Praha - Právě schválený rozpočet nepřinese úspory, ale desítky kilometrů nových dálnic. Investice české vlády jsou zřejmě největší v Evropě.
Plánovaný schodek rozpočtu na rok 2008 nemá být nižší než očekávaný letošní deficit. V příštím roce se nesníží ani daně. Přesto experti vidí na novém rozpočtu kladné stránky.
Vláda zpomaluje růst běžných výdajů na platy státních zaměstnanců, na zdravotnictví a sociální dávky. Tím ušetří desítky miliard, které přesune do vládních investic.
"Škrtat v sociálních dávkách je menší zlo než v investicích," schvaluje postup vlády David Marek z investiční banky Patria. Strategie Topolánkova kabinetu má špatnou stránku pouze v tom, že s investicemi dále roste schodek.
Topolánek drží trendy
V propagačním letáku "Změny pro budoucnost" se premiér Mirek Topolánek pochlubil tím, že "prostředky na podporu investic v příštím roce vyrostou o 37,3 miliardy Kč na celkový objem 126,7 mld. Kč, tj. o 41,7 % oproti roku 2007."
Autoři letáku přehlédli, že během letoška byly investiční výdaje zvýšeny o 12 miliard a v příštím roce tedy narostou "jen" o 25 miliard. Statistiky přesto potvrzují, že investice zaberou větší část rozpočtu než kdykoli předtím.
Topolánek tak pokračuje ve strategii předchozích sociálnědemokratických vlád, které začaly zvyšovat investice po odchodu premiéra Špidly.
Údaje o vládních investicích jsou zkresleny tím, že v minulých letech nezahrnovaly částky, které se přesouvaly z privatizačních zisků přímo na stavbu dálnic a železnic. V některých letech mohlo jít až o několik desítek miliard, které ministerstvo financí do svých statistik nezahrnuje.
Ovšem také v příštím roce bude investic víc, než uvádí Topolánek. Do celkové částky 127 miliard se například nepočítají dvě miliardy z "poslaneckých pomníčků", anebo čtyři miliardy, které sněmovna schválila na protipovodňové stavby.
Evropská výjimka
Někteří experti tvrdí, že není nutné investice zvyšovat.
"Už dnes jsou dost velké," míní Aleš Michl z Raiffeisen Bank a odkazuje na srovnání s ostatními zeměmi Evropské unie. Česko patřilo před dvěma lety ke čtyřem zemím, které podle evropské metodiky utratily za investice víc než desetinu rozpočtu. Od té doby se české investice spíše zvýšily.
Vedle Malty bylo Česko jediným státem s vysokými investicemi, který měl zároveň velký rozpočtový schodek.
Proto by podle Michla mělo Česko hledat úspory také v investicích. "Není důvod je zvyšovat, dokud se nezjistí, jak jsou efektivní. Úřady se ale zatím auditům brání," upozorňuje analytik.
Příliš velký luxus
Největší kritiku za plýtvání si vysloužily dopravní stavby, které spolknou tři čtvrtiny investičních výdajů státu.
Státní podnik Ředitelství silnic a dálnic dosud zpochybňoval údaje o tom, že se české dálnice stavějí dvakrát dráž než například v sousedním Německu.
Z jeho vlastní studie, kterou má Aktuálně.cz k dispozici, však vyplývá, že české dálnice jsou dražší o desítky procent.
Srovnání českých a německých úseků na dálnici Ústí nad Labem-Drážďany ukazuje, že se v Česku staví o čtvrtinu dráž. Studie přitom nebere v úvahu že úroveň českých cen dosahuje pouze 60 procent německých.
Rekord také v plýtvání
Dalším varovným signálem je údaj o tom, kolik stál před týdnem otevřený sedmnáctikilometrový úsek ostravské dálnice D47.
Částku 16 miliard, tedy miliardu za kilometr, vysvětlují experti z Ředitelství silnic a dálnic tím, že trasa vede přes území města. "Z těch sedmnácti kilometrů celých šest jde po mostních konstrukcích," popsal unikátní stavbu mluvčí Jan Hoření.
Další náklady vznikly tím, že trasa překračuje poddolované území.
Přesto stál kilometr dálnice přes Ostravu téměř dvakrát víc, než dvanáctikilometrový úsek, kde dosud nejdražší česká dálnice D8 prochází katastrem Ústí.
Také ústecká dálnice překračuje území bývalých dolů, má pouze o něco méně mostů. Namísto třetiny celkové délky zabírají sedminu.
