Jakl dostal ve druhém kole tajné volby 88 hlasů, ke zvolení jich bylo nutných 82. Jeho protikandidát, někdejší mluvčí ODS Milan Bouška obdržel 66 hlasů. Výsledky oznámil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Radu tvoří 13 členů, které na návrh sněmovny jmenuje a odvolává premiér. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání mimo jiné uděluje, mění a odnímá licence k provozování vysílání, dohlíží na pluralitu programové nabídky a informací a dbá na obsahovou nezávislost vysílání. Rada sleduje obsah rozhlasového a televizního vysílání, za porušení vysílacích zákonů ukládá sankce.
Ve druhém kole volby člena Rady Českého rozhlasu porazil Krůta s bývalého ředitele Televizního studia Ostrava Ilju Racka. Krůtu volilo 90 poslanců, Racka 60 členů dolní komory.
Devítičlenná rada Českého rozhlasu má podle zákona o Českém rozhlase zajistit kontrolu média veřejností. Do působnosti rady náleží například jmenování a odvolání generálního ředitele a schvalování rozpočtů rozhlasu.
Rada ÚSTR bez kandidáta - sněmovna se opět neshodla
Sněmovna ani na čtvrtý pokus nevybrala žádného adepta do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Dostatek hlasů v dnešní tajné volbě nezískali ani politolog Lukáš Jelínek (za ČSSD), ani spisovatel a nakladatel Jiří Padevět (za STAN) a ani historik Mikuláš Pešta (za Piráty).
Bývalý člen rady Jelínek získal 34 ze 162 odevzdaných hlasů, Padevět 47 a Pešta 17 hlasů, oznámil předseda sněmovní volební komise Martin Kolovratník (ANO). Poslanci nyní budou muset najít nové kandidáty, které by mohli nabídnout Senátu, který o složení rady rozhoduje.
Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, čtyři z nich navrhují občanská sdružení, dva Sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedá v radě ústavu pět lidí, přičemž Sněmovna měla nominovat svého zástupce. Dva roky je v radě neobsazeno místo po zesnulé předsedkyni Konfederace politických vězňů Naděždě Kavalírové, kterou nominoval ještě bývalý prezident Václav Klaus.
Jeho nástupce Miloš Zeman předloni nabídl horní komoře spisovatelku Lenku Procházkovou a zakladatele Jazzové sekce Karla Srpa. Senát je ale neschválil. Srpovu nominaci odmítl kvůli jeho členství v předlistopadové komunistické straně, neboť tím byly porušeny zákonné podmínky pro členství v radě.
Senátoři před měsícem prezidenta vyzvali, aby po půldruhém roce nečinnosti už s další nominací neotálel. Pokud by nadále nekonal, podle předsedy senátní ústavní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) by měli senátoři zvážit podání kompetenční žaloby na prezidenta k Nejvyššímu správnímu soudu.
Úkolem ÚSTR, který vznikl před 12 lety, je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989). Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek (ABS), jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.
