Praha - Senát zažaluje prezidenta Václava Klause u Ústavního soudu pro velezradu.

Pro bylo 38 senátorů, proti 30. Návrh tedy horní komorou prošel, neboť ke schválení byla potřeba nadpoloviční většina z přítomných.

Žalobu podepíše předseda Senátu Milan Štěch ještě v pondělí a během zítřka by ji měl dostat Ústavní soud, na kterém teď bude rozhodnout, zda se prezident Klaus dopustil, nebo nedopustil "velezrady".

"Uvidíme, jak se k tomu postaví Ústavní soud. To nechci předjímat," řekla po hlasování senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová.

"Je to velmi negativní signál do zahraničí," prohlásil naopak odpůrce žaloby, senátor Jaroslav Kubera.

"Teď pojede určitě velmi rychlý kurýr, snad i s modrým majákem, aby se dehonestoval Klaus," dodal s dávkou ironie Kubera.

"Je rolí Senátu chránit ústavnost. Neúcta k pravidlům vede na scestí," hájí naopak žalobu její iniciátor Jiří Dienstbier.

Bylo to těsné

Už minulý týden - po podpisu návrhu - bylo jasné, že přívrženci žaloby jdou napříč politickým spektrem Senátu, výjimkou je jen ODS, která je jednotně proti.

Ať už návrh projde, či nikoliv, hlasování bude těsné, shodovaly se už dopoledne tábory zastánců i odpůrců žaloby.

Podle současného znění ústavy, které platí ještě do čtvrtka, lze prezidenta republiky zažalovat pouze za velezradu, a právě to 28 senátorů podepsaných pod návrhem Senátu předkládá.

Většina senátorů podepsaných pod návrhem se rekrutovala z řad ČSSD, ale připojili se jednotlivci i z dalších senátorských klubů, s výjimkou senátorů za ODS.

Návrh zažalovat Václava Klause se opíral o tři základní důvody: novoroční amnestii, odmítnutí ratifikovat smlouvu EU o eurovalu i poté, co ji schválily obě parlamentní komory, a odmítnutí jmenovat soudního čekatele Petra Langera soudcem nebo to zdůvodnit i poté, co Klausovi Nejvyšší správní soud nařídil minimálně uvést důvody.

Senátoři ODS proti

Podle Kubery má žaloba jen znemožnit případné další Klausovo angažmá v politice, jak to opakovaně prohlašoval i během schůze Senátu.

Nejsilnější strana v Senátu - ČSSD - má z 81 senátorů hned 45. K iniciativě Jiřího Dienstbiera, Elišky Wagnerové, Františka Bublana a Miroslava Antla se ale nepřipojili zdaleka všichni a byl mezi nimi i třeba předseda klubu senátorů za ČSSD Petr Vícha.

Sociálnědemokratičtí senátoři sice na schůzi svého klubu minulý týden zkoušeli tzv. orientační hlasování a pro byla většina přítomných, ale podle informací Aktuálně.cz nijak drtivá.

"Nebyli jsme tam zdaleka všichni," řekl k tomu už minulý týden senátor František Bublan.

Druhé nejsilnější straně v Senátu - ODS - zůstalo po podzimním volebním debaklu 15 senátorů.

"Klub pro obnovu demokracie - KDU-ČSL a nezávislí" má 5 členů, stejně tak mají po 5 členech i kluby "Starostové a Ostravak" a "SPOZ + KSČM + Severočech.cz". Zbývají ještě dvě nezařazené senátorky.

Mediální humbuk o jednom hlasu

O mediální drama se minulý týden postaral zakladatel protikorupčního fondu Karel Janeček, když v přímém vstupu na ČT24 spolu s předsedou Senátu Milanem Štěchem na závěr dramaticky ohlásil "máme dvacátý sedmý podpis", čímž rozladil část senátorů, kteří poukazovali na fakt, že Karel Janeček přinesl pouze petici, ale podpisy senátorů nesbíral a ani nemohl.

Dosud může být prezident ČR souzen jen pro velezradu. Jeho nástupce už ale bude moci Senát (ale jen se souhlasem sněmovny) zažalovat i za hrubé porušení ústavy nebo demokratického pořádku.

Tato změna ústavy, přijatá spolu s přímou volbou prezidenta, vstoupí v platnost 8. března.