Praha - Oproti posledním sněmovním volbám by měli mít voliči během letošních předčasných voleb (samozřejmě v případě, že k nim dojde) větší kontrolu nad finančními transakcemi jednotlivých politických stran a hnutí - nebo minimálně jejich částí.

A to zejména díky činnosti některých neziskových organizací chystajících se finanční toky během letošních voleb monitorovat spolu s volebními strategiemi některých politických stran.

Navzdory chybějící legislativě, která by jim přikazovala své finance v průběhu bojů o voliče zveřejňovat, se k tomuto kroku rozhodly přistoupit strany jako TOP 09, Strana zelených, Česká pirátská strana nebo hnutí ANO 2011.

Většina stran ještě váhá a o konkrétní podobě své kampaně se rozhodne v nejbližších dnech či týdnech.

Ne říkají lidovci, vandasovci a Suverenita

Zatím malý zlomek z nich přitom možnost transparentního účtu odmítá. Mezi nimi jsou například KDU-ČSL, DSSS nebo Suverenita.

"KDU-ČSL si je naprosto jistá čistotou svého financování. Její příjmy i výdaje jsou dlouhodobě přehledné a kontrolovatelné a necítí potřebu na tomto způsobu cokoliv měnit," vysvětluje postup lidovců jejich generální sekretář Pavel Hořava.

Další informace by voličům měl přinést neziskový sektor - v této souvislosti totiž organizace Transparency International ve spolupráci s občanským sdružením Naši politici plánuje v nejbližší době spustit monitoring financování sněmovních voleb. Spolu s tím plánují zveřejňovat životopisy některých kandidátů.

"Součástí projektu bude také zveřejnění životopisů kandidátů a jejich nejbližších spolupracovníků, včetně upozornění na jejich případné kontroverzní kauzy," říká k tomu Jiří Fiala z výše zmíněného sdružení Naši politici.

Kampaň pod (částečným) dohledem

Podle šéfa TI Davida Ondráčky jedním z hlavních důvodů tohoto kroku, který sám označuje jako do jisté míry kontroverzní, je absence povinnosti politických stran zveřejňovat své dary a půjčky online v průběhu volební kampaně. Jejich zpětné zveřejnění ve výročních finančních zprávách potom podle něj není ve vztahu k volbám relevantní.

"Pravidla hry jsou v tomto případě značně nedostatečná," konstatuje Ondráčka a uvádí v této souvislosti návrh normy, která však - spolu s dalšími - spadne po rozpuštění sněmovny pod stůl.

"I tak byl ale tento návrh velmi nedostatečný - neobsahoval totiž například žádnou možnost přezkumu ani žádné sankce," popisuje jeho nedostatky.

Dalším problémem je absence limitu pro volební kampaň do Poslanecké sněmovny. "To se přitom - spolu s odporem proti institucionálnímu přezkumu - může obrátit proti samotným stranám," dodává Ondráčka a jako příklad uvádí hnutí ANO 2011 miliardáře Andreje Babiše.

Jeho zástupci totiž již dříve uvedli, že s žádným konkrétním limitem zatím nepočítají. "Žádný strop jsme si nedali, záleží na tom, kdy volby vůbec budou. Slyšeli jsme říjen, listopad, ale může se nakonec vrátit i květen 2014," říká mluvčí hnutí Radka Burketová.

Nový úřad ne - úspory na správném místě?

TI také kritizuje fakt, že chybí kontrolní orgán, který by měl agendu financování politických stran na starosti. Tato myšlenka se ostatně už objevila také v jednom z návrhů, který ještě za Nečasovy vlády předkládala tehdejší vicepremiérka Karolína Peake, ten však nenašel širší podporu, a byl proto nakonec zamítnut.

Takový úřad je však podle Ondráčky nezbytný z několika důvodů - kromě samotné průběžné kontroly a možnosti ukládání sankcí už v průběhu kampaně jde také o možnost výkladu vágně nastavené legislativy.

"Tento úřad by ve své oblasti vykonával totéž, co v rámci svých zájmových oblastí vykonává například ERÚ nebo ÚOHS," konstatuje.

"Avšak představa existence nezávislého soudce nebo regulátora je úplně mimo obzor samotných politiků, vůbec si to nedokáží představit," připomíná Ondráčka jednu z překážek, na které tento a další podobné návrhy narážejí.