Poslanci našli Kalouskovy rezervy. Chtějí je na silnice

Petr Holub
17. 7. 2011 22:23
Hospodářský výbor požaduje na dálnice o 10 miliard víc, než nyní počítá návrh rozpočtu
Ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí Miroslav Kalousek. | Foto: Jan Langer

Praha - Členové Hospodářského výboru sněmovny nechtějí dopustit, aby se v rozpočtu na příští rok šetřilo na dálničních stavbách.

Proto napsali ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), ať pošle v příštím roce na dopravní stavby 31 miliard korun. To je o 10,2 miliardy víc, než počítá poslední verze návrhu rozpočtu.

Kalousek na otázku, jestli žádosti vyhoví, neodpověděl.

"Nechceme předjímat výsledek, když jednání ještě běží," reagoval na oficiální dotaz jeho mluvčí Ondřej Jakob.

Peníze připravte na říjen

Dlouho očekávaným dopravním stavbám hrozí zdržení, protože ministerstvo financí zrušilo rok starý slib, podle kterého se v příštím roce zvýší rozpočet ministerstva dopravy o 14 miliard.

Tyto peníze měly zajistit, že se Státní fond dopravní infrastruktury v příštím roce neomezí jen na spolufinancování evropských dopravních investic, ale že kromě toho zahájí i další stavby.

Většina ministrů se přesto minulý týden dohodla, že zmíněných 14 miliard rozdělí mezi ostatní resorty, aby nemusely ze svých výdajů škrtat deset, ale jen pět procent.

Proto nebude mít dopravní fond k dispozici peníze například na plánovanou rekonstrukci dálnice D1, na obchvat Třince nebo Chrudimi, ani na novou silnici z Ostravy do Opavy.

S tím se právě nechtějí smířit poslanci Hospodářského výboru v čele s Milanem Urbanem (ČSSD) a Františkem Siverou (ODS). Kalouskovi napsali dopis, ať rozpočet dopravního fondu změní.

V této chvíli se předpokládá, že dopravní fond v příštím roce vydělá 16 miliard na dani z benzínu, dalších 10 miliard na mýtném a 21 miliardy má dostat od ministerstva dopravy. Podle poslanců by měl dalších 10 miliard poslat Kalousek ze svých rezerv.

Usnesení hospodářského výboru mu dává čas do října, aby peníze sehnal.

Výnosné dluhy

Ministerstvo financí plní své rezervy už druhým rokem z toho, že ušetří na úrocích ze státních dluhopisů. Loni například zaplatilo proti předpokladům téměř o 11 miliard méně, letos ušetřilo sedm miliard už za půl roku.

Kalousek vydělává tím, že se základní úroková sazba České národní banky drží 0,75 procenta pod sazbou Evropské centrální banky. Díky tomu platí Česko ročně necelá čtyři procenta za dluhopisy s desetiletou splatností a tento úrok je desátý nejnižší v celé Evropě.

Ministerstvo financí zároveň vydává častěji než dříve krátkodobé dluhopisy. Například dvouletý dluhopis je možné bankám nabízet už s úrokem těsně nad dvěma procenty.

Kalousek tvrdí, že ušetřených 10 až 15 miliard v dopravních investicích nerozpustí. "To jednoznačně vylučuji," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz.

Nevysvětlil ovšem, jak chce ušetřené peníze použít. Neobjasnil ani to, odkud chce platit nové dálnice. "Počkejte, až skončí jednání," odmítl komentovat jakékoli otázky k rozpočtu.

Zdroje tu jsou

Poslanci z Hospodářského výboru přitom nemají velké obavy z toho, že peníze na dopravu nakonec nezískají.

"Neřešili jsme otázku rezerv, ze kterých se investice uhradí," krčí rameny nad tajemným Kalouskovým postojem předseda Urban.

Peníze by se daly sehnat několika způsoby, například úpravou spotřebních daní z nafty, které jsou v Česku vysoké natolik, že řidiči tankují za hranicemi.

"Díky současné nerovnováze dochází ke značným a prokazatelným ztrátám na příjmech státního rozpočtu v řádech miliard korun. S tím bych spojil dočasné zvýšení podílu spotřební daně na financování SFDI. Dále lze uvažovat o dramatickém snížení daňových úniků na palivech a cigaretách, které přesahují řád 10 miliard. Účinné metody existují," navrhuje Urban.

O požadavcích dopravní lobby rozhodne příští týden Porada ekonomických ministrů.    

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 9 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 11 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy