Praha - Kontroverzní výroky premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o posilování vojenské přítomnosti USA v Evropě přišly ve středu na přetřes i na jednání kabinetu.
Sobotka svým vládním kolegům a později i novinářům řekl, že se jeho slova týkala České republiky, která podle něj nepotřebuje přijímat mimořádná opatření.
Sobotka v úterý reagoval na prohlášení amerického prezidenta Baracka Obamy, že Spojené státy posílí svou vojenskou přítomnost v Evropě. Novinářům ve Vídni mimo jiné řekl, že Česko nevolá po posílení vojenské přítomnosti Severoatlantické aliance v Evropě, za což sklidil kritiku od prezidenta Miloše Zemana nebo koaličních lidovců.
"Vyjádření se týkalo České republiky"
"Já jenom chci zdůraznit, že mé vyjádření ve Vídni se týkalo primárně situace České republiky a aktuální bezpečnostní situace v České republice nevyžaduje přijetí nějakých mimořádných aliančních opatření na našem území. Česká republika se v současné situaci necítí v souvislosti s ukrajinskou krizí přímo vojensky ohrožena, a neplánuje proto v nejbližší budoucnosti posilování vojenské přítomnosti NATO na svém území," řekl po jednání vlády Sobotka.
Jaký má postoj k plánovanému kroku USA, který se má týkat především Polska a pobaltských zemí, neuvedl.
"Já bych byl k panu premiérovi shovívavý. On se v životě nezabýval zahraniční politikou, takže se jí musí teprve učit. A každý, kdo se učí, dělá chyby," komentoval Sobotkova úterní slova Zeman ve Varšavě, kde se účastní oslav 25. výročí prvních částečně svobodných voleb, které vedly k pádu komunismu v Polsku.
Bělobrádek: Věc jsme si již vyjasnili
Již v úterý Sobotkův výrok odsoudila ODS i lidovci. Jejich předseda Pavel Bělobrádek řekl, že si již věc vyjasnili. Sobotka se podle něj nestaví proti tomu, aby šli Američané do jiných evropských zemí.
Obama v úterý po setkání se svým polským protějškem Bronislawem Komorowským ve Varšavě prohlásil, že USA v rámci přehodnocení svých vojenských aktivit v reakci na "nové bezpečnostní výzvy" pošlou na evropský kontinent více vojáků i vybavení.
Americký prezident, který žádá Kongres, aby pro tyto aktivity schválil podporu v hodnotě jedné miliardy dolarů (asi 20 miliard korun), se posílením vojenské přítomnosti v Evropě snaží zmírnit obavy amerických spojenců NATO po znepokojivých ruských krocích vůči Ukrajině.
