Plán Kalouska: Škrtat a stavět dálnice, nebo jen škrtat

Petr Holub, Kateřina Eliášová
30. 6. 2011 19:30
Ministr financí nabízí kolegům ve vládě tři možnosti
Foto: Jan Langer

Praha - Do čtrnácti dnů koalice rozhodne, jakým způsobem se bude v příštích letech škrtat rozpočet.

Ministr financí Miroslav Kalousek potřebuje hned napřesrok seškrtat 20 miliard, a kolegům proto písemně nabídl tři možnosti.

Podle jedné z nich škrtnou ve všech resortech pět procent výdajů. Další návrh předpokládá, že škrtnou deset procent a že vláda zároveň přidá čtrnáct miliard na stavbu nových dálnic. Třetí možnost popisuje Kalouskův materiál jako "drastické škrty v sociální oblasti."

14 miliard na silnici

Podle informací Aktuálně.cz se ve středu na schůzce ekonomických ministrů vážně jednalo pouze o prvních dvou variantách.

První z nich předpokládá, že se v jednotlivých ministerských kapitolách škrtne dohromady 18 miliard. Podle druhé se přidá 14 miliard na stavbu dálnic, resorty však budou muset najít úspory za 32 miliard.

Foto: Ludvík Hradilek

Když se peníze na stavbu dálnic nepošlou, bude muset například ministr školství Josef Dobeš škrtat 6 miliard. V opačném případě bude muset najít úspory za 11,3 miliardy.

Úspory na příští rok se rozdělují podle letošního modelu: každý resort přijde o pět nebo deset procent na výdajích, ke kterým není zavázán ze zákona. Jednotliví ministři pak sami rozhodnou, kde úspory najdou.

"Je zřejmé, že prostor pro plošné škrty byl již minulosti vyčerpán, a proto se navrhuje, aby správci kapitol vymezili rozsah agend, které budou v příštích letech omezeny, případně zrušeny," doporučil kolegům Miroslav Kalousek.

Předem je upozornil, ať si rozmyslí i škrty na další dva roky, kdy se budou výdaje snižovat vždy o desetinu. V roce 2013 totiž musí ušetřit 55 miliard a v dalším roce ještě 35 miliard navíc.

Snadný úkol pro Kocourka, těžký pro Dobeše a Pospíšila

Obtížnost ministerského úkolu ukazuje stručný přehled, kolik stojí jednotlivé státní agendy. Ministr průmyslu Martin Kocourek by plánovaných úspor dosáhl nejsnadněji. Stačilo by zrušit podporu podnikového výzkumu ve výši 4 miliard. Přímé dotace firmám pod záminkou výzkumu posílá v Evropě kromě Čechů jen Rumunsko.

Foto: Ludvík Hradilek

Obdobně může postupovat sám Kalousek, který potřebné čtyři miliardy ušetří tím, když zruší celní správu a předá její povinnosti při výběru DPH finančním úředníkům. Stejný plán měl Kalouskův předchůdce Vlastimil Tlustý. Ministr obrany Alexandr Vondra získá 11 miliard, když propustí všechny civilní zaměstnance a nechá v resortu jen vojáky.

Šéf kultury Jiří Besser získá potřebné peníze, když se přestane starat o památky, anebo přestane vyplácet platy duchovním.

Na druhé straně musí ministr školství Josef Dobeš ušetřit 33 miliard. Likvidace státní podpory soukromých a církevních škol by vynesla jen 5 miliard. Úkol by ovšem splnil, kdyby zároveň přestal podporovat univerzitní sektor.

Stejně obtížné to bude mít ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který získá potřebných úpět miliard pouze v případě, že se přestane starat o vězeňství, nebo zruší polovinu soudů. Ministr vnitra Jan Kubice může následovat Vondrova příkladu a ušetřit pět miliard propuštěním civilních zaměstnanců. Dalších sedm miliard ale získá buď tím, že zruší hasiče, anebo propustí čtvrtinu policistů.

Sbírka na opravu D1

Porada ekonomických ministrů rozhodne ještě v červenci, jestli přes všechny úspory nezvýší dotaci ministerstvu dopravy.

O investicích do dálnic rozhodl na dlouhou dobu dopředu minulý ministr Aleš Řebíček, který vyčerpal možnosti státního rozpočtu až do roku 2015. Nečasova vláda nechce plán jeho často zbytečných staveb zrušit, protože skoro všechny spolufinancuje Evropská unie. Zvýšení dotace o 14 miliard ročně umožní financovat stavby, na které Řebíček zapomněl.

Ministr dopravy Radek Šmerda žádal 9 miliard, aby se v příštím roce začala opravovat a rozšiřovat dálnice D1 z Prahy do Brna. Jeho předchůdce Vít Bárta plánoval dostavbu jihozápadní části pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1.

Obě stavby se začnou příští rok stavět pouze v tom případě, když na ně ušetří ostatní ministři.

Sociálně nebo drasticky

"Jedna z koaličních stran akcentuje své sociální zaměření, proto ministerstvo předkládá návrh, jehož podstatou je rušení agend či optimalizace poskytování veřejných služeb. Ministerstvo financí se však nebrání ani drastickému snížení sociálních výdajů," napsal ministr financí ostatním členům vlády.

Foto: Aktuálně.cz

Najít částku 90 miliard v sociálním systému je teoreticky možné. Polovinu by stát ušetřil jenom tím, kdyby změnil zákon a přestal valorizovat důchody. Obdobným způsobem zachránily státní finance Litva, Lotyšsko a Maďarsko.

Zbylou částku by bylo možné ušetřit tím, že se zruší nemocenská a jakákoli podpora nezaměstnaných. Pokud by zrušení dávek, které stát vyplácí z pojistných dávek odvedených zaměstnanci, nepřipustil Ústavní soud, najde se potřebných 45 miliard zrušením rodinných dávek včetně porodného, dětských přídavků a rodičovských příspěvků.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 10 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 10 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

Další zprávy