Praha - Ústavní soud teď bude muset rozhodnout, zda se Václav Klaus jako prezident dopustil velezrady.
Právě za tu ho zažaloval Senát, který zatím jako jediná ústavní instituce může takovou žalobu podat.
Je to unikátní situace hned ze tří důvodů.
Předně je to poprvé v českých dějinách, kdy je prezident republiky ve funkci žalován za "velezradu ", přičemž už samotný tento pojem činí potíže.
Žaloba přichází navíc v okamžiku, kdy do konce Klausova mandátu chybí pouhé tři dny.
A do třetice: spolu s Klausovým mandátem končí i stávající znění ústavy, na jehož základě senátoři Klause žalují.
Zatím není ani jasné, jak přistoupí ke své obhajobě odstupující prezident. "Nevím, nevylučuji to, s panem prezidentem jsem o tom nemluvil," řekl Aktuálně.cz vlivný pražský advokát Karel Muzikář na dotaz, zda nebude Klausovi v této záležitosti radit.
Muzikář je jedním z oficiálních právních poradců prezidenta.
Soukolí se dá do pohybu velmi rychle
Další postup bude velmi rychlý: předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) žalobu podepsal chvíli poté, co ji Senát schválil. Podle jeho slov ji nejpozději v úterý dopoledne dostane podatelna Ústavního soudu.
Na něm bude, zda uzná, že nejmenování soudního čekatele do funkce soudce (a ignorování verdiktu Nejvyššího správního soudu), odmítání ratifikace smlouvy EU (ať už o eurovalu, nebo sociální charty) poté, co je ratifikovaly obě parlamentní komory, a konečně Klausova amnestie (včetně zastavení ještě probíhajících trestních řízení) naplňuje skutečně pojem velezrady.
"Uvidíme, jak se k tomu postaví Ústavní soud. To nechci předjímat," netroufla si odhadovat ani zastánkyně žaloby senátorka Eliška Wagnerová (nezařazená), která byla sama ústavní soudkyní.
Ústavní soudci se na návrh senátorů musí soustředit jako na prioritu - ukládá jim to zákon o Ústavním soudu, který říká, že řízení je zahájeno okamžikem doručení a že soudci musí projednat žalobu "přednostně před ostatními návrhy".
Podle některých odhadů by měli rozhodnout ještě do konce března.
Ztížit další politickou kariéru?
I tak už bude Václav Klaus mimo úřad. To nahrává kritikům i z řad senátorů, podle kterých je to "trapné", jak řekl např. předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha.
Praktický dopad by přitom žaloba mohla mít i tak, ústava v tomto bodu hovoří jasně: trestem pro prezidenta může být jen "ztráta prezidentského úřadu" (to se už Klause nebude týkat tak jako tak), ale také ztráta "způsobilosti jej znovu nabýt" (což by praktické dopady ještě mít mohlo).
Ostatně senátor za ODS Jaroslav Kubera už dva dny opakuje, že právě toto je cílem: znemožnit (nebo alespoň velmi ztížit) Klausův návrat do aktivní politiky.
Pokud senátoři chtěli Václava Klause žalovat, nezbylo jim nic jiného než právě velezrada.
Poslední hvězdná hodina Senátu
Tato část ústavy ale zaniká se 7. březnem a mandátem Václava Klause. Jeho nástupce by už Senát mohl zažalovat nejen za velezradu, ale také za "hrubé porušení" ústavy nebo demokratického pořádku.
Toto nové znění ústavy, schválené spolu se zavedením přímé volby prezidenta, začne ovšem platit až 8. března.
Na jednu stranu by to mohlo být napříště pro senátory věcně jednodušší: pokud jim vadí porušování ústavy, nemuseli by se už ohánět velezradou.
Na druhou stranu by jim ale po tomto datu už zdaleka nestačily hlasy přítomných senátorů. Proces žaloby na prezidenta totiž nové znění ústavy činí méně jednoduchým: napříště by totiž nestačila prostá většina přítomných senátorů (teď jich pro hlasovalo 38, proti 30), ale ústavní většina, tedy tři pětiny přítomných senátorů.
Příští prezidenty navíc už nebude moci Senát zažalovat sám, ale bude k tomu potřebovat souhlas sněmovny - a také její ústavní většiny, v tomto případě ale tří pětin všech poslanců, tedy minimálně 120.
I v tomto novém ústavním rámci rozhoduje o vině či nevině Ústavní soud.
Sečteno a podtrženo: Senát měl poslední šanci podat na hlavu státu žalobu tímto relativně jednoduchým způsobem a sám.
