Plán Kalouska: Škrtat a stavět dálnice, nebo jen škrtat

Petr Holub, Kateřina Eliášová
30. 6. 2011 19:30
Ministr financí nabízí kolegům ve vládě tři možnosti
Foto: Jan Langer

Praha - Do čtrnácti dnů koalice rozhodne, jakým způsobem se bude v příštích letech škrtat rozpočet.

Ministr financí Miroslav Kalousek potřebuje hned napřesrok seškrtat 20 miliard, a kolegům proto písemně nabídl tři možnosti.

Podle jedné z nich škrtnou ve všech resortech pět procent výdajů. Další návrh předpokládá, že škrtnou deset procent a že vláda zároveň přidá čtrnáct miliard na stavbu nových dálnic. Třetí možnost popisuje Kalouskův materiál jako "drastické škrty v sociální oblasti."

14 miliard na silnici

Podle informací Aktuálně.cz se ve středu na schůzce ekonomických ministrů vážně jednalo pouze o prvních dvou variantách.

První z nich předpokládá, že se v jednotlivých ministerských kapitolách škrtne dohromady 18 miliard. Podle druhé se přidá 14 miliard na stavbu dálnic, resorty však budou muset najít úspory za 32 miliard.

Foto: Ludvík Hradilek

Když se peníze na stavbu dálnic nepošlou, bude muset například ministr školství Josef Dobeš škrtat 6 miliard. V opačném případě bude muset najít úspory za 11,3 miliardy.

Úspory na příští rok se rozdělují podle letošního modelu: každý resort přijde o pět nebo deset procent na výdajích, ke kterým není zavázán ze zákona. Jednotliví ministři pak sami rozhodnou, kde úspory najdou.

"Je zřejmé, že prostor pro plošné škrty byl již minulosti vyčerpán, a proto se navrhuje, aby správci kapitol vymezili rozsah agend, které budou v příštích letech omezeny, případně zrušeny," doporučil kolegům Miroslav Kalousek.

Předem je upozornil, ať si rozmyslí i škrty na další dva roky, kdy se budou výdaje snižovat vždy o desetinu. V roce 2013 totiž musí ušetřit 55 miliard a v dalším roce ještě 35 miliard navíc.

Snadný úkol pro Kocourka, těžký pro Dobeše a Pospíšila

Obtížnost ministerského úkolu ukazuje stručný přehled, kolik stojí jednotlivé státní agendy. Ministr průmyslu Martin Kocourek by plánovaných úspor dosáhl nejsnadněji. Stačilo by zrušit podporu podnikového výzkumu ve výši 4 miliard. Přímé dotace firmám pod záminkou výzkumu posílá v Evropě kromě Čechů jen Rumunsko.

Foto: Ludvík Hradilek

Obdobně může postupovat sám Kalousek, který potřebné čtyři miliardy ušetří tím, když zruší celní správu a předá její povinnosti při výběru DPH finančním úředníkům. Stejný plán měl Kalouskův předchůdce Vlastimil Tlustý. Ministr obrany Alexandr Vondra získá 11 miliard, když propustí všechny civilní zaměstnance a nechá v resortu jen vojáky.

Šéf kultury Jiří Besser získá potřebné peníze, když se přestane starat o památky, anebo přestane vyplácet platy duchovním.

Na druhé straně musí ministr školství Josef Dobeš ušetřit 33 miliard. Likvidace státní podpory soukromých a církevních škol by vynesla jen 5 miliard. Úkol by ovšem splnil, kdyby zároveň přestal podporovat univerzitní sektor.

Stejně obtížné to bude mít ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který získá potřebných úpět miliard pouze v případě, že se přestane starat o vězeňství, nebo zruší polovinu soudů. Ministr vnitra Jan Kubice může následovat Vondrova příkladu a ušetřit pět miliard propuštěním civilních zaměstnanců. Dalších sedm miliard ale získá buď tím, že zruší hasiče, anebo propustí čtvrtinu policistů.

Sbírka na opravu D1

Porada ekonomických ministrů rozhodne ještě v červenci, jestli přes všechny úspory nezvýší dotaci ministerstvu dopravy.

O investicích do dálnic rozhodl na dlouhou dobu dopředu minulý ministr Aleš Řebíček, který vyčerpal možnosti státního rozpočtu až do roku 2015. Nečasova vláda nechce plán jeho často zbytečných staveb zrušit, protože skoro všechny spolufinancuje Evropská unie. Zvýšení dotace o 14 miliard ročně umožní financovat stavby, na které Řebíček zapomněl.

Ministr dopravy Radek Šmerda žádal 9 miliard, aby se v příštím roce začala opravovat a rozšiřovat dálnice D1 z Prahy do Brna. Jeho předchůdce Vít Bárta plánoval dostavbu jihozápadní části pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Obě stavby se začnou příští rok stavět pouze v tom případě, když na ně ušetří ostatní ministři.

Sociálně nebo drasticky

"Jedna z koaličních stran akcentuje své sociální zaměření, proto ministerstvo předkládá návrh, jehož podstatou je rušení agend či optimalizace poskytování veřejných služeb. Ministerstvo financí se však nebrání ani drastickému snížení sociálních výdajů," napsal ministr financí ostatním členům vlády.

Foto: Aktuálně.cz

Najít částku 90 miliard v sociálním systému je teoreticky možné. Polovinu by stát ušetřil jenom tím, kdyby změnil zákon a přestal valorizovat důchody. Obdobným způsobem zachránily státní finance Litva, Lotyšsko a Maďarsko.

Zbylou částku by bylo možné ušetřit tím, že se zruší nemocenská a jakákoli podpora nezaměstnaných. Pokud by zrušení dávek, které stát vyplácí z pojistných dávek odvedených zaměstnanci, nepřipustil Ústavní soud, najde se potřebných 45 miliard zrušením rodinných dávek včetně porodného, dětských přídavků a rodičovských příspěvků.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Německý prezident udělí záslužný řád českému spisovateli Jaroslavu Rudišovi

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ocení Záslužným řádem Spolkové republiky Německo 16 lidí za jejich kulturní činnost, mezi vyznamenanými bude i český spisovatel Jaroslav Rudiš. Oznámila to kancelář hlavy německého státu. Řády předá Steinmeier 1. října u příležitosti Dne německé jednoty, který země slaví 3. října.

Úřad německého prezidenta sdělil, že řády prezident udělí se zvláštním pohledem na kulturní život v Německu. "Šest žen a deset mužů se mimořádným způsobem zasadilo za umění a kulturní život, který byl koronavirovými omezeními obzvláště zasažen," uvedla Steinmeierova kancelář.

Rudiše, který dlouhodobě žije v Berlíně, označil Steinmeier za jednoho z nejangažovanějších stavitelů mostů mezi Německem a Českem. "Jaroslav Rudiš se jako společenskopoliticky angažovaný Evropan i v německém tisku opakovaně hlásí o slovo a svou prací ukazuje, že hranice lze překonat a že kultura to zvládne i pandemických časech," uvedla prezidentova kancelář.

Rudiš se proslavil romány jako Grandhotel nebo Konec punku v Helsinkách či komiksovou trilogií Alois Nebel. Román Winterbergova poslední cesta, který vyšel v roce 2019, napsal již německy. V němčině napsal i grafický román Nachtgestalten (Noční chodci), na kterém spolupracoval s rakouským ilustrátorem Nicolasem Mahlerem.

Další zprávy