Praha - Vicepremiér Pavel Bělobrádek byl na sobotním sjezdu KDU-ČSL podle očekávání potvrzen ve funkci předsedy. Šéf strany obhajoval ve zlínském kongresovém centru svůj post bez konkurenta.

Protože Bělobrádkovo zvolení bylo předem jasné, delegáti sjezdu v sobotu spíše legračně řešili, jak zařídit, aby dosavadní šéf strany coby jediný kandidát na předsedu nezískal kim-ir-senovskou podporu.

Související

Bělobrádek: Lidovci vyhrají volby. Otázkou je, kdy to bude

"Jen, aby nedopadl jako Babiš s 99,9 procenty hlasů. Jdu přemluvit tři lidi, aby to nevypadalo divně," vtipkoval europoslanec Pavel Svoboda. Nakonec Bělobrádek získal 251 z 275 možných hlasů.

Druhým mužem strany zůstane jeden z mediálně nejvýraznějších lidovců, ministr zemědělství Marian Jurečka, který porazil jediného protikandidáta, šéfa Středočeského kraje Miroslava Rovenského. Ten si ve svém nominačním projevu rýpl do pozice KDU-ČSL ve vládní koalici, kde platí za slabší stranu, a také do existence expertních týmů, ve kterých se zviditelňují nestraníci.

Jurečka ale zdaleka neuspěl tak hladce jako Bělobrádek, svůj hlas mu dalo jen 148 z 277 delegátů, kteří hlasovali. Velmi vysoké bylo navíc procento neplatných lístků. Našlo se jich téměř sto. Část delegátů hlasování popletla, ale část tak vyjádřila svoji nedůvěru Jurečkovi. "Mám nad čím přemýšlet," uznal Jurečka po volbě.

Ve futuristické budově navržené architektkou Evou Jiřičnou se tak svedl souboj prakticky jen o čtyři křesla řadových místopředsedů. Místo obhájili dva dosavadní místopředsedové: europoslankyně Zuzana Roithová a místopředseda Sněmovny Jan Bartošek. Nejvíce hlasů - 237 -  získal poslanec Ondřej Benešík. Čtvrtým místopředsedou se stal šéf poslaneckého klubu lidovců Jiří Mihola.

Dostat se přes deset procent

Před lidovci ale stojí vážnější otázka než personální rošády: směr, kterým se bude vládní strana ubírat v budoucnu. Staronový předseda Bělobrádek ohlásil ambici vrátit stranu do období největších úspěchů.

"Věřím, že KDU-ČSL má skutečně navíc," řekl Bělobrádek, který chce lidovce v příštích volbách dostat přes deset procent.

Ve svém sobotním projevu Bělobrádek dodal, že by lidovci měli příští rok v krajských volbách rozlomit rudooranžové koalice. "Čekají nás krajské volby příští rok. Je potřeba v krajích rozlomit rudooranžové koalice. Není možné, aby krajská školství vedli komunisté," řekl Bělobrádek. KDU-ČSL má podle Bělobrádka na to, aby zaútočila na vítězství v několika krajích sama nebo v koalicích a aby po několika letech opět měla své hejtmany.

Strana se také chce zbavit nálepky katolické partaje, která není atraktivní pro širší okruh lidí. "Už neplatí klišé, že naším voličem je žena se základním vzděláním z jižní Moravy. Je to hezky vidět v Praze, kde nám přibývají voliči a stali jsme se volitelní i pro ty, kteří o nás dříve neuvažovali," říká Bělobrádek.

Sázka na ekonomiku a školství

K vyšším volebním ziskům mají lidovcům částečně pomoci znechucení pravicoví voliči. “Určitě je to příležitost, pravicová politika je trošku rozhozená, v útlumu. My se dlouhodobě definujeme jako spíše středopravá strana, takže tudy pro nás vede dobrá cesta,” myslí si jeden z kandidátů na místopředsedu Jiří Mihola.

KDU-ČSL chce nové voliče oslovit důrazem na ekonomická témata a školství. Odklonu od tradice napovídá ostatně i plánované zahájení sjezdu - místo hostesek v moravských krojích, klobásek a slivovice čeká na delegáty uvítání spojené s vědou a výzkumem. Tedy agendou, které se ve vládě věnuje šéf Bělobrádek.

Jednou z cest, jak proniknout k ještě většímu množství lidí, je zopakovat úspěšný recept z loňských komunálních voleb, kdy lidovci kandidovali na řadě míst v koalicích. Třeba se zelenými, starosty či různými lokálními hnutími.

Související

Nový plán lidovců. Být drzejší a ukrást voliče pravici

Bělobrádek v sobotu hodnotil i dosavadní působení ve vládní koalici. "Byly věci, které se nám nelíbí, byly věci, které jsme museli překousnout. Museli jsme přijmout věci, o kterých jsme si nebyli jisti, jestli jsou správné," řekl s tím, že to ale byla podmínka toho, aby lidovci mohli prosadit své volební priority. Těch je podle nich plněno z 80 procent.

Sobotka sklidil potlesk, Schwarzenberg kritizoval

Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), který přijel na zlínský sjezd lidovců, funguje vládní koalice ku prospěchu České republiky. "Myslím, že koaliční vláda funguje dobře a i po tom roce a půl si myslím, že to bylo rozumné řešení a že to České republice prospělo," řekl Sobotka novinářům. Dodal, že pro fungování koalice jsou důležité stabilní koaliční strany. Lidovci by si tak podle něj měli zvolit stabilní vedení strany.  

Lidovci a sociální demokraté mají podle premiéra odlišné programy, spojuje je ale myšlenka, že na prvním místě nejsou peníze, ale člověk. V projevu si ale zároveň Sobotka lehce rýpnul do koaličního hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše, když poznamenal, že "veřejný prostor nelze řídit nebo dokonce zprivatizovat jako firmu". Sobotku, který po proslovu sjezd z pracovních důvodů opustil, delegáti ocenili potleskem.

Na sjezd dorazili i představitelé další stran. Hnutí ANO zastupoval šéf poslanců koaličního hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, který lidovce vyzval, aby zůstali klidnou silou. "Mějte s námi, s hnutím ANO, trochu trpělivost. Ještě jsme se nenaučili hrát tu pravou politiku, ještě jsme se nenaučili tvářit jinak na jednáních, jinak před kamerami," podotkl Faltýnek. Při příchodu k řečnickému pultu měl o poznání slabší potlesk než další řečníci.

Předseda opoziční TOP 09 Karel Schwarzenberg připomněl odchod části politiků z KDU-ČSL a založení TOP 09 v roce 2009. "Zanechalo to jistě trpkost, které je mi líto," řekl.

Zároveň poznamenal, že členství v politické straně není jako složení řádového slibu, který na věky zavazuje. Schwarzenberg také kritizoval ministra zemědělství, místopředsedu lidovců Mariana Jurečku. "Podporuje oligarchizaci politiky, to nám trochu vadí," řekl s odkazem na kauzu podpory biopaliv.