Praha - Na žalobě na prezidenta Václava Klause ještě ani neoschlo razítko v podatelně a už se rozhořela pře o to, zda je vůbec platná.

Vše se točí kolem otázky, zda senátoři hlasovali o Klausovi coby velezrádci veřejně, nebo ne.

Senát si trvá na tom, že ano a že rozhodnutí zažalovat Klause přijaté poměrem 38:30 platí. Právník Pavel Hasenkopf, jinak ovšem též externí spolupracovník prezidentské kanceláře, ve svém článku na blogu Aktuálně.cz naopak dospívá k názoru, že je neplatný sám návrh žaloby, protože nebyl řádně schválen.

Redakce Aktuálně.cz po konzultaci s právními experty rozebírá, jak to tedy je.

Veřejné a neveřejné

I laik na první pohled po přečtení příslušného článku jednacího řádu Senátu musí dospět k závěru, že se formulací článku o projednávání žaloby za velezradu jen otevřel prostor pro výklady právníků. 

Jednací řád jednoznačně říká, že jednání "o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné". Naproti tomu se podle něj "hlasuje veřejně podle jmen".

Senát v pondělí jednal neveřejně, ale také hlasoval bez účasti veřejnosti a s vypnutými kamerami, které obvykle přenášejí jednání do předsálí a salonku, kde je zázemí pro média.

Hasenkopf sice tvrdí, že schůze měla být neveřejná, ale pak se měla přerušit a na hlasování otevřít pro veřejnost, Senát je ale přesvědčen, že hlasoval veřejně.

"Je to veřejné hlasování v kolektivu senátorů na kompletně neveřejné schůzi," tlumočí zatímní stanovisko Senátu jeho tisková tajemnice Pavlína Heřmánková.

Odpoledne pak kancelář Senátu své stanovisko konkretizovala.

"Veřejnost schůze a způsoby hlasování Senátu jsou dva odlišné procedurální instituty. I na neveřejné schůzi Senátu se hlasuje buď veřejně (tj. senátor před přítomnými projeví svůj názor), nebo tajně prostřednictvím hlasovacího lístku (tj. názor senátora zůstane před přítomnými utajen)," píše se ve stanovisku Senátu.

"Jak hlasovat, to byl problém, který se řešil už před schůzí, a legislativní odbor Senátu doporučil toto," vysvětluje iniciátor žaloby Jiří Dienstbier (ČSSD).

"Senát by ale měl hlasování zveřejnit"

Faktem je, že senátoři nehlasovali tajně (anonymně, např. pomocí hlasovacích lístků) ani nepoužili elektronické hlasování, ale hlasovali po jménech (tak jak se např. ve sněmovně hlasuje o vyslovení důvěry nebo nedůvěry vládě), kdy každý senátor vstane a řekne, zda je pro návrh, nebo proti návrhu.

"Při hlasování po jménech nemůžou být pochybnosti, navíc pokud tam byli ověřovatelé schůze. Ústavní soud by měl dostat ověřený zápis," staví se proti názoru Pavla Hasenkopfa předseda ústavně-právního výboru sněmovny (a odpůrce ústavní žaloby) Stanislav Polčák (TOP 09 a STAN).

Ale dodává: "Výsledky hlasování by měli zveřejnit."

S tím se ztotožňuje i Vladimír Balaš z Ústavu státu a práva: "Je samozřejmě otázka, co je to veřejné hlasování. Jako důvod pro odmítnutí - to by byla velká formalita. Pokud se zveřejní, kdo jak hlasoval, bohatě by to mělo stačit."

Senát nahrává kritikům

Jenže v tom je potíž: oficiálně zveřejnit beztak již známé výsledky, jak kdo hlasoval, se totiž Senát momentálně nechystá.

"Zatím o tom neuvažujeme," potvrzuje tisková tajemnice Senátu Heřmánková.

Ze stránek horní komory Parlamentu se výsledek hlasování (zveřejněný už např. i v článku Aktuálně.cz ) skutečně vyčíst nedá.

Sám žalovaný - tedy Václav Klaus - tvrdí, že se o tento spor nezajímá, ani o argumentaci Pavla Hasenkopfa.

"Tento názor jsem nezaregistroval. Hříčky tohoto typu jsou mimo moji rozlišovací schopnost. To není o podstatě věci," prohlásil v úterý prezident Klaus při představování své nové knihy a akt Senátu jen zhodnotil slovy, že je smutné, "kam až mohla naše politika klesnout".

"Velezrada" ano - nebo ne?

Bude teď na Ústavním soudu, zda skutky, za které senátoři Klause žalují (amnestie, stopka při navrhování ústavních soudců či nejmenování soudního čekatele soudcem), naplňují pojem "velezrady".

Pojem "velezrada" Ústava ČR nespecifikuje, definuje ji jen zákon o Ústavním soudu: "Velezradou pro účely tohoto zákona rozumí se jednání prezidenta republiky směřující proti svrchovanosti a celistvosti republiky, jakož i proti jejímu demokratickému řádu."

Řízení začíná okamžikem doručení (potud začne ve chvíli, kdy je Václav Klaus ještě ve funkci) a soudci by měli rozhodnout přede všemi ostatními kauzami, což jim ukládá zákon. Podle střízlivých odhadů by se tak mohlo stát ještě do konce března.