Praha - Vládní koalice, která tlačí sněmovnou své reformní zákony, se rozhodla preventivně bránit před parlamentními obstrukcemi. A to tak důkladně, že se parlamentní soukolí v tomto týdnu několikrát zadrhlo.
Hned první jednací den, kterým bylo úterý, to poslanci táhli bezmála do desáté hodiny večerní.
Už druhý den se ale nesešli vůbec - neměli totiž o čem jednat.
Ani ve čtvrtek netrvalo jednání dlouho a v pátek se poslanci rozešli už o půl jedné.
"Je to šlendrián vlády," říká místopředseda poslanců za ČSSD Jeroným Tejc. Ani on ale netvrdí, že by koalice porušovala jednací řád sněmovny.
Obavy z obstrukcí
Proč ty odklady? Důvodem je hned několik faktorů.
Předně koalice zjevně počítala s obstrukcí daňových nebo sociálních zákonů.
"Čekali jsme větší debatu," připouští předseda poslanců za TOP 09 Petr Gazdík.
I z toho důvodu se ve sněmovně se momentálně proplétají dvě různé schůze - 21. řádná a 22. mimořádná.
Právě na této mimořádné schůzi koalice prosazuje reformní zákony. A zatímco program řádné schůze mohou poslanci v průběhu měnit, u mimořádné to nejde. Pokud tedy z nějakého důvodu poslanci nemohou projednat nějaký zákon, musejí čekat a nemohou přednostně projednat jiný.
Řádná schůze, na které poslanci vydali policii k trestnímu stíhání své kolegy Víta Bártu (Věci veřejné) a Jaroslava Škárku (dříve Věci veřejné), byla navíc přerušena až do pátku - nemohla tedy vyplnit proluky v mimořádné schůzi.
Jak vypadal první poprázdninový den sněmovny očima Ludvika Hradílka:
Povinné lhůty
Právě kvůli dvěma rozdílným schůzím sehrály větší roli pro chod sněmovny i parlamentní lhůty mezi 2. a 3. čtením zákona. Přestože koalice prosadila u většiny návrhů zkrácení lhůt na 48 hodin, rychlé schvalování zákonů jí dostalo do situace, že lhůty ještě nedoběhly a nebylo o čem jednat.
Hned středeční "volno", kdy se poslanci nesešli vůbec, tak sněmovně "daroval" její sociální výbor sněmovny. Po dohadech o podobě Drábkovy reformy, které se týkaly např. zavádění sociální karty nebo debat, od jakého věku se bude penzistům vyplácet příspěvek na bydlení, se výbor pro jistotu sešel už v úterý v sedm hodin ráno.
Jím projednané pozměňovací návrhy ale přistály na stolech poslanců až vpodvečer kolem sedmé. Sněmovna tak sociální reformu projednávat druhý den nemohla, protože od předložení návrhů musí uplynout alespoň 24 hodin, nemohla zároveň ani změnit program této mimořádné schůze a nebylo tedy o čem jednat.
"Ano, předseda sociálního výboru zaváhal a nedal některé podklady včas," připouští za vládní koalici Petr Gazdík.
V pátek zase nemohli poslanci projednávat balík zdravotních zákonů, protože lhůta 48 hodin uplynula až odpoledne kolem druhé, tedy v době, kdy páteční jednání obvykle končí. U sociálních zákonů to byla dokonce až sedmá večerní.
Opozice: Zákony se mění na poslední chvíli
Opozice ovšem kritizuje i zkracování lhůt, změny na poslední chvíli i proplétání dvou schůzí.
"To, že se proplétají dvě schůze, na tom nevidím nic neoprávněného," říká Petr Gazdík a poukazuje na podobnou praxi i v minulosti.
"Ty zákony jsou připraveny velmi nekvalitně a ministerstva často potřebovala čas připravit na poslední chvíli řadu pozměňovacích návrhů. Poslanci, kteří je pak jakoby za sebe předkládali, podle mě ani nevěděli, o co jde," předkládá svůj pohled Jeroným Tejc.
"Obavami z obstrukcí opozice se jen maskuje neschopnost zorganizovat program schůze," končí svůj opoziční odsudek.
Podobná situace možná čeká sněmovnu i příští týden.
Pro představu: předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) v pátek na závěr jednání musela přerušit 22. schůzi, v úterý bude pokračovat 21. schůze, a teprve po vyčerpání jejího programu se poslanci vrátí k přerušené 22. schůzi.
Koalice hraje o čas - pokud chce, aby některé zákony platily už od ledna příštího roku, musí je schválit s předstihem. Velmi pravděpodobně totiž může čekat, že jí je "oranžový" Senát zamítne nebo vrátí se změnami. Ostatně právě přehlasování Senátu bere část koalice jako test její soudržnosti.
"Reformní zákony musejí projít ne prvním čtením ve sněmovně, klíčové nebude ani třetí čtení, ale až pro přehlasování Senátu, který většinu reformních zákonů vrátí. K tomu je třeba 101 hlasů. U toho by se měla ověřit funkčnost koalice," řekl už před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz předseda poslanců za ODS Zbyněk Stanjura.
