Poslanci našli Kalouskovy rezervy. Chtějí je na silnice

Petr Holub
17. 7. 2011 22:23
Hospodářský výbor požaduje na dálnice o 10 miliard víc, než nyní počítá návrh rozpočtu
Ministr financí Miroslav Kalousek.
Ministr financí Miroslav Kalousek. | Foto: Jan Langer

Praha - Členové Hospodářského výboru sněmovny nechtějí dopustit, aby se v rozpočtu na příští rok šetřilo na dálničních stavbách.

Proto napsali ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), ať pošle v příštím roce na dopravní stavby 31 miliard korun. To je o 10,2 miliardy víc, než počítá poslední verze návrhu rozpočtu.

Kalousek na otázku, jestli žádosti vyhoví, neodpověděl.

"Nechceme předjímat výsledek, když jednání ještě běží," reagoval na oficiální dotaz jeho mluvčí Ondřej Jakob.

Peníze připravte na říjen

Dlouho očekávaným dopravním stavbám hrozí zdržení, protože ministerstvo financí zrušilo rok starý slib, podle kterého se v příštím roce zvýší rozpočet ministerstva dopravy o 14 miliard.

Tyto peníze měly zajistit, že se Státní fond dopravní infrastruktury v příštím roce neomezí jen na spolufinancování evropských dopravních investic, ale že kromě toho zahájí i další stavby.

Většina ministrů se přesto minulý týden dohodla, že zmíněných 14 miliard rozdělí mezi ostatní resorty, aby nemusely ze svých výdajů škrtat deset, ale jen pět procent.

Proto nebude mít dopravní fond k dispozici peníze například na plánovanou rekonstrukci dálnice D1, na obchvat Třince nebo Chrudimi, ani na novou silnici z Ostravy do Opavy.

S tím se právě nechtějí smířit poslanci Hospodářského výboru v čele s Milanem Urbanem (ČSSD) a Františkem Siverou (ODS). Kalouskovi napsali dopis, ať rozpočet dopravního fondu změní.

V této chvíli se předpokládá, že dopravní fond v příštím roce vydělá 16 miliard na dani z benzínu, dalších 10 miliard na mýtném a 21 miliardy má dostat od ministerstva dopravy. Podle poslanců by měl dalších 10 miliard poslat Kalousek ze svých rezerv.

Usnesení hospodářského výboru mu dává čas do října, aby peníze sehnal.

Výnosné dluhy

Ministerstvo financí plní své rezervy už druhým rokem z toho, že ušetří na úrocích ze státních dluhopisů. Loni například zaplatilo proti předpokladům téměř o 11 miliard méně, letos ušetřilo sedm miliard už za půl roku.

Kalousek vydělává tím, že se základní úroková sazba České národní banky drží 0,75 procenta pod sazbou Evropské centrální banky. Díky tomu platí Česko ročně necelá čtyři procenta za dluhopisy s desetiletou splatností a tento úrok je desátý nejnižší v celé Evropě.

Ministerstvo financí zároveň vydává častěji než dříve krátkodobé dluhopisy. Například dvouletý dluhopis je možné bankám nabízet už s úrokem těsně nad dvěma procenty.

Kalousek tvrdí, že ušetřených 10 až 15 miliard v dopravních investicích nerozpustí. "To jednoznačně vylučuji," odpověděl na dotaz Aktuálně.cz.

Nevysvětlil ovšem, jak chce ušetřené peníze použít. Neobjasnil ani to, odkud chce platit nové dálnice. "Počkejte, až skončí jednání," odmítl komentovat jakékoli otázky k rozpočtu.

Zdroje tu jsou

Poslanci z Hospodářského výboru přitom nemají velké obavy z toho, že peníze na dopravu nakonec nezískají.

"Neřešili jsme otázku rezerv, ze kterých se investice uhradí," krčí rameny nad tajemným Kalouskovým postojem předseda Urban.

Peníze by se daly sehnat několika způsoby, například úpravou spotřebních daní z nafty, které jsou v Česku vysoké natolik, že řidiči tankují za hranicemi.

