Ať byl premiérem Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka, Petr Nečas či jiní, kteří byli zároveň poslanci, výtku slýchali stejnou: vy i ministři chodíte do Poslanecké sněmovny málo.
V budoucnosti se však může stát, že taková výtka už od poslanců k členům vlády nezazní. Při společném jednání poslanecké a senátní komise pro ústavu v minulém týdnu totiž bylo patrné, že většina sněmovny chce zavést tzv. klouzavý mandát. Tedy, aby ten poslanec, který se stane členem vlády, měl na výběr, zda si svůj poslanecký mandát ponechá, nebo ho naopak přenechá dalšímu zvolenému v pořadí na kandidátce do voleb.
"Klouzavý mandát je něco, co si skutečně většinově Poslanecká sněmovna přeje. Existuje na tom v tuto chvíli opravdu silná shoda. Řekla bych, že si to přeje dokonce drtivá většina poslanců," potvrzuje předsedkyně Stálé komise pro Ústavu České republiky Kateřina Valachová (ČSSD).
Ta mluví o rakouském modelu, který právě dává poslancům možnost, a ne povinnost rozhodnout se, zda se jako ministři budou věnovat jen a jen ministerské práci. V takovém případě by například nemuseli chodit do sněmovny na hlasování, což při jednání sněmovny někdy znamená sezení ve sněmovně i desítky hodin týdně.
"Poslanec, který je členem vlády, se může rozhodnout, že svůj mandát nebude po dobu členství ve vládě vykonávat. Veškerá práva a povinnosti takového poslance, s výjimkou práva vzdát se mandátu, v takovém případě přecházejí na náhradníka," vysvětluje Valachová.
Vládní lavice jsou často prázdné nebo poloprázdné
Téma účasti ministrů na jednání poslanců bývá častým námětem také v současnosti, kdy Andrej Babiš a jeho ministři mnohdy na jednání sněmovny chybí. Několikrát už se stalo, že poslanci dokonce navrhli, že sněmovna nebude jednat, dokud nepřijde alespoň jeden člen vlády. Podobné problémy ale byly také v letech 2013 až 2017, kdy vládl kabinet Bohuslava Sobotky.
Podle statistiky, kterou předložili piráti, se v letech 2013 až 2017 ministři zúčastnili v průměru 54 procent hlasování ve sněmovně, zatímco ostatní poslanci 77 procent. Z nynější vlády měl do března letošního roku nejnižší účast Babiš (32,6 procenta), tehdejší ministr kultury Antonín Staněk (50,1 procenta) a ministr vnitra Jan Hamáček (58,2 procenta).
Zavedení klouzavého mandátu by každopádně znamenalo, že ministři by byli ve sněmovně ještě méně než dosud. Na společném jednání poslanců a senátorů před tímto varoval ústavní právník Jan Kysela.
Ten začal své varování tím, že je určitě možné zavést klouzavý mandát, ale zákonodárci by podle něj měli zvažovat, že to může mít některé systémové dopady, kterých si možná ani poslanci nemusí být vědomi.
"Takovým systémovým dopadem je třeba to, že pokud už dnes máte zkušenost, že ministři nedocházejí do sněmovny, přestože jsou třeba při hlasování, tak ve chvíli, kdy jich nebude třeba při hlasování, je možné, že poslanci už své ministry nikdy neuvidí. A to se mi zdá, že úplně nesvědčí o Poslanecké sněmovně a jejím významu," řekl doslova Kysela, který vede Katedru politologie a sociologie na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Následně mluvil ještě o jednom riziku, které by zavedení vzpomínané změny přineslo. Tím rizikem je to, že poslanec, který by se stal náhradníkem za poslance-ministra, by mohl snadno přijít o tento mandát.
"Ve chvíli, kdy je někdo náhradník a jeho osud je závislý na tom, v kterou chvíli se ministr vrátí, nebo nevrátí do sněmovny, tak potom míra nezávislosti výkonu mandátu toho náhradníka je evidentně nižší než míra nezávislosti jiných poslanců," vysvětluje Kysela, podle kterého může stačit, když takový náhradník udělá něco, co se nebude líbit jeho straně nebo ministrovi, kterého zastupuje.
"Takový náhradník si může být vědom toho, že když bude vůči své straně, shodou okolností vládní, příliš kritický, tak může být premiérovi milo, aby se takového kritického náhradníka zbavil. A to tak, že toho ministra pošle zpátky do sněmovny a toho kritika se zbaví. Je to za vlasy přitažené, ale každopádně z hlediska uvažování to asi jistou logiku mít může," dodal.
Senátoři dostanou šanci projednávat zákony delší dobu
Kromě zavedení klouzavého mandátu by mohla projít ještě jedna věc. Ta by se týkala senátorů, již už velmi dlouho volají po tom, aby měli více času na projednávání legislativních změn, které jim přicházejí ze sněmovny. Zatím mají na projednávání změn třicet dní, nově chtějí šedesát dní. Jen pro srovnání - poslanci mnohdy pracují na změnách zákona i několik měsíců, případně i léta.
"Pro Senát je prodloužení této lhůty jedna z klíčových věcí. Považujeme to víceméně za dohodnuté s poslanci," upozorňuje předseda Stálé komise Senátu pro ústavu Jiří Dienstbier a Valachová mu dává za pravdu. "Na tomto je skutečně většinová shoda. Osobně se domnívám, že by v tomto bylo dobré Senát podpořit," uvedla.
Okamura naléhal kvůli referendu
Jak ale ukázalo společné jednání obou komisí, určitě zazní proti tomuto návrhu i připomínky. S některými vystoupil předseda KSČM Vojtěch Filip a předseda SPD Tomio Okamura. Ani jeden z nich nemluvil přímo proti tomu, aby senátoři mohli projednávat zákony ze sněmovny delší dobu, ale chtějí po senátorech, aby na oplátku podpořili zavedení referenda.
O něm mluví přímo ústava, jenže zákon, který by stanovil, za jakých okolností je možné referendum vyhlásit, stále neexistuje. A mnozí senátoři dávají najevo svou nechuť k referendu. "Řekněte nám alespoň základní podmínky, za kterých byste pro referendum byli," naléhal na senátory při jednání ústavních komisí Okamura.
Za této situace má skutečně největší šanci na schválení klouzavý mandát. Hodně je to dáno tím, že pro takové řešení je klub ANO, který má jednoznačně nejsilnější klub se 78 poslanci. A předseda ANO a premiér Andrej Babiš dal už mnohokrát najevo, že ve sněmovně není rád a nebránil by se tomu, kdyby dočasně za něj dělal poslaneckou práci právě náhradník. Kdy ale začne něco takového platit, nelze odhadovat, protože zatím sněmovna nezačala klouzavý mandát na jednání všech poslanců ani probírat.
