Praha - V čase, kdy kabinet Jana Fischera zahajuje druhý poločas svého úřadování, kritizují tři čtvrtiny obyvatel vládu, že špatně reaguje na krizi.
Kritika přichází převážně zleva, stěžují si však i zastánci pravicových liberálních názorů. Upozornil na to dosud nepublikovaný průzkum společnosti Focus, která zjišťovala postoje Čechů v září.
Dobrý, až na tu krizi
Její závěry jsou o to překvapivější, že z dosud známých hodnocení veřejnosti vycházel Fischer a jeho tým velmi dobře. Téměř se zdálo, že by Češi měli radši úřednické vlády než ty politické.
Například podle posledního průzkumu agentury STEM z letošního září bylo s prací Fischerovy vlády spokojeno 77 procent lidí. Plných 79 procent uvítalo, že úřednický kabinet vytrvá až do řádných voleb na jaře 2010. Stejný výzkum ukázal, že lidé ministrům také důvěřují. O tom, že povedou zemi správným směrem, bylo přesvědčeno 44 procent občanů.
V posledních deseti letech byli obdobně pozitivně hodnoceni naposled na jaře 2006 hodnoceni členové Paroubkovy vlády (44 procent), v a v listopadu 2002 kabinet Vladimíra Špidly (55 procent).
Ve stejném termínu však hlásí agentura Focus, že důvěra se nevztahuje na boj s krizí. Vláda na ni neumí reagovat, je přesvědčeno překvapivých 73 procent Čechů.
(Pozn. red.: Výsledky obou agentur jde srovnávat, protože Focus tradičně se společností STEM spolupracuje.)
Obavy neklesají
Obavy z krize nerostou ani neklesají už od února. Jejích konkrétních dopadů se v září obávalo 51 procent z 1038 dotázaných. V srpnu odpovědělo na stejnou otázku kladně 49 procent.
Optimisty zůstává třetina občanů, protože konec krize očekávají do dvanácti měsíců. Další třetina věří, že krize skončí do dvou let. Podle čtvrtiny Čechů může krize trvat ještě déle, zbylých osm procent se nedokáže rozhodnout.
Převládající nejistota z budoucnosti je hlavním důvodem příkrého hodnocení vlády. 73 procent občanů tvrdí, že krizi nedokáže čelit, stejnou známku však dostaly také podniky.
Špatně v každém případě
Nejpřísněji vládu kritizují v krajích, které mají nejvíc pravicových voličů, konkrétně v Praze a severovýchodních Čechách (Liberec, Hradec Králové, Pardubice). Stejně přísní jsou ale také na Ostravsku, které je ze všech krajů nejvíc levicové. V těchto regionech chválí vládu jen pětina občanů, ve zbytku republiky třetina.
Důvody jsou do značné míry ideologické. Ve většině krajů očekává od vlády aktivní kroky proti krizi skoro dvě třetiny lidí. V Praze a na severovýchodě Čech to je pouze polovina, zato tam víc než pětina doporučuje, ať stát proti krizi vůbec nezasahuje.
"Hospodářská krize je věc, která se pravidelně opakuje," zdůvodňují své přesvědčení liberálové a odmítají, aby se vláda krizí vůbec zabývala. Takových lidí se v jiných krajích najde jen desetina.
Naopak Ostravsko patří se zbytkem Moravy a Ústeckem ke krajům s největší nezaměstnaností. Proto se tam nespokojují jen s obecnou kritikou, že je Fischerův kabinet málo aktivní. Čtvrtina si konkrétně stěžuje, že vládní úředníci nepomáhají nezaměstnaným najít práci. Stížnosti zaznívají nejhlasitěji z menších obcí a měst do 20 tisíc obyvatel.
Firmy bez receptu
Na chování firem v krizi si nejčastěji stěžují občané na severovýchodě Čech, kde je kriticky hodnotí 85 procent dotázaných.
Nejvíc nepříjemné zážitky však měla s krizí část občanů střední Moravy (Olomouc, Zlín). Skoro čtvrtina dotázaných tam označila chování firem za "velmi špatné". V ostatních krajích s výjimkou středních Čech byla tak důrazných kritiků pouze osmina.
Střední i východní Čechy zasáhla krize jen okrajově. Stížnosti na místní firmy připomínají, že jde o regiony s nejsilnějším podílem automobilového průmyslu. I když ho dočasně zachránilo německé šrotovné, patří k nejvíce ohroženým oblastem ekonomiky.
Sladký život v krizi
Češi reagují na krizi obdobně, jako jiné národy při stejných hospodářských poklesech. Obavy má zhruba polovina dotázaných. Připouští je 80 procent lidí s příjmy pod 22 tisíc korun, kteří vychovávají děti, kteří jsou jednoznačně nejvíc skeptičtí. Stejně opatrných je ovšem také 40 procent Pražáků s vyššími příjmy.
Obavy však řadě lidí nezabrání, aby přestali utrácet. Pouze třetina dotázaných totiž uznává, že pod vlivem krize či obav z krize začali více šetřit.
Právě v omezení spotřeby se ukazují rozdíly v dopadech krize na regiony. Na Ostravsku, střední Moravě a Ústecku víc šetří 40 procent lidí. Pokud mají nižší příjmy, tak plná polovina.
Pouze čtvrtina lidí přitom omezila spotřebu v Praze, středních a východních Čechách.
Studenti a propuštění manažeři
Paradoxem krize je chování lidí, kteří sami nevydělávají, mají však dostatečné sociální příjmy. Penzisté a studenti omezili svou spotřebu pouze o pětinu.
Jednoznačně poraženými jsou naopak podle očekávání lidé, kteří během krize přišli o práci. Polovina z nich omezila spotřebu, zároveň se víc než polovina obává, že krize neskončí dříve než za dva roky.
Skepse je ještě větší u bývalých manažerů či u těch, kdo měli lépe kvalifikovaná místa. Zlepšení ekonomické situace z nich do dvou let neočekává 65 procent.
