Praha - Původně to měla být největší reforma daní a dávek. "Když se spirála zadlužení okamžitě nezastaví, pak už brzo veškeré příjmy státu padnou na výdaje sociálního systému," představil premiér Mirek Topolánek (ODS) v dramatickém proslovu z dubna 2007 svůj batoh.
Topolánek a jeho ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) přislíbili, že se příjmy občanů nebudou tolik vázat na státní přerozdělování. Kdo nepracuje, ten nedostane žádné sociální dávky, a na druhé straně všem, a zvláště těm bohatším zůstane víc peněz z toho, co vydělají.
Reformu zahájili v lednu 2008 a v červnu 2009 jsou její výsledky sečteny.
Český statistický úřad shrnul údaje o tom, jak se sociální stát loni změnil, a ukazuje se jednoznačně: došlo jen ke kosmetickým úpravám a rizika pro státní pokladnu se zvětšila.
Skoro zavřené nůžky
Nadále platí, že Česká republika je vedle skandinávských zemí nejvíc rovnostářským státem na světě.
Příjmové nůžky mezi nejbohatšími a nejchudšími se sice rozevírají, jenže minimálním tempem. Příjmy desetiny nejbohatších dosahovaly v letech 2001-2003 čtyřnásobku příjmů nejchudší desetiny, dnes je to pětinásobek.
Ovšem to je jediná viditelná změna. Pokud se nepočítá s nejbohatší a nejchudší desetinou, majetkové rozdíly zůstávají prakticky stejné.
"Změny probíhají, mohou ale být jen velmi pozvolné, ve společnosti je velká setrvačnost," míní bývalý ministr financí a člen vládní rady NERV Jiří Rusnok.
Topolánek a Kalousek skutečně nejvíc pomohli lidem s vysokými příjmy, když zavedli strop na pojistné. "Tato úzká špička bohatých ale má marginální význam, protože je v Česku velmi úzká," upozorňuje Rusnok.
Sobotka bohatým, Kalousek chudým
Kalouskova reforma z roku 2008 přitom bohatým nepomohla víc než změny, které v roce 2004 prosadil ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Data ČSÚ v obou případech ukazují, že reformní náklady nesla v obou případech střední třída a vydělali nejbohatší i nejchudší.
Důvodem může být, že Kalousek opakoval Sobotkovy reformní kroky. Snížil sazby daní z příjmu a naopak zvýšil daně nepřímé, největších úspor dosáhl tím, že nepřipustil dramatické zvýšení důchodů.
Vliv reformy se ale obvykle maže v těch letech, kdy reformy neprobíhají. V takových případech rostou příjmy všech zhruba stejně.
Data z prvního čtvrtletí ukazují, že návratem k rovnostářství bude i letošní rok. Během krize nejvíc propadly příjmy bohatých, nejvíc rostou platy státních zaměstnanců a důchodců.
V rukou osudu
Kalousek nesplnil plán, podle kterého se zastaví neustálé zvyšování výdajů na sociální stát.
Účty českých rodin ukazují, že se průběžně prohlubuje trend, podle kterého stále méně rodin platí stále větší částky pro stále víc lidí, kteří nepracují, anebo daně naopak neplatí.
Do kategorie "neplatičů" patří samozřejmě především důchodci, přibývá vysokoškoláků a také lidí s nejnižšími platy, kterým politici v posledních letech daně prakticky zrušili.
Ještě v roce 2004 platili nejbohatší na přímých daních a pojistném sedmkrát víc než nejchudší, v roce 2007 platili jedenáctkrát víc a loni, po pravicové reformě, už třináctkrát.
Český sociální stát se to snaží bohatším kompenzovat tím, že právě jim otevírá dveře k dávkám. Například loni vyplácel nejbohatším dvojnásobek toho, co v roce 2004. Tím ovšem sociální výdaje dál rostou.
"Kde vzít na sociální stát, se stává fatálním problémem," shrnuje Rusnok.
