřejných financí firmám slíbila také snížit pojistné na nemocenskou na 2,3 procenta hrubé mzdy jejich zaměstnanců. Zrušením slibu se získá 8,3 miliardy.

Končí také hlavní symbol Topolánkovy reformy, rovná sazba daně z příjmu. K dosavadní úrovni 15 procent ze superhrubé mzdy se pro zaměstnance s příjmem nad 145 tisíc přidá ještě vyšší sazba 23 procent.

"Nezavádí se tím daňová progrese," tvrdí ministr Janota.

Připomíná, že reforma veřejných financí z roku 2008 nejen omezovala daňovou progresi, tedy pravidlo, podle kterého jsou lidé s vyššími příjmy zdaňováni vyšší sazbou. Dokonce zavedla daňovou degresi pro lidi, kteří brali víc než čtyřnásobek průměrné mzdy: s dalším růstem příjmů se pro ně reálná sazba daně snižovala.

Taková situace neexistuje nikde na světě a Janota tedy úpravou ruší českou zvláštnost.

Bič na úředníky, útěcha rodinám

ODS se vzdává "rovné daně", znalci z ČSSD zase s obavami sledují Janotovy škrty ve výdajích.

Ministr financí chce především šetřit na provozu ministerstev včetně platů.

Proti rozpočtovému výhledu škrtá 33 miliard. Strany se víceméně smířily i s tím, že se nebudou valorizovat penze. Janotův argument zní: "Nezvyšují se ceny, ke zvyšování penzí není zákonný důvod."

Fischerův kabinet už nechce tolik šetřit na rodinách, když upustil od snižování mateřské a dětských přídavků. Trvá však na tom, že se o desetinu sníží rodičovský příspěvek a že porodné klesne z 13 na 10 tisíc korun.

Rodičovské příspěvky však nemohou způsobit konflikt velkých stran, protože jejich snižování odmítají obě. Částka 2,8 miliardy přitom není pro úsporný balíček rozhodující.

Kamenem úrazu nezaměstnaní

Sociální demokraté ale budou muset připustit, že se nezvýší sociální dávky, jak předpokládal jejich protikrizový balíček schválený ještě v září.

Například výplata dávek v nezaměstnanosti se měla prodloužit z pěti na šest měsíců a zvýšit v průměru z padesáti na šedesát procent platu. Tento plán chce vláda zrušit a ušetřit tak 2,7 miliardy korun.

"Na nějaký kompromis jsme připraveni," prohlásil šéf ČSSD Jiří Paroubek s tím, že chce balíček změnit v druhém čtení ve sněmovně. Zatím ale neprozradil, co konkrétně do svého pozměňovacího návrhu napíše.

Místopředseda ODS Nečas zatím nechce slyšet o žádné, byť minimální změně. "Na výdajích se má ušetřit 25 miliard a nechtěl bych, aby ta částka byla poloviční. Pak by veškeré úspory spočívaly v plošném zvýšení daní."

Co skončilo pod stolem

Po zveřejnění vládního plánu mohou slavit stavební spořitelny. Premiér Jan Fischer a jeho lidé nakonec nechtějí šetřit na podpoře spoření a ročně chtějí přispívat i nadále přes 13 miliard korun. Původní verze balíčku přitom počítala s tím, že se dotace sníží na polovinu.

Střídmou oslavu mohou uspořádat také zdravotníci. Stát zvýší svůj příspěvek na léčení penzistů, nezaměstnaných a žen v domácnosti o 4,5 miliardy. Zdravotní pojišťovny původně počítaly s dvojnásobným zvýšením, v první verzi balíčku se ovšem počítalo, že stát své platby úplně zmrazí.

Pojišťovnám prospěje i to, že vláda neschválila další zásah do zdravotnictví. Dnes platí stát za očkování vybraných nemocí miliardu korun, podle neúspěšného plánu ministryně Dany Juráskové měly napříště proplácet očkovací látky pojišťovny. Zřejmě by je to stálo víc, než miliardu, protože očkovací látky by napříště nerozdělovalo několik desítek hygienických stanic, ale tisíce praktických lékařů.

"Peníze na očkování jsou v návrhu rozpočtu," potvrdil ministr financí."

Pokles ekonomiky i napřesrok

Janotův plán mění ekonomické vyhlídky na příští rok.

"Dosud jsme počítali s růstem 0,3 procenta HDP. Pokud bude balíček schválen, očekáváme stejně vysoký pokles," řekl ministr po jednání vlády.

Ekonomika totiž automaticky zpomaluje tempo, když stát omezuje výdaje, zvlášť na platy svých zaměstnanců.

Ministr nemění své další předpoklady, například průměrná nezaměstnanost dosáhne v příštím roce 9,8 procenta.