Praha - Krize po česku? Lidé mají víc peněz, ceny klesají, utrácí se.Navzdory potížím ekonomiky je i letos boom výdajů českých rodin druhý nejrychlejší v polistopadové historii.
Víc se rodinné útraty zvýšily jen v roce 2007, v době největší konjunktury.
Zapomeňte na reformy
Ač v prvním čtvrtletí 2009 zažila tuzemská ekonomika volný pád, rodiny nakoupily proti loňsku o sedm procent víc zboží a služeb.
V prvním čtvrtletí 2007 se nákupy rodin zvýšily ještě víc, o neuvěřitelných dvanáct procent. Ovšem tehdy byla ekonomika na vrcholu a měla za sebou rok rekordního sedmiprocentního růstu.
Zájem o nákupy nerostl stejným tempem jako letos ani v dalších úspěšných letech 2006, 2003 nebo 1996, a například loni v prvním čtvrtletí lidé spotřebu nápadně snížili, protože se báli Topolánkovy reformy veřejných financí.
Přitom údaje Českého statistického úřadu nesvědčí o tom, že v zemi převládla nálada "fin de siecle", tedy utrácení před neodvratným příchodem katastrofy.
Není reforma ani inflace
Novým rokem se zvýšily příjmy zaměstnanců ve státním sektoru a důchodců. Nejnovější data ČSÚ ukazují, že například člen průměrné bezdětné rodiny vydělal 17 a půl tisíce čistého, skoro o dva tisíce víc než v prvním čtvrtletí 2008.
Příčinou je korekce reformy veřejných financí. Před rokem daňové změny zastavily nárůst příjmů u značné části rodin. Letos se však snížilo sociální pojistné a lidem zůstalo víc z toho, co vydělali.
Reálné mzdy pracovníků v soukromých firmách sice nerostou, stát však mimořádně valorizoval platy svých zaměstnanců
Loni nečekaně vysoko zdražily benzín a potraviny, letos jsou naopak lacinější a lidé nakoupí za stejné peníze víc zboží. Vlivem krize klesají veškeré maloobchodní ceny včetně textilu, nábytku, elektronických zařízení a automobilů.
Před rokem se lidé navíc báli, co přijde, přestali si půjčovat a začali šetřit. Světová krize vyvolává očividně menší obavy než tuzemská reforma a radost z utrácení se vrátila skoro na úroveň roku 2007.
Záchrana důchodců
Ještě víc se zlepšila situace důchodců. Reálná hodnota sociálních dávek vyrostla nejvíc v historii a tak má průměrný penzista měsíčně 10 316 korun, o 750 korun víc, než loni.
Tehdy musela celá řada domácností dokonce sáhnout na úspory, aby zaplatila vyšší daně za bydlení a za poplatky u lékaře. Dnes si penzisté po osmiprocentním růstu reálných příjmů vydechli a mohou podle svého zvyku opět šetřit na příští zlé časy. Průměrný důchodce ukládá měsíčně 645 korun, dvakrát víc než loni.
Krize zvýšila nezaměstnanost téměř o tři procenta, statistiky však ukazují, že na výdajích rodin se to ještě nemohlo projevit. Lidé sice ztratili práci, přesto si chtějí udržet životní úroveň. Pouze tři čtvrtiny jejich příjmů tvoří státní podpora, zbytek pokrývají tím, že vybírají úspory a berou půjčky.
Bydlení a výlety
Podrobnější údaje ukazují, že rodiny nutí k vyšším výdajům státní regulace. Vláda loni připustila zdražení elektřiny, plynu, vody a nájemného. Polovina z nárůstu rodinných výdajů jde právě na bydlení.
Tím Češi ovšem náladu neztrácejí, jak svědčí údaj, že stejně rychle rostou útraty za kulturu a rekreaci. Zvyšují se proti minulému roku o desetinu a nejvíc si užívají důchodci.
Krize posílila sklony k „dolce vita" ještě jedním způsobem. Češi přestali investovat do stavby nových bytů případně jejich rekonstrukcí. Nejde však o to, že by měli méně peněz.
„Banky začaly pod vlivem světové krize na trzích s realitami zpřísňovat výrazným způsobem podmínky na půjčování úvěrů. Samozřejmě se to projevilo na poklesu počtu lidí, kteří na hypotéku dosáhli," upozorňuje Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj nájemního bydlení.
O to víc mohou utrácet za běžnou spotřebu.
I když statistický úřad informuje o spotřebě domácností jen v prvním čtvrtletí, dostupná data o maloobchodním obratu, zvyšování mezd a dalším poklesu cen ukazují, že si většina tuzemských domácností užívá šťastný krizový život i ve druhém čtvrtletí.