"Díky současné nerovnováze dochází ke značným a prokazatelným ztrátám na příjmech státního rozpočtu v řádech miliard korun. S tím bych spojil dočasné zvýšení podílu spotřební daně na financování SFDI. Dále lze uvažovat o dramatickém snížení daňových úniků na palivech a cigaretách, které přesahují řád 10 miliard. Účinné metody existují," navrhuje Urban.

O požadavcích dopravní lobby rozhodne příští týden Porada ekonomických ministrů.    

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Irské zdravotnictví zasáhl kybernetický útok, očkování proti covidu-19 to neovlivnilo

Počítačový systém irského zdravotnictví zasáhl kybernetický útok. Všechny informační systémy dnes byly vypnuty z důvodu ochrany před vyděračským softwarem, ale program očkování proti covidu-19 to neovlivnilo, uvedl provozovatel služeb. Podle vlády za napadením stojí mezinárodní gang a jde nejspíš o dosud nejvážnější kybernetický útok na irský stát, uvedla agentura Reuters.

Šéf irské zdravotní služby (HSE) Paul Reid řekl, že odstavení systému má fungovat jako preventivní opatření s cílem ochránit co největší množství informací.

"Je to velmi sofistikovaný útok, není to jen běžný útok. Má dopad na všechny naše národní a lokální systémy, které by byly zapojeny do všech našich služeb," řekl Reid veřejnoprávní televizi RTÉ. "Očkovací program naštěstí pokračuje, je to oddělený systém," vysvětlil Reid. Útok podle něj postihl převážně informace uložené na centrálních serverech, a ne nemocniční zařízení, lékárny nebo lékařské ambulance.

"Máme co do činění s kyberzločineckými gangy, kterým jde o peníze. Pokoušejí se zakódovat a uzamknout naše data a pak nám je nabídnout zpátky za výkupné," uvedl Ossian Smyth, náměstek vlády zodpovědný za informační systémy. "Dali jsme jasně na srozuměnou, že žádné výkupné platit nebudeme," řekl novinářům irský premiér Micheál Martin.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Arménský premiér žádal Putina o vojenskou pomoc kvůli incidentu a Ázerbájdžánem

Arménský úřadující předseda vlády Nikol Pašinjan v pátek požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, včetně vojenské, v souvislosti se středečním incidentem v pohraničí s ázerbájdžánskými vojáky. Premiér o tom podle agentury TASS informoval na zasedání parlamentu.

Arménské ministerstvo obrany ve středu oznámilo, že ázerbájdžánské ozbrojené síly se ve snaze "upravit hranice" pokusily provést "určité práce" v jedné z příhraničních oblastí Sjunikské provincie. Po intervenci jednotky arménské armády ázerbájdžánští vojáci tyto práce přerušili a nyní strany jednají o urovnání vzniklého konfliktu.

Premiér incident označil za pokus Ázerbájdžánu přivlastnit si území Arménie. Podle něj ázerbájdžánské ozbrojené síly překročily státní hranici a pronikly na arménské území do hloubky 3,5 kilometru.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Pohár bude bez fanoušků, vstupenky si rozdělí partneři

Fotbalová asociace České republiky nebude moci kvůli aktuálním protikoronavirovým opatřením poskytnout finalistům domácího poháru vstupenky pro volný prodej fanouškům. Povolená kapacita 10 procent diváků na stadionu je pro zápas mezi Plzní a Slavií vyhrazena dlouhodobým partnerům. Uvedli to představitelé soutěže na twitteru.

"Aktuální epidemiologická výjimka stanovuje maximální možnou hranici naplnění stadionu na deset procent celkové kapacity. Ta je určena pouze dlouhodobým partnerům a z tohoto důvodu nemůže momentálně FAČR zahájit prodej vstupenek na finálový zápas," uvedli zástupci soutěže.

"Vzhledem k aktuálním opatřením neobdrží klub od FAČR žádnou volnou kapacitu vstupenek, které by mohly být nabídnuty do volného prodeje pro fanoušky," informoval na svých stránkách i plzeňský klub.

Finálový duel, v němž mohou slávisté završit double, se uskuteční v plzeňské Doosan Aréně 20. května od 17:00.

Zdroj: ČTK
Další zprávy