Praha - Prezident Miloš Zeman zkritizoval pět kandidátů na ministry Sobotkovy vlády, jejich přímému jmenování se ovšem vyhnul.
V některých případech, jako je Milan Chovanec nebo Jan Mládek, lze najít adresáty Zemanovy kritiky snadno, ve dvou případech „napověděly" až stranické sekretariáty. Deník Aktuálně.cz se pokusil zrekonstruovat příběhy oněch „nevyvolených".
Mužem „s nulovou praxí v oboru" je bezpochyby kandidát na ministra obrany Martin Stropnický z hnutí ANO. Výtku si se svým člověkem ztotožnil i lídr hnutí Andrej Babiš.
Podle Zemana by jako „amatér" nemusel zvládnout uhlídat rozpočet ministerstva, což podle prezidenta může „vést k výrazným hospodářským ztrátám".
„Nepovažuji se za absolutního laika v oboru. Dlouhodobě problematická je otázka hospodaření ministerstva. Bude to největší a nejtěžší úkol kohokoliv, kdo tam půjde," reagoval na kritiku Stropnický.
Nutno dodat, že Stropnický již v minulosti ministerstvo řídil, byť to byl daleko menší resort - ministerstvo kultury. Z dob jeho ministrování, případně působení na českých velvyslanectvích není známá žádná hospodářská kauza.
Kandidát do čela obrany pak získal vlivného obránce. Někdejší náčelník generálního štábu armády Jiří Šedivý se domnívá, že by mohl být dobrým ministrem, a to, že není přímo svázán s armádou, nemusí být překážkou.
Šedivý totiž zdůrazňuje, že resort obrany není jen o vojsku, ale i o bezpečnostní politice státu, která se kryje se zahraniční politikou. „V některých situacích do ní mluví především on (ministr obrany, pozn. red.). Stropnický byl dlouhá léta i velvyslancem," zastával se Stropnického Šedivý.
Pro úplnost - Stropnický s Šedivým otázky resortu konzultuje a již uvedl, že by byl rád, kdyby zůstal jeho poradcem, i když skutečně stane v čele resortu.
Titul bakaláře Chovance
Jasnější indicie Zeman předložil v případě druhého kandidáta. Aféra na plzeňských právech totiž provází místopředsedu ČSSD a uchazeče o post v čele resortu vnitra Milana Chovance již od roku 2010, kdy se objevil mezi studenty, se kterými škola zahájila správní řízení o odebrání titulu.
V jeho případě šlo o bakaláře. Vyšlo totiž najevo, že jej vystudoval během devíti měsíců, řádné studium přitom trvá tři roky. Chovanec se hájí tím, že podobně jako několik stovek dalších absolventů se ke studiu dostal prostřednictvím kurzu celoživotního vzdělávání v letech 2007 - 2008.
„Vedení školy následně rozhodlo, že všichni úspěšní absolventi mohou pokračovat v řádném studiu s tím, že budou zařazeni do 3. ročníku bakalářského studia Veřejná správa na Právnické fakultě ZČU," líčí průběh svého studia Chovanec. Titul bakalář ovšem nepoužívá.
Kandidátem na ministra, který nemá bezpečnostní prověrku, je rovněž sociální demokrat, stranický hospodářský expert Jan Mládek.
Prověrka "náměstka" Mládka
Deník Mladá fronta v roce 2006 napsal, že mu Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) odmítl v roce 2001 udělit prověrku na stupeň tajné kvůli kontaktům s ruskými podnikateli. Mládek, jehož manželka pochází z Ruska a svými sympatiemi k Rusku se netají, ovšem tvrdí, že jde o nesmysl. NBÚ případ z povahy věci nekomentoval.
Mládek měl požádat o prověrku v době, kdy působil jako náměstek na ministerstvu financí, v roce 2001 ovšem přestala být chybějící prověrka problém - Mládek rezignoval po odchodu tehdejšího ministra financí Pavla Mertlíka z vlády Miloše Zemana.
Sociálnědemokratický politik ovšem hovoří pouze o prověrce z roku 2005, kdy působil na Úřadu vlády. Proces jejího získání byl o dva roky později přerušen. „NBÚ po mně chtěl, abych doložil, proč ji potřebuji. V té době kromě politických důvodů žádný nebyl a na to zákon neplatí," komentoval Zemanovu výtku Mládek.
Zdůraznil také, že k výkonu ministra prověrku nepotřebuje.
Do čtvrté výtky o ministrovi, který by neměl čas na práci kvůli kandidatuře v letošních volbách do Evropského parlamentu, Zeman skryl osobu Jiřího Dienstbiera, tedy svého nejhalasnějšího kritika z řad sociální demokracie, se kterým se utkal při loňských parlamentních volbách.
Kdo je lídr pro eurovolby
Dienstbier ovšem již dříve uvedl, že kandidovat nehodlá a že jeho prioritou je ministerský post. O jeho jménu do čela evropské kandidátky se uvažovalo zejména jako o variantě v případě, že ministerský post by byl v jeho případě neprůchodný.
Aby ČSSD stopla spekulace o jeho zařazení, zveřejnila své ambice stát se lídryní pro eurovolby místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.
Podle zdrojů Aktuálně.cz pak posledním ministrem „bez článků v odborných časopisech" je kandidát na ministra zahraničí Lubomír Zaorálek. „Byl jmenován ráno na grémiu," uvedl zdroj z Lidového domu, který je s průběhem jednání obeznámen.
Že Zaorálka před Sobotkou skutečně Zeman jmenoval jako kandidáta, ke kterému má výhrady, potvrdilo hned několik na sobě nezávislých zdrojů z Lidového domu. Sám politik deníku Aktuálně.cz řekl, že jemu nic podobného Sobotka nesdělil. „Na grémium jsem ale dneska přišel pozdě," dodal.
Vadí i Zaorálek
Výtku nemít dostatek publikací v odborných časopisech odmítá v případě jakéhokoli ministra, a tedy i ministra zahraničí.
„Praktičtí politici v odborných časopisech nepublikují, ty jsou určeny pro akademické prostředí," míní Zaorálek. Z vlastní zkušenosti prý neví o žádném ze svých případných zahraničních kolegů, kteří by se takto realizovali. „Hledáme politika, ne akademika," dodal.
Zaorálek dlouhodobě platí za garanta sociálnědemokratické zahraniční politiky a na post ministra zahraničí se léta připravuje. Za Zemanovy vlády vedl ve Sněmovně zahraniční výbor, následně se ale se Zemanem rozešel.
